Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1632/2009

26

Cdo 1632/2009

ROZSUDEK

M. J.

, zastoupeného JUDr. Tomášem Slavíkem, advokátem se sídlem Klatovy, Kollárova 528, proti žalovanému

J. Š.

, zastoupenému JUDr. Františkem Steidlem, advokátem se sídlem Klatovy, Krameriova 139, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. listopadu 2007, č. j. -139, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II.

Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.960.- Kč, k rukám JUDr. Tomáše Slavíka, advokáta se sídlem Klatovy, Krameriova 139, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Klatovech (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 28. 6. 2007, č.j. -117 (poté, co jeho rozsudek ze dne 20. 12. 2005, č.j. -26, a ze dne 7. 12. 2006, č.j. -86, byly zrušeny usneseními Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 5. 2006, č.j. -48, a ze dne 14. 3. 2007, č.j. -96, a věc mu byla vždy vrácena k dalšímu řízení), zamítl žalobu na přivolení k výpovědi z nájmu žalovaného k bytu č. 3 o velikosti 2+1 s příslušenstvím, v domě č.p. 78 v O. (dále „předmětný byt“, resp. „byt“ a „předmětný dům“); současně rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalobce Krajský soud v Českých Budějovicích (soud odvolací) rozsudkem ze dne 7. 11. 2007, č.j. -139, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že přivolil k výpovědi z nájmu žalovaného k předmětnému bytu, určil, že výpovědní lhůta je tříměsíční a uložil mu byt vyklidit do 15 dnů od zajištění přístřeší; dále rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Soudy obou stupňů vzaly za prokázáno, že žalobce získal do svého vlastnictví předmětný dům kupní smlouvou ze dne 30. 4. 2003, uzavřenou s Pozemkovým fondem ČR, že dne 1. 8. 1992 uzavřel žalovaný se svým tehdejším zaměstnavatelem dohodu o užívání předmětného bytu, a že žalobce mu dal výpověď z nájmu bytu podle ve znění účinném do 30. 3. 2006 (dále jen „obč.zák.“), odůvodněnou tvrzením, že v domě (v kotelně) skladuje domovní odpad a že provedl v bytě nepovolené stavební úpravy – probourání do komínového tělesa za účelem vytápění vlastními kamny na pevná paliva. Zatímco soud prvního stupně dovodil, že uplatněný výpovědní důvod nebyl naplněn, neboť nebylo prokázáno, že by se žalovaný tvrzeného jednání dopustil, odvolací soud, poté, co doplnil dokazování výslechem svědků J. K. (majitele kominické firmy) a J. P. (zaměstnance této firmy), dospěl k závěru, že žalovaný provedl v bytě stavební úpravy bez souhlasu pronajímatele (i kominické firmy), konkrétně proboural a zaústil lokální topné těleso do komínového průduchu, který nesloužil k odvodu spalin z tepelných spotřebičů, ale k ventilaci. Uvedené jednání mohlo vést k zahoření a zejména k otravě obyvatel domu kysličníkem uhelnatým, a proto bylo v revizní zprávě ze dne 4. 10. 2005 uloženo jeho odpojení. Žalovaný tak učinil poté, kdy obdržel žalobu v dané věci (tj. po 19. 10. 2005), v níž se žalobce původně též domáhal odstranění nepovolených stavebních úprav, a provedený otvor zazdil. Na základě toho odvolací soud dovodil, že v jednání žalovaného lze – i s ohledem na jeho možné důsledky – spatřovat naplnění uplatněného výpovědního důvodu; neshledal přitom, že by výkon práva pronajímatele (žalobce) byl v rozporu s dobrými mravy, a to i přesto, že žalovaný nebezpečný stav odstranil.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení a uplatnil v něm dovolací důvod podle Nesprávnost právního posouzení věci spatřuje v tom, že odvolací soud nezohlednil skutečnost, že kamna byla v bytě instalována již v roce 2000, tj. předtím, než se žalobce stal vlastníkem předmětného domu; ve vztahu k němu proto žádnou povinnost neporušil, na jeho žádost neprodleně kamna odstranil a otvor do komína zazdil. Odvolacímu soudu rovněž vytýká, že nesprávně zhodnotil intenzitu zásahu do stavu bytu, a namítá, že po dobu 5 let, kdy byla kamna v bytě instalována, nevznikly žádné problémy, z čehož lze soudit, že k přímému ohrožení majetku žalobce nedošlo. Dále vyjadřuje nesouhlas s tím, že byl zavázán k náhradě nákladů řízení, přičemž poukazuje na svůj nepříznivý zdravotní stav a sociální situaci. Navrhl, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobce ve vyjádření k dovolání vyvracel uplatněné dovolací námitky, ztotožnil se s napadeným rozsudkem a navrhl, aby dovolání bylo jako zjevně bezdůvodné odmítnuto.

Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 7. listopadu 2007, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „ ”).

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 o.s.ř) a je přípustné podle o.s.ř, neboť směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé.

Podle ustanovení je dovolací soud vázán nejen rozsahem dovolání, ale i uplatněným dovolacím důvodem, včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), i když nebyly dovoláním uplatněny. Takovéto vady nebyly dovoláním namítány a z obsahu spisu se nepodávají.

Dovolatel výslovně uplatnil dovolací důvod podle , jímž lze odvolacímu soudu vytýkat nesprávné právní posouzení věci. O nesprávné právní posouzení ve smyslu uvedeného ustanovení jde tehdy, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Podle § 711 odst. 1 písm. d) obč.zák. může pronajímatel vypovědět nájem bytu s přivolením soudu, jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné nebo úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu za dobu delší než tři měsíce.

Z uvedeného ustanovení vyplývá, že důvod výpovědi z nájmu bytu nezakládá jakékoliv porušení povinností vyplývajících z nájemního vztahu, ale toliko takové, které dosáhne takové intenzity, že je lze posoudit jako

hrubé

. Nejvyšší soud zaujal právní názor (srov. jeho rozsudek ze dne 22. 4. 2004, sp.zn. , a usnesení ze dne 29. 7. 2004, sp.zn. ), který sdílí i v projednávané věci, že v obecné rovině je třeba při výkladu ustanovení § 711 odst. 1 písm. d) obč.zák. vzít v úvahu, že zákon za hrubé porušení povinností nájemcem bytu, které zakládá důvod výpovědi z nájmu bytu pronajímatelem, výslovně označuje neplacení nájemného nebo úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu za dobu delší než tři měsíce. Jde o demonstrativní (příkladmý) výčet (srov. slovo „zejména“), což znamená, že důvodem k výpovědi může být i jiné porušení povinností nájemcem, svou závažností však srovnatelné s tím, které zákon výslovně uvádí. Základním hlediskem pro posouzení intenzity porušení povinností nájemce bude tedy úvaha, zda to porušení, jehož se nájemce dopustil, je svým významem alespoň tak závažné, jako neplacení nájemného (služeb) po dobu delší než tři měsíce. K hlediskům pro posouzení intenzity porušení nájemcových povinností nepochybně patří okolnost, zda nájemce svým jednáním způsobil pronajímateli škodu (případně v jaké výši), zda způsobil újmu na právech či oprávněných zájmech jiných subjektů (např. ostatních nájemců bytů v domě). Bez významu nebude v naznačených souvislostech ani okolnost, zda svým jednáním nájemce porušil eventuálně i jiné právní předpisy (např. předpisy týkající se požární ochrany, stavební zákon a předpisy související) – srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2005, sp.zn. , a ze dne 7. 3. 2005, sp.zn. .

Dovodil-li tedy v souzené věci odvolací soud na základě shora popsaných skutkových zjištění, že jednání žalovaného je hrubým porušením povinností vyplývajících z nájmu bytu, nelze mu vytýkat nesprávné právní posouzení věci. Okolnost, že k hrozícímu (vážnému) následku fakticky nedošlo, na tomto závěru nemůže ničeho změnit.

Dovolateli nelze přisvědčit ani pokud odvolacímu soudu vytýká, že nepřihlédl k okolnosti, že porušil svoji povinnost neprovádět v bytě stavební úpravy ve vztahu k předchozímu pronajímateli. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 28. 2. 2007, sp.zn. (uveřejněném pod C 4847 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu) zaujal právní názor, který sdílí i v projednávané věci, že dojde-li ke změně vlastnictví domu, v němž je pronajatý byt, je nový vlastník oprávněn dát nájemci výpověď z nájmu bytu podle § 711 odst. 1 písm. c), d), g) a h) obč. zák. (tj. z výpovědních důvodů sankční povahy) zásadně za stejných podmínek jako vlastník původní. Provedení stavebních úprav v bytě pak nepochybně naplňuje skutkovou podstatu vymezenou pod písm. d) uvedeného ustanovení, tj. jde o hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu. Se vstupem žalobce do právního postavení původního pronajímatele (předchozího vlastníka domu) je spojen rovněž ten důsledek, že se může domáhat odstranění stavebních úprav provedených bez souhlasu jeho právního předchůdce.

Pro úplnost nutno dodat, že pokud jde o námitky proti rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení, není dovolání proti výroku o nákladech řízení (jež má povahu usnesení) přípustné – srov. R 4/2003.

Jelikož rozsudek odvolacího soudu je z pohledu uplatněného dovolacího důvodu a jeho obsahové konkretizace správný, Nejvyšší soud – aniž ve věci nařídil jednání ( ) – dovolání jako nedůvodné zamítl ( věta před středníkem a odst. 6 ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a 142 odst. 1 a zavázal žalovaného, který nebyl v dovolacím řízení úspěšný, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 3.000,- Kč ( , ve spojení s , , ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů), a z částky 660,- Kč představující 20% DPH ( ).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 10. srpna 2011

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.

předsedkyně senátu