Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2995/2010

U S N E S E N Í

D. A.

Ing. F. M.

, , zastoupenému Mgr. Jiřím Křížem, advokátem se sídlem v Praze 8, Na Terase 133/3, o 1.480.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 2. 2010, č.j. -132, takto :

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalovaného proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, jímž městský soud ve věci samé potvrdil (včetně úroků z prodlení od 1. 7. 2006, neboť v tomto rozsahu jen zpřesnil formulaci soudu prvního stupně) rozsudek ze dne 21. 9. 2009, č.j. -109, kterým mu Obvodní soud pro Prahu 4 uložil povinnost zaplatit žalobci 1.480.000,- Kč se specifikovaným příslušenstvím, není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), neboť v pořadí druhým rozsudkem nerozhodl soud prvního stupně jinak než ve svém původním odvolacím soudem zrušeném rozsudku ze dne 4. 2. 2008, č.j. -40. Přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení , protože hodnocením v něm obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( ).

K námitkám naplňujícím dovolací důvod podle (konkrétně, že soud neprovedl dovolatelem navržené důkazy, tj. nevyslechl svědka A. A., žalovaného jako účastníka řízení a nevyžádal výpis z účtu žalobce) nemůže být při posouzení přípustnosti dovolání ve smyslu – vyjma případu, o který zde evidentně nejde, kdy by samotná vada řízení splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních – přihlédnuto (srov. , část věty za středníkem, ).

V rámci dovolacího důvodu podle dovolatel oponuje názoru, podle něhož platné uznání dluhu „znemožňuje prokázat,“ že mu žalobce peníze nepůjčil; takový názor však – jak se podává z odůvodnění napadeného rozhodnutí – odvolací soud nevyslovil. Vycházel naopak z toho, co jednoznačně vyplývá z ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, a co je výrazem ustálení soudní praxe (podstatou uznání dluhu je založení právní domněnky existence dluhu v době jeho uznání, čímž se ve sporu posiluje procesní pozice věřitele, neboť nemusí dokazovat vznik dluhu, ani jeho trvání v době, kdy k uznání došlo; je naopak na dlužníkovi, který namítá, že dluh nevznikl, že byl splněn či zanikl jinak, nebo že byl převeden na jiného, aby to prokázal). To, že v souzené věci žalovaný neexistenci dluhu z půjčky neprokázal, neznamená, že přenesení důkazního břemene na dlužníka obecně vylučuje možnost dokázat skutečnosti svědčící o opaku toho, co je obsahemy o uznání dluhu.

Zbývá dodat, že soudy obou stupňů se zabývaly okolnostmi, za kterých žalovaný 14. 11. 2005 uznal dluh co do důvodu i výše a zavázal se jej zaplatit do 15. 12. 2005; zjistily však, že zdravotní stav a osobní potíže žalovaného k závěru o neplatnosti dohody o uznání dluhu, případně o jejím uzavření v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, vést nemohou.

Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle , věty první, a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a za situace, kdy žalobci, který by jinak měl právo na jejich náhradu, v této fázi řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. září 2011

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu