Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1681/2011

U S N E S E N Í

J. P.,

J. P.

, zastoupeného JUDr. Vlastislavem Peřinou, advokátem, proti žalovaným

1. Obci Voleč,

IČ 00274593, Voleč – Bohdaneč, zastoupené JUDr. Jarmilou Černou, advokátkou, 530 00 Pardubice, Sladkovského 484, a

2. Pozemkovému fondu ČR,

IČ 45797072, 130 00 Praha 3, Husinecká 1024/11a, o určení vlastnictví k pozemku), t a k t o :

I. Dovolání s e o d m í t á .II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o dovolání.

O d ů v o d n ě n í :

O žalobě žalobce, podané u soudu 9. 2. 2007, bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích z 22. 2. 2010, č. j. -269. Tímto rozsudkem soudu prvního stupně byla zamítnuta žaloba žalobce, aby bylo rozsudkem soudu určeno, že Česká republika je vlastníkem pozemku v katastrálním území V., jenž byl vytvořen oddělením části parcely v katastrálním území V. (podle geometrického plánu č. 147-414/2003, o rozdělení pozemku, vyhotoveného Východočeskou geodetickou v. o. s., Pardubice, Sladkovského 505; tento plán byl zároveň prohlášen za nedílnou součást rozsudku soudu prvního stupně). Žalobci bylo uloženo zaplatit žalované Obci Voleč. na náhradu nákladů řízení 78.050,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a žalovanému Pozemkovému fondu ČR na náhradu nákladů řízení 3.431,- Kč rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku.

O odvolání žalobce proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích z 2. 12. 2010, sp. zn. . Tímto rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek Okresního soudu v Pardubicích z 22. 2. 2010, č. j. -269, potvrzen. Žalobci bylo uloženo nahradit žalované Obci V. náklady odvolacího řízení částkou 25.080,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu. Také bylo žalobci uloženo zaplatit žalovanému Pozemkovému fondu ČR na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 1.344,- Kč rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku odvolacího soudu.

V odůvodnění rozsudku odvolacího soudu bylo uvedeno, že odvolání žalobce nebylo shledáno důvodným; odvolací soud přitom uváděl, že posuzoval tento spor účastníků řízení za jiné procesní situace, než tak činil soud prvního stupně, když jak ze strany žalované Obce Voleč, tak i ze strany žalovaného Pozemkového fondu ČR byla v průběhu odvolacího řízení vznesena námitka promlčení nároku žalobce; při posuzování této námitky vycházel odvolací soud z tvrzení a důkazů provedených již před soudem prvního stupně.

Při posuzování vznesené námitky promlčení odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, podle něhož žalobce sám v řízení tvrdil, že 6. 3. 2000 požádal podle o vydání pozemku, o nějž jde v tomto řízení, ale k tomu nedošlo; naopak dne 19. 2. 2004 byla uzavřena smlouva mezi Českou republikou a Obcí Voleč, kterou byla předmětná nemovitost na Obec Voleč převedena. Žaloba žalobce pak byla u soudu podána 9. 2. 2007. V daném případě, dovozoval odvolací soud, se právo žalobce stalo nárokem souvisejícím s uplatněním písemné žádosti o převod předmětného pozemku

a jejím doručením Pozemkovému fondu ČR (když vydání pozemku nebránily skutečnosti předvídané v – např. právo třetí osoby k pozemku) a počala tu běžet ohledně uvedeného nároku žalobce tříletá promlčecí doba (ve smyslu ustanovení a násl. ). Jestliže žalobce svou žádost v tomto případě uplatnil 6. 3. 2000 a žalobu u soudu pak podal 9. 2. 2007, stalo se tak zjevně po uplynutí obecné tříleté promlčecí doby. Odvolací soud měl za to, že na straně žalobce nemůže být v případě promlčení jeho nároku dán naléhavý právní zájem na určení ( ), že vlastníkem pozemkové parcely, o niž jde v tomto řízení, je Česká republika (s právem správy této nemovitosti, náležejícím Pozemkovému fondu ČR). Dospěl proto odvolací soud k výslednému právnímu závěru, že „při promlčení nároku žalobce nebylo již na místě zkoumat, zda byl či je nárok žalobce na převod předmětné pozemkové parcely důvodný či nikoli, tedy zda je žalobce oprávněným uživatelem pozemku, zda jde o pozemek zastavěný nemovitostí žalobce, zda tento pozemek funkčně souvisí s touto nemovitostí,

a zda je žalobce oprávněnou osobou podle (zákona o půdě), případně zda byl dán nárok žalované obce na převod tohoto pozemku do jejího vlastnictví

a zda při případné konkurenci nároku žalobce a žalované Obce Voleč má dojít k uspokojení nejprve nároku žalobce či žalované obce.

Odvolací soud neshledal opodstatněným odkaz žalobce na u žalovaného Pozemkového fondu ČR z 27. 6. 2001, kterou žalobce pokládá za uznání jeho nároku, protože z obsahu této y nelze dovodit, uváděl odvolací soud, že by Pozemkový fond ČR uznal nárok žalobce na vydání pozemkové parcely č. 217/10 v katastrálním území Voleč; odvolací soud měl za to, že v uvedené ě Pozemkový fond ČR pouze sděloval žalobci postup, za něhož by mohlo dojít k vyhovění žádosti žalobce, když by z pozemku parc. č. 217/3 v katastrálním území Voleč mohla být oddělena část nezbytně nutná k provozování stavby č. p. 84 ve Voleči (po podání žádosti o zahájení územního řízení ohledně dělení pozemku)“. Nedošlo tu tedy (podle názoru odvolacího soudu) k uznání nároku žalobce podle ustanovení co do důvodu a rozsahu nároku žalobce. Odvolací soud v této souvislosti byl i toho názoru, že podání určovací žaloby žalobcem nemá vliv na počátek běhu promlčení.

Odvolací soud proto přistoupil k potvrzení zamítavého rozsudku soudu prvního stupně, podle ustanovení , jako věcně správného (včetně výroku o nákladech řízení), „byť i tak učinil z jiného důvodu než soud prvního stupně“.

O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud s poukazem na ustanovení a ; uplatnění tu odvolací soud neshledal opodstatněným.

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen dne 14. 1. 2011 advokátu, který žalobce v řízení zastupoval, a dovolání ze strany tohoto odvolatele bylo dne 28. 2. 2011 předáno na poště k doručení Okresnímu soudu v Pardubicích, tedy ve lhůtě stanovené v .

Uvedený odvolatel navrhoval, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení. Podle názoru odvolatele je jeho dovolání přípustné podle ustanovení , jakož i podle ustanovení ., a jako dovolací důvod odvolatel uplatňoval, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ).

Odvolatel poukazoval na to, že Pozemkový fond ČR, jako převodce, a Obec Voleč, jako nabyvatel, uzavřely 189. 2. 2004 smlouvu o bezúplatném převodu pozemku na nabyvatele za použití ustanovení (o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků na jiné osoby) ohledně pozemkové parcely č. 217/3 v katastrálním území Voleč. Tato smlouva je podle názoru odvolatele neplatná, když žalobce požádal o vydání tohoto pozemku ještě před Obcí Voleč, a to opakovanými žádostmi již počínaje 16. 2. 2000, zatím co nárok žalované Obce Voleč na bezúplatný převod pozemku byl do právní úpravy zakotven až , účinným od 6. 8. 2003; podle názoru dovolatele „řízení, která tomuto datu předcházela, měla být provedena podle předchozích předpisů.“ Žalobce, přesvědčen o neplatnosti uvedené smlouvy

z 19. 2. 2004, žaloval v tomto řízení o určení, že pozemková parcela č. 217/3 v katastrálním území Voleč je nadále ve vlastnictví České republiky a ve správě žalovaného Pozemkového fondu ČR; v průběhu řízení omezil svůj nárok jen na část pozemku nově označenou jako parcela č. 217/10 v katastrálním území Voleč. Dovolatel uváděl, že jako žalobce spatřoval naléhavý právní zájem na požadovaném určení v tom, že „pokud dojde k restituci právního vztahu, bude mít nárok na vydání pozemku z důvodu nároku oprávněné osoby a z důvodu obslužnosti svých staveb na pozemku, jakož i ze skutečnosti, že žalovaný Pozemkový fond ČR zahájil soudní řízení proti žalobci o vyklizení předmětného pozemku“.

Dovolatel připomínal, že odvolací soud ve svém předchozím zrušovacím usnesení ze 7. 5. 2009 (sp. zn. ) shledal, že by se soud prvního stupně měl v dalším průběhu řízení řádně zabývat otázkou přednosti nároku žalobce, což soud prvního stupně však neučinil. Odvolací soud pak ale v dalším odvolacím řízení potvrdil zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně z důvodu promlčení nároku žalobce, týkajícího se pozemku, o nějž jde v tomto řízení.

Dovolatel měl za to, že proti posouzení žalovanou obcí uplatněné námitky promlčení nároku žalobce lze uvést řadu výtek:

a) Práva promlčení se musí dovolat dlužník; ovšem v daném případě byl dlužníkem žalovaný Pozemkový fond ČR, zatím co žalovaná Obec Voleč v tomto případě postavení dlužníka nemá; v daném případě, podle obsahu soudního spisu, námitku promlčení vznesla jen žalovaná Obec Voleč, zatím co žalovaný Pozemkový fond ČR výslovně tyto námitky nevznesl.b) Žalovaná Obec Voleč nemá ohledně nároku žalobce na vydání nemovitosti postavení dlužníka.c) V daném případě žádný ze žalovaných netvrdil, že žaloba byla podána opožděně; toto tvrzení by ostatně bylo nutno uplatnit už v řízení před soudem prvního stupně, což se v tomto případě nestalo, takže dodatečně tuto novou skutečnost nebylo možné v odvolacím řízení uvést. Pro nedostatek tohoto skutkového tvrzení nebylo lze přiznat účinky promlčení na základě vznesené námitky promlčení.d) Jestliže soud nemůže pro námitku promlčení právo přiznat, dluh nadále trvá, jen se změnil v naturální obligaci; dlužní vztah tedy nadále existuje. Podle názoru dovolatele by rozsudkem, kterým by soud rozhodl, že vlastníkem pozemku je původní převodce, došlo k restituci vlastnického práva a zlepšilo by se postavení žalobce v tom, že by mohl jednat o vydání pozemku.e) Přípis žalovaného Pozemkového fondu ČR z 27. 6. 2001 není jen sdělením o postupu, za něhož může dojít k uspokojení nároku žalobce, nýbrž v tomto dopise bylo uvedeno jakou část pozemku na žalobce lze převést z důvodu náhrady podle zákona o půdě. Je-li v tomto dopise zmíněno územní řízení ohledně rozdělení pozemku, jde o podmínku, kterou nelze považovat za výhradu; navíc souhlas s tímto rozdělením pozemku by byl nahrazen výrokem soudu o určení vlastnictví. Podle názoru dovolatele tedy přípisem žalovaného Pozemkového fondu ČR z 27. 6. 2001 došlo k uznání závazku žalovaným Pozemkovým fondem ČR a začala běžet nová promlčecí doba, která doběhla 27. 6. 2011. Nejvyšší soud jako soud dovolací věc projednal podle , , ve znění účinném od 1. 7. 2009, neboť dovoláním byl napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán po 30. 6. 2009 (srov. článek II, bod 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony).

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Přípustnost dovolání dovolávajícího se žalovaného tu bylo třeba posoudit podle ustanovení , podle něhož je přípustné dovolání i proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, jestliže ovšem dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu, napadené dovoláním, má po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se přitom nepřihlíží ( ).

V daném případě nevyplývalo z obsahu soudního spisu (sp. zn. Okresního soudu v Pardubicích), že by rozsudkem odvolacího soudu z 2. 12. 2010 (sp. zn. Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích) nebylo zjištěno, že by odvolací soud řešil některou otázku způsobem uvedeným ve shora uvedeném ustanovení.

V tomto případě posoudil odvolací soud projednávanou právní věc zejména podle ustanovení a 2, a v souvislosti s ustanovením i s ustanovením , o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby.

Podle ustanovení se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v stanovené ( až ). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužní promlčení, nelze promlčené právo věřitele přiznat. Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického ( ); nepromlčují se rovněž práva z vkladů na vkladních knížkách nebo na jiných formách vkladů a běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá ( ).

Podle ustanovení , věta druhá, , bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu a výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůtě k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty.

Pokud není v ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé ( ).

Podle ustanovení uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení pokračuje, promlčecí doba od tohoto uplatnění po dobu řízení neběží.

Podle ustanovení lze žalobou (návrhem na zahájení řízení) uplatnit, aby bylo rozhodnuto i o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Podání žaloby o určení nemá žádný vliv na počátek a běh promlčení (viz č. 26/1975, str. 148 /274/, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem).

V rozhodnutí uveřejněném pod č. 45/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem, byl zaujat právní názor, že při posuzování důvodnosti námitky promlčení vznesené až v odvolacím řízení se nepřihlíží k nepřípustně uplatněným novým skutečnostem a důkazům ( a ).

K vadě řízení, spočívající v tom, že ve věci rozhodl dokonce v prvním stupni věcně nepříslušný soud, může dovolací soud přihlížet jen tehdy, je-li dovolání přípustné (viz rozhodnutí uveřejněné pod č. 69/1001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem). K vadě řízení přihlíží dovolací soud jen tehdy, byla-li v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata dovolateli možnost jednat před soudem (viz rozhodnutí uveřejněné pod č. 69/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem).

V ustanovení jsou stanoveny podmínky, za nichž mohou být předmětem převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby tyto pozemky podle tohoto zákona.

Podle ustanovení předmětem převodu zemědělských a lesních pozemek z vlastnictví státu na jiné osoby podle tohoto zákona mohou být i pozemky nabývané do správy Pozemkového fondu ČR podle zvláštních předpisů.

Vzhledem k těmto uvedeným právním předpisům i k citovaným právním závěrům z uveřejněné judikatury soudů (ze Sbírky soudních rozhodnutí stanovisek, vydávané Nejvyšším soudem), z nichž dovolací soud vychází i v daném případě, nemohl dovolací soud dospět přesvědčivě k závěru, že by v tomto případě odvolací soud ve svém rozsudku

z 2. 12. 2010 (sp. zn. Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích), v němž měl rovněž na zřeteli tyto uváděné právní předpisy a tytéž právní závěry z uveřejněné judikatury soudů, řešil některou právní otázku v rozporu s hmotným právem anebo právní otázku, která by dosud nebyla vyřešena v rozhodování dovolacího soudu. A protože, jak již bylo uvedeno, neřešil odvolací soud ve svém rozsudku z 2. 12. 2010 ani právní otázku, která by byla rozhodována rozdílně odvolacími soudy nebo dovolacím soudem, nebylo možné u dovolání dovolatele shledat zákonné předpoklady dovolání podle ustanovení a odst. 3 ,

ale ani podle jiného ustanovení , upravujícího přípustnost dovolání proti pravomocným rozhodnutím odvolacích soudů.

Přikročil proto dovolací soud podle ustanovení a k odmítnutí dovolání dovolatele, a to jako dovolání nepřípustného.

Dovolatel nebyl v řízení o dovolání úspěšný a žalovaným v řízení o dovolání náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 7. září 2011JUDr. Josef Rakovský předseda senátu