Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 869/2011

-35

U S N E S E N Í

R. L.,

proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 7. 1. 2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. ze dne 21. 10. 2010 byl obviněný neznámé totožnosti vydávající se za R. L. (dále jen dovolatel) uznán vinným v bodech 1) a 2) zločinem padělání a pozměnění peněz podle alinea druhá (dále jen tr. zákoník) a v bodě 3) přečinem padělání a pozměnění peněz podle tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedenou trestnou činnost byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tři a půl roku a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest propadnutí ve výroku rozsudku přesně specifikovaných věcí a také trest vyhoštění z území České republiky na dobu deseti let.

V předmětné věci podal dovolatel odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze usnesením sp. zn. ze dne 7. 1. 2011 tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 trestního řádu (dále jen tr. ř.) napadený rozsudek zrušil pouze ve výroku, kterým byl obžalovanému uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu deseti let, když jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal dovolatel dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že soudy nebyla prokázána jeho vědomost o tom, že se jedná o padělané bankovky a že s tímto vědomím je udal v popsaných případech jako pravé. Poukázal na to, že předmětné bankovky nabyl ve večerních hodinách za umělého osvětlení, za stejných podmínek je pak i udal a i s ohledem na jejich nominální hodnotu (200,- Kč) je podrobně nezkoumal, když s českými penězi ani nemá zkušenosti. Takto nelze v jeho jednání spatřovat úmysl, a proto navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) „napadené usnesení zrušil a vrátil věc Městskému soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí“.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky přípisem, který Nejvyšší soud obdržel dne 13. 6. 2011, uvedla, že po seznámení s obsahem podaného dovolání se k němu nebude věcně vyjadřovat.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze spolehlivě přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V posuzované věci učiněná skutková zjištění jsou nesporná a vůči nim dovolatel žádné výhrady ani nevznesl. Namítl pouze to, že nevěděl o tom, že příslušné bankovky, které použil dvakráte k úhradě ve stejném obchodě, jsou padělané a že tedy chyběl jeho úmysl takto jednat. Namítaná absence subjektivní stránky u obou popsaných trestných činů je tak dovolatelem uplatněna právně relevantně, současně však jde o námitku zjevně neopodstatněnou. To proto, že také oba soudy poukázaly na to, že šlo o padělky špatné kvality, snadno rozpoznatelné od pravých, zejména však i na to, že ve druhém případě, kdy dovolatel znovu platil v témže obchodě padělanou bankovkou a byl majitelem obchodu zadržen do příchodu policie, odhodil další padělané bankovky mezi láhve ve zjevné snaze se jich zbavit. Z uvedeného pak nepochybně plyne, že dovolatel věděl, že platil padělanými bankovkami a činil tak úmyslně.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 27. července 2011

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka