Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 886/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze, Rašínovo nábřeží 42, odloučené pracoviště Karlovy Vary, Závody míru 725/16, proti žalovanému Českému svazu chovatelů, Okresní organizaci Karlovy Vary se sídlem v Karlových Varech, Žižkova 37, identifikační číslo 00448371, zastoupenému JUDr. Antonínem Šolcem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Jugoslávská 14, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. září 2009, č. j. -72, takto:

Odůvodnění:

Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. září 2009, č. j. -72, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 25. června 2009, č. j. -82, kterým bylo žalovanému uloženo do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku vyklidit pozemek parc. č. 366 o výměře 2294 m2 včetně na něm stojící stavby bez čp. a ev. č. v katastrálním území D., obec K. V., není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Bez významu jsou tudíž výtky žalovaného, že odvolací soud při rozhodování nezohlednil skutečnost, že dosud nebylo ukončeno jednání účastníků ohledně možnosti odkoupení předmětných nemovitostí, a že pominul, že „žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, zda mu doručila platnou výpověď výpůjčky“.

Podřaditelná dovolacímu důvodu uvedenému v je pouze námitka dovolatele, že soudy ve věci rozhodly, ačkoli tomu bránila překážka věci pravomocně rozsouzené, neboť o požadavku žalobkyně bylo rozhodnuto již dne 20. 12. 2007 rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ve věci sp. zn. . Tato výtka není důvodná. Zmíněným rozsudkem Okresní soud v Karlových Varech zamítl žalobu, jíž žalobkyně požadovala určit, že žalovaný není vypůjčitelem pozemku parc. č. 366 o výměře 2294 m2 včetně na něm stojící stavby bez čp. a ev. č. v katastrálním území D., obec K. V., přičemž Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 20. 3. 2008, sp. zn. , tento rozsudek soudu prvního stupně potvrdil; nepřisvědčil sice závěru soudu prvního stupně, že žalovaný neporušil povinnosti stanovené mu smlouvou ze dne 22. 8. 1990, nicméně dovodil, že žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť prostředkem ochrany jejího práva je pouze žaloba na plnění.

Nejvyšší soud již ve svém rozhodnutí ze dne 12. 12. 2001, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením R 85/2003 dovodil, že pravomocný rozsudek o žalobě na určení, zda tu právo nebo právní vztah je nebo není ( ), nevytváří překážku věci rozsouzené pro žalobu na plnění vycházející z téhož skutkového základu. Uvedené rozhodnutí obstálo i v rovině ústavněprávní (srov. usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 13. 8. 2002, sp. zn. ). Dovolací soud nemá důvod se od tohoto závěru odchylovat ani v posuzované věci.

Z uvedeného je zřejmé, že v dané věci nejde o otázku zásadního právního významu ve smyslu shora vymezeném, neboť se nejedná o otázku, která by dosud nebyla judikaturou vyšších soudů vyřešena.

Protože dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolacímu soudu nezbylo než je podle věty první a odmítnout.

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle věty první, , a za situace, kdy žalobkyni, která by jinak měla právo na jejich náhradu, v této fázi řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 20. září 2011

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r.

předsedkyně senátu