Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3862/2009

U S N E S E N Í

Sokato a. s.

Aeroklubu Brno – Slatina

, občanské sdružení se sídlem v Brně - Tuřanech, Karkulínova 872/29, zastoupenému JUDr. Kateřinou Pavlíkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Údolní 37, pro 234 500,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 12. 2008, č. j. -120, takto:

Dovolání

se zamítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným usnesením změnil usnesení Městského soudu v Brně ze dne 8. 1. 2008, č. j. -94, tak, že návrh na zastavení exekuce podle ve spojení s zamítl. Vzal za prokázané, že ve lhůtě stanovené v čl. II. smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi původním věřitelem a nynější oprávněnou dne 25. 4. 2003 (do 40ti dnů do uzavření smlouvy) byla postupníkem postupiteli řádně a včas zaplacena platba ve výši 224 500,- Kč. Dále vzal za prokázané, že dne 2. 5. 2003 měl právní předchůdce oprávněné (FORT kapitál a. s.) doručeno oznámení o postoupení pohledávky. I když podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „obč. zák.“), a v rozporu se smlouvou o postoupení pohledávky nesdělil toto oznámení povinnému coby dlužníku postupitel, ale postupník a fakticky téhož dne 2. 5. 2003 neprokázal postoupení pohledávky předložením postupní smlouvy povinnému, měl být povinný od 2. 5. 2003 náležitě obezřetný, neboť závazku se lze zprostit v případě postoupení pohledávky za situace uváděné v obč. zák., plní-li se postupiteli; povinný však plnil třetí osobě. Dále odvolací soud uzavřel, že pokud došlo k legalizaci podpisů účastníků smlouvy až později (v souvislosti s podáním návrhu na nařízení exekuce), nelze vzhledem k uskutečněné platbě kupní ceny a k oznámení o postoupení pohledávky dovodit, že postupní smlouva je antedatována, jak se domnívá povinný. Stejně tak soud uzavřel, že ke dni 2. 5. 2003 ani ke dni 12. 5. 2003 nemohlo jít podle obč. zák. o pohledávku způsobilou k započtení, neboť povinný nebyl dlužníkem daně z převodu nemovitosti, ale byl pouze ručitelem, a podle nebyl finančním úřadem vyzván k placení této daně a ani mu nebyla předepsána.

Povinný v dovolání namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( a b/ , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “). V dovolání uvedl, že daň z převodu nemovitosti za společnost FORT kapitál a. s. zaplatil po konzultaci s finančním úřadem, jenž mu sdělil, že daň může zaplatit i před jeho výzvou z titulu ručitele. V tomto směru odkázal na usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 3. 2003, sp. zn. . Podle jeho názoru se proto soud měl zabývat tím, zda společnost FORT kapitál a. s. daň nezaplatila a zda tato úhrada nechybí. Pokud tato společnost daň nezaplatila a zaplatil ji povinný, bylo by nepřiměřeně tvrdé, aby odpovídající částku platil znovu oprávněné. Uvedl dále, že společnost FORT kapitál a. s. informoval o svém úmyslu zaplatit za ni daň dopisem ze dne 30. 4. 2003, a byl v dobré víře, že za ni daň zaplatil. Oznámení o postoupení pohledávky bylo údajně doručeno 2. 5. 2003, ovšem logicky mohlo jít o reakci na úmysl povinného zaplatit za společnost FORT kapitál a. s. daň z převodu nemovitosti (tedy na dopis ze dne 30. 4. 2003). Poukázal na úmysl oprávněné měnit a doplňovat důkazy nepřípustným způsobem, na nestandardní způsob oznámení o postoupení pohledávky a na zvláštní způsob jednání společnosti FORT kapitál a. s. Jedinou doloženou u v celém sporu je oznámení povinného o jeho úmyslu vyrovnat vzájemné závazky daně o převodu nemovitosti ze dne 30. 4. 2003. Až poté se objevilo údajné oznámení o postoupení pohledávky. Vytýká odvolacímu soudu, že ačkoliv ve svém prvním rozhodnutí dal pokyn soudu prvního stupně, aby se zabýval antedatováním smlouvy o postoupení pohledávky, sám se nakonec touto otázkou prakticky nezabýval. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Oprávněná ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že prokázala postoupení pohledávky smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 25. 4. 2003, originálem podacího lístku ze dne 29. 4. 2003 k oznámení o postoupení pohledávky, originálem dodejky k oznámení o postoupení pohledávky a prokázala i zaplacení kupní ceny. Navrhla proto, aby dovolací soud dovolání povinného zamítl.

Dovolací soud věc posoudil podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (Část první, bod II. Přechodná ustanovení, bod 12. ).

Dovolání přípustné podle , , odst. 2 , ve spojení s , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), není důvodné.

Je-li dovolání přípustné, je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( věta druhá ) i k vadám podle ustanovení , odst. 2 písm. a) a b), odst. 3 (tzv. zmatečnosti), jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; Jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( věta první ).

Povinný namítá, že řízení trpí vadou ve smyslu ; z jeho dovolacích námitek lze pod tento dovolací důvod zařadit pouze výtku, že odvolací soud neúplně zjistil skutkový stav (že se měl zabývat antedatováním smlouvy o postoupení pohledávky a také skutečností, zda a kdo zaplatil daň z převodu nemovitosti). Tento dovolací důvod však dán není (viz níže).

Jelikož jiné „vady řízení“ ze spisu ani nevyplývají, předmětem přezkumu dovolacího soudu je závěr odvolacího soudu, že důvod k zastavení exekuce podle pro započtení pohledávky není dán.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (práva hmotného i procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).

Podle výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden; bylo-li právo přiznáno rozsudkem pro zmeškání, bude výkon rozhodnutí zastaven i tehdy, jestliže právo zaniklo před vydáním tohoto rozsudku.

Podle § 526 odst. 1 obč. zák. postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Pokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli.

Podle § 529 odst. 1 obč. zák. námitky proti pohledávce, které dlužník mohl uplatnit v době postoupení, zůstávají mu zachovány i po postoupení pohledávky.

Podle § 580 obč. zák. mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení.

Odvolací soud vycházel ze zjištění, že dne 2. 5. 2003 bylo povinnému doručeno oznámení o postoupení pohledávky mezi FORT kapitál, a. s. jako postupitelem a Sokato, a. s. jako postupníkem, v němž společně postupitel i postupník povinnému oznamují, že dne 25. 4. 2003 došlo k postoupení pohledávky ve výši 234 500,- Kč bez příslušenství a vyzývají povinného, aby tuto částku (představující zbývající část kupní ceny) bez zbytečného odkladu uhradil ve prospěch postupníka. Dále bylo zjištěno, že ve lhůtě stanovené v čl. II. smlouvy o postoupení pohledávky (tj. do 40ti dnů do uzavření smlouvy) zaplatil postupník postupiteli platbu ve výši 224 500,- Kč (úhrada za postoupení). I přesto povinný jako ručitel (aniž byl správcem daně vyzván k placení a aniž mu byla stanovena lhůta k úhradě) uhradil dne 12. 5. 2003 za daňového poplatníka (FORT kapitál a. s.) Finančnímu úřadu Brno II částku 234 500,- Kč na daň z převodu nemovitosti. Tím mu vznikla za společností FORT kapitál a. s. pohledávka, jejíhož započtení se nyní domáhá proti pohledávce, kterou za povinným má společnost Sokato a. s. – oprávněná.

Pokud povinný v souvislosti s doručením oznámení o postoupení pohledávky polemizuje s průkazní hodnotou listin předložených k důkazu, ve skutečnosti kritizuje samotné hodnocení důkazů. jež se zřetelem k zásadě volného hodnocení důkazů ( ) nelze napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2006, sp. zn. ). Na nesprávnost hodnocení důkazů lze totiž usuzovat jen ze způsobů, jak soud hodnocení důkazů provedl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení (a dovolatel tak ani nečiní), pak není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry (např. namítat, že z provedených důkazů vyplývá skutkové zjištění jiné, že soud měl uvěřit jinému důkazu nebo že některý důkaz je či není pro skutkové zjištění důležitý). Dovolací soud navíc neshledal v hodnocení důkazů či poznatků, které vyplynuly v řízení najevo, ani žádný logický rozpor.

V projednávané věci je pak zásadní, že povinnému bylo dne 2. 5. 2003 doručeno oznámení o postoupení pohledávky z FORT kapitál, a. s. na společnost Sokato a. s., a že tedy dne 12. 5. 2006 (kdy povinný hradil daň za FORT kapitál, a. s.) již společnost FORT kapitál a. s. pohledávku za povinným neměla. Započtení tudíž bránil základní předpoklad, a to že věřitel a dlužník mají vzájemné pohledávky. Bez významu zůstává, že oznámení o postoupení bylo povinnému zasláno poté, co povinný oznámil svůj úmysl zaplatit daň z převodu nemovitosti, i to, že oznámení o postoupení (jež bylo podepsáno jak postupníkem, tak i postupitelem) odeslal postupník a nedoložil je smlouvou o postoupení. Bezcenná je i námitka povinného, že finanční úřad „předčasnou“ platbu povinného za FORT kapitál a. s. přijal a nevrátil ji, a že se tak neoprávněně obohatil, neboť tato skutečnost nemá pro právní vztah mezi povinným a Sokato a. s. žádný význam.

Vzhledem k tomu, že postoupení pohledávky bylo oznámeno v intencích požadavku, kladeného ustanovením § 526 odst. 1 obč. zák., není pro závazek dlužníka vůči postupníkovi (oprávněnému) zjištění, zda smlouva o postoupení byla antedatována či nikoli, relevantní. Na tom nic nezmění ani závěr odvolacího soudu, který se tvrzením povinného o antedatování smlouvy zabýval. Z tohoto důvodu proto ani řízení před odvolacím soudem netrpí vytýkanými vadami.

S ohledem k výše uvedenému lze uzavřít, že povinnému se správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy, aniž nařídil jednání ( věta první ), dovolání jako nedůvodné podle věty před středníkem zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. září 2011

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu