Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3937/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobkyně STAVUS, a. s., se sídlem v Příbrami V – Zdaboři, Poštovní ulice 6, IČ: 45148121, zastoupené JUDr. Dagmar Říhovou, advokátkou se sídlem v Příbrami VII, ul. 28. října 184, proti žalovanému Ing. M. T., zastoupenému Mgr. Ivanou Kaiserovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Purkyňova 43, o zaplacení částky 98.136,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. února 2010, č. j. -108, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Příbrami (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 24. února 2009, č. j. -46, vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 98.136,50 Kč (z titulu dlužného nájemného a úhrad za služby /včetně DPH/ za užívání nebytových prostor specifikovaných v žalobě v období od ledna do března 2007); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 16. února 2010, č. j. -108, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení , , ve znění po novele provedené (dále jen „ “). Uplatněné dovolací námitky podřadil pod dovolací důvody podle , b/ a odst. 3 V dovolání soudům obou stupňů vytkl, že o věci samé jednaly v jeho nepřítomnosti ( , , ve znění před novelou provedenou – dále jen „ před novelou“) přesto, že mu – z důvodů rozvedených v dovolání – nebylo (ve smyslu před novelou) účinně doručeno předvolání k jednání nařízenému u soudu prvního stupně na 24. února 2009 a že – podle jeho názoru – důvodně požádal o odročení odvolacího jednání nařízeného na 16. února 2010. Se zřetelem k tomu vyjádřil přesvědčení, že mu „postupem soudů obou stupňů byla … odňata možnost jednat před soudy a zároveň mu bylo znemožněno domáhat se stanoveným postupem svého práva u nestranného a nezávislého soudu“. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil k dalšímu řízení soudu prvního stupně.

Žalobkyně se ve vyjádření k dovolání ztotožnila s rozhodnutími soudů obou stupňů, vyvracela správnost použitých dovolacích námitek a navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto.

Dovolání proti citovanému potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (proto, že rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené napadeným rozsudkem, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle se nepřihlíží ( věta za středníkem ). K vadám uvedeným v , a b/ a dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání (podle ) založit nemohou (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 32 v sešitě č. 4 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pro úplnost zbývá dodat, že vady podle jsou významné pouze z hlediska žaloby pro zmatečnost.

S přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) zastává dovolací soud názor, že dovolatel v něm uplatnil právě tzv. zmatečnostní vadu ve smyslu , a to námitkou, že nesprávným postupem obou soudů (blíže popsaným v dovolání) mu byla odňata možnost před těmito soudy jednat (a v důsledku toho i „domáhat se stanoveným postupem svého práva u nestranného a nezávislého soudu“). Je přitom nerozhodné, že v této souvislosti formálně odkázal na dovolací důvody podle a b/ a odst. 3 , které však nijak obsahově nekonkretizoval. Vada podle ovšem přípustnost dovolání podle založit nemůže (viz výklad shora).

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení účelně vynaložené náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolateli právo. Náklady spojené s vyjádřením k dovolání sepsaným advokátkou nelze za účelné považovat, neboť citované vyjádření se minulo důvody, pro které bylo dovolání odmítnuto, a bylo proto bezvýznamné pro rozhodnutí o dovolání.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. srpna 2011

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu