Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 213/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci navrhovatele R. M., zastoupeného JUDr. Petrem Zimou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Slezská 13, PSČ 120 00, za účasti společnosti Středočeská energetická a. s., se sídlem v Praze 2, Vinohradská 325/8, PSČ 120 21, identifikační číslo osoby 60193140, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. září 2010, č. j. -99, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. srpna 2009, č. j. -81, zastavil řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti Středočeská energetická a. s. (dále jen „společnost“), rozhodl o vrácení soudního poplatku navrhovateli a o náhradě nákladů řízení.

Soud prvního stupně, poté, kdy zjistil, že společnost byla dne 1. října 2007 vymazána z obchodního rejstříku v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností ČEZ, a. s. a ztratila tak právní i procesní subjektivitu, uzavřel, že povaha řízení neumožňuje v řízení pokračovat. Proto postupoval podle ustanovení , (dále též jen „ “) a řízení zastavil.

Ve výroku označeným usnesením potvrdil Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele usnesení soudu prvního stupně, přitakávaje závěrům soudu prvního stupně a uzavíraje, že povaha řízení neumožňuje pokračovat s právním nástupcem zaniklé společnosti.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení Dovolatel brojí proti závěru odvolacího soudu, podle něhož nelze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady pokračovat s právním zástupcem zaniklé společnosti, namítaje, že tento závěr je v rozporu s ustálenou judikaturou jak Vrchního soudu v Praze, tak i Nejvyššího soudu (poukazuje přitom zejména na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2008, sp. zn. ). Navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud úvodem poznamenává, že rozhodné znění , podle kterého dovolání projednal a rozhodl o něm (od 1. července 2009) se podává z bodu 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Dovolání je přípustné podle ustanovení a je i důvodné.

Závěr, podle kterého povaha řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti zaniklé s právním nástupcem nevylučuje (ve smyslu ), aby soud v řízení pokračoval s právním nástupcem zaniklé společnosti, Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil již v (dovolatelem citovaném) usnesení ze dne 24. června 2008, sp. zn. (uveřejněném pod číslem 39/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) a přihlásil se k němu opětovně v usneseních ze dne 24. září 2008, sp. zn. , ze dne 30. října 2008, sp. zn. , ze dne 27. ledna 2009, sp. zn. , ze dne 24. listopadu 2009, sp. zn. , ze dne 19. května 2010, sp. zn. a ze dne 23. února 2011, sp. zn. (jež jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu).

V těchto rozhodnutích Nejvyšší soud vysvětlil, že právní názor zastávaný odvolacím soudem by v konečném důsledku znamenal, že osoby dotčené protiprávním rozhodnutím valné hromady společnosti by zánikem společnosti navždy ztratily možnost dovolat se před soudem této neplatnosti, a s tím především právních (včetně majetkových) důsledků z ní plynoucích, jakkoliv by tyto důsledky jinak bylo možné vztáhnout na nástupnické společnosti. Pro společnosti, které protiprávními rozhodnutími své valné hromady poškodily akcionáře či jiné osoby (např. členy svých orgánů), by nebylo nic snazšího, než se takovým důsledkům vyhýbat rozhodnutím o svém zániku bez likvidace, a tím od těchto důsledků izolovat dokonce své univerzální sukcesory.

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že ustanovení ve spojení s , obchodního zákoníku, sice určuje, že soud nevysloví neplatnost usnesení valné hromady akciové společnosti, jestliže byl pravomocně povolen zápis fúze do obchodního rejstříku, nicméně citované ustanovení dopadá právě jen na usnesení valné hromady, na jehož základě došlo k zápisu fúze do obchodního rejstříku. Nelze z něj dovodit obecnou překážku pokračování v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení kterékoli valné hromady, která předcházela rozhodnutí o fúzi, byť společnost v jejím důsledku zanikla. V těchto řízeních musí mít soud možnost pokračovat, a to s právním nástupcem společnosti.

Protože právní posouzení věci co do řešení otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, není správné, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), usnesení odvolacího soudu podle věty za středníkem zrušil. Důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na usnesení soudu prvního stupně; Nejvyšší soud proto zrušil i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný ( část věty první za středníkem, ).

V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. září 2011

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu