Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1629/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně STROJFERR, s. r. o., se sídlem ve Frýdku – Místku, Křižíkova 1377, PSČ 738 05, identifikační číslo osoby 25281593, proti žalovanému Mgr. J. V., advokátovi, jako správci konkursní podstaty úpadkyně FERRUM a. s., v likvidaci, o určení vlastnictví a o vyloučení věci ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. prosince 2009, č. j. -56, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. března 2009, č. j. -31, o zamítnutí žaloby o určení vlastnického práva žalobkyně k nekompletní výkresové dokumentaci blíže specifikované ve výroku rozhodnutí (dále jen „dokumentace“) a o vyloučení dokumentace ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně, Nejvyšší soud odmítl podle a , (dále jen „ “), jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatelka přitom Nejvyššímu soudu žádné otázky, z nichž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládá.

Z obsahu dovolání vyplývá, že dovolatelka napadá rozhodnutí odvolacího soudu pouze v části, jíž tento soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby o vyloučení dokumentace ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně. Sama výslovně uvádí, že souhlasí se závěrem soudů obou stupňů o absenci naléhavého právního zájmu na určení jejího vlastnického práva k dokumentaci.

Dovolatelka napadá závěr odvolacího soudu, podle něhož smlouva o pronájmu technické dokumentace ze dne 31. prosince 1999, včetně jejích příloh č. 1 a 2 a dodatků č.1, 2 a 3, uzavřená mezi pozdější úpadkyní jako pronajímatelkou a FERRUM Strojírna, a. s., jako nájemkyní, na základě jejíhož dodatku č. 2 ze dne 20. června 2000 mělo být na nájemkyni převedeno i vlastnické právo k dokumentaci, je absolutně neplatná z důvodu neurčitého vymezení předmětu nájmu (vlastnického práva), neboť specifikace dokumentace „která se týká předmětu činnosti nájemce“, uvedená v článku I./1 této smlouvy, je - s ohledem na to, že předmět činnosti nájemce v době uzavření smlouvy zahrnoval celou řadu naprosto odlišných činností - neurčitá.

Nesouhlasí dále se závěrem, že žalobkyně vlastnické právo k dokumentaci nemohla nabýt na základě smlouvy o pronájmu technické dokumentace ze dne 27. dubna 2001, včetně přílohy č. 1 a dodatku č. 1, uzavřené mezi pronajímatelkou FERRUM Strojírna, a. s. a žalobkyní jako nájemkyní, jíž se zároveň na základě dodatku č. 1 ze dne 1. ledna 2002 mělo převést vlastnické právo k dokumentaci na žalobkyni, neboť i kdyby tato smlouva byla určitým právním úkonem, žalobkyně nemohla vlastnické právo nabýt způsobem uvedeným v ustanovení , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), když nebyla v dobré víře, že převodkyně je vlastnicí dokumentace (ke dni 2. března 2004, kdy podle dodatku č. 1 mělo dojít k převodu vlastnictví k dokumentaci na žalobkyni, totiž byla žalobkyni doručena výpověď smlouvy o pronájmu technické dokumentace ze dne 31. prosince 1999, učiněná žalovaným 29. srpna 2002, ve které tvrdí, že vlastníkem dokumentace je úpadkyně).

Posouzení otázky určitosti vymezení předmětu nájmu (jakož i předmětu vlastnického práva, které mělo být na základě uvedených smluv ve spojení s příslušnými dodatky převedeno) stejně jako otázky dobré víry žalobkyně při nabytí vlastnictví podle dodatku č. 1 ze dne 1. ledna 2002 je však významné pouze pro projednávanou věc, postrádá potřebný judikatorní přesah a přípustnost dovolání jeho prostřednictvím založit nelze. Výklad obsahu smluv a jejich dodatků, jak jej provedly soudy nižších stupňů, přitom plně respektuje zásady výkladu právních úkonů určené ustanoveními , , a obch. zák. a formulované např. v důvodech rozhodnutí uveřejněného pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

K posouzení otázky nabytí vlastnictví od nevlastníka podle § 446 obch. zák., resp. dobré víry žalobkyně při nabytí vlastnictví, Nejvyšší soud odkazuje i na důvody usnesení ze dne 22. června 2010, sp. zn. (jež je veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách), jakož i na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu v něm citovanou a dodává, že to, že pronajímatelka FERRUM Strojírna, a. s. vlastnicí dokumentace nebyla, se podává přímo z čl. I. odst. 1 smlouvy o pronájmu technické dokumentace ze dne 27. dubna 2001.

Důvod připustit dovolání podle proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení přípustné být nemůže.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovanému v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Rozhodné znění , podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2007), se podává z ustanovení , o úpadku a způsobu jeho řešení ( ), podle kterého se pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy, tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání ve znění účinném do 31. prosince 2007 i v témže znění.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 22. září 2011

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu