Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1433/2010

U S N E S E N Í

České republiky - Vězeňské služby České republiky

M. V.

, o 36.054,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2009, č.j. -24, takto :

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 21. 9. 2009, č.j. -15, kterým Okresní soud v Karviné zastavil řízení a rozhodl o postoupení věci řediteli Věznice v Pardubicích. Se soudem prvního stupně se shodl v tom, že projednání a rozhodnutí sporu o úhradu nákladů spojených s výkonem vazby a trestu odnětí svobody nespadá do pravomoci soudů ( , , , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “); o těchto nárocích rozhoduje ve správním řízení ředitel věznice ( , , o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ “).

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jímž prostřednictvím dovolacího důvodu podle oponuje závěru, podle něhož soud není k rozhodnutí o nároku uplatněném žalobou pravomocný. Zákon o výkonu trestu odnětí svobody dopadá na vzájemné vztahy orgánů zajišťujících výkon trestu a odsouzených jen po dobu výkonu trestu odnětí svobody, takže jeho působnost nelze rozšiřovat i na osoby propuštěné. Propuštěním žalovaného z výkonu trestu odnětí svobody (11. 1. 2004) se nárok na úhradu nákladů výkonu vazby a trestu stal nárokem soukromoprávním vyplývajícím z bezdůvodného obohacení (věznice plnila za žalovaného po dobu výkonu vazby a trestu to, co měl plnit sám). Žalovaný navíc svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznal a zavázal se jej splácet. Navrhla, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání - přípustné podle - důvodné není.

Podle ustanovení v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a z obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány (odstavec 1). Spory a jiné právní věci uvedené v odstavci 1, o nichž podle zákona rozhodly jiné orgány než soudy, soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují za podmínek uvedených v části páté tohoto zákona (odstavec 2). Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon (odstavec 3).

Podle ustanovení , jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.

Podle ustanovení § 152 odst. 1 písm. a/ a c/ zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), je obžalovaný, který byl pravomocně uznán vinným, povinen nahradit státu (mimo jiné) náklady spojené s výkonem vazby a náklady spojené s výkonem trestu odnětí svobody. O povinnosti odsouzeného k náhradě nákladů spojených s výkonem vazby rozhoduje po právní moci rozsudku předseda senátu soudu prvního stupně (srov. § 155 odst. 1 trestního řádu). Úhradu nákladů spojených s výkonem trestu odnětí svobody upravuje zákon o výkonu trestu odnětí svobody (§ 152 odst. 4 trestního řádu).

Podle ustanovení , o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 30. 6. 2004 (dále jen „ “), je odsouzený povinen hradit náklady výkonu trestu. Nelze-li tyto náklady srazit z odměny za práci, může věznice k jejich úhradě použít peněžní prostředky, které má odsouzený uloženy ve věznici.

Podle ustanovení rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů výkonu trestu podle vydá ředitel věznice (odstavec 1). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může odsouzený do tří dnů od doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal; stížnost může směřovat jen proti vypočtené výši nákladů výkonu trestu a nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje do šedesáti dnů od jejího obdržení generální ředitel Vězeňské služby (odstavec 2).

Podle ustanovení rozhodnutí o výši nákladů výkonu vazby vydá ředitel věznice, a to na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byla odsouzenému uložena povinnost k náhradě nákladů spojených s výkonem vazby (odstavec 1). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může odsouzený do tří dnů od doručení podat stížnost řediteli věznice, který rozhodnutí vydal. Odsouzený, kterému byla povinnost k náhradě nákladů spojených s výkonem vazby uložena až po propuštění z výkonu trestu nebo vazby, může stížnost podat do pěti dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí podle odstavce 1 doručeno. Stížnost může směřovat jen proti vypočtené výši nákladů výkonu vazby a nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje do šedesáti dnů od jejího obdržení generální ředitel Vězeňské služby.

Pravomoc soudu představuje zákonem vymezený okruh věcí, které je soud oprávněn projednat a rozhodnout. Do pravomoci soudu náleží zásadně rozhodování o věcech vyplývajících z právních vztahů vyjmenovaných v O žádný z těchto případů se v dané věci nejedná a pravomoc soudu není založena ani jiným zákonem ve smyslu ustanovení Jinak řečeno, je-li rozhodování o věci svěřeno jinému orgánu než soudu, pravomoc soudu ve věci není dána a soud nemůže věc projednat a rozhodnout o ní; takovým případem je i rozhodování ředitele věznice o povinnosti odsouzeného k náhradě nákladů výkonu vazby a trestu odnětí svobody.

O výši nákladů výkonu vazby může – na základě (obecné) povinnosti vyjádřené rozhodnutím soudu – ředitel věznice rozhodnout i po propuštění odsouzeného z výkonu trestu nebo vazby. Z právních předpisů shora citovaných nelze dovodit, že tomu je jinak v případě náhrady nákladů výkonu trestu; ředitel věznice je tedy oprávněn o povinnosti k náhradě nákladů výkonu trestu odnětí svobody rozhodnout i po propuštění odsouzeného.

Není správný názor žalobkyně, že písemné uznání dluhu (nákladů výkonu vazby a trestu) nebo propuštění odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody zakládají mezi účastníky „nový“ (občanskoprávní) závazek, resp. že se uznáním (propuštěním) mění právní důvod vzniku závazku. Pravomoc soudu k rozhodnutí o povinnosti žalovaného nahradit náklady výkonu vazby a trestu odnětí svobody nezakládá ani písemné uznání dluhu žalovaným, ani jeho propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

Lze uzavřít, že rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správné, a protože řízení netrpí vadami uvedenými v , větě druhé, , Nejvyšší soud dovolání žalobkyně zamítl ( , část věty před středníkem, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle , a (žalovanému, který by na jejich náhradu měl právo, žádné náklady nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. září 2011

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu