Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3446/2010

U S N E S E N Í

J. H.

Biochov s. r. o.

se sídlem v Jablonném v Podještědí, Postřelná č. 76, IČO 25422707, o 40.768,- Kč s úroky z prodlení, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 10. února 2010, č. j. -71, takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 10. 2. 2010, č. j. -71, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 26. 2. 2009, č. j. -36, ve věci samé (ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 40.796,20 Kč „představující neto mzdu za práce vykonané žalobcem v době od 10. 1. 2007 do 25. 2. 2007“ s úrokem z prodlení ve výši 9% „počítáno od 22. 3. 2007 do zaplacení“ a dále povinnost zaplatit „za žalobce zdravotní, sociální pojištění a všechny odvody“), není přípustné podle ustanovení , a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce - vzhledem k tomu, že v dovolání byl uplatněn (jak vyplývá z jeho obsahu – srov. ) pouze dovolací důvod podle ustanovení - zásadní význam ve smyslu ustanovení

I když žalobce v dovolání uvedl, že jeho přípustnost proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu dovozuje z ustanovení , právní závěry odvolacího soudu nezpochybňuje. Tím, že vytýká odvolacímu soudu nesprávný závěr o tom, že „žalobce se ocitl v důkazní nouzi, pokud jde o prokázání jím tvrzených 234 hodin odpracovaných v období od 10. 1. do 25. 2. 2007 nad rámec dohody o pracovní činnosti tak, jak je specifikoval v docházkových listcích za leden a únor 2007“, přičemž v dovolání předestírá vlastní skutkové závěry (zejména, že „žalobce vykonával se souhlasem žalované práce pro žalovanou, které přesahovaly časový limit určený u dohod o provedení práce “), na nichž buduje své vlastní a od odvolacího soudu odlišné právní posouzení věci (že „mezi žalobcem a žalovanou vznikl faktický pracovní poměr“, když „tzv. dohoda o pracovní činnosti mezi účastníky byla neplatná“), podrobuje kritice pouze skutková zjištění odvolacího soudu (a soudu prvního stupně), z nichž napadený rozsudek vychází, a vyjadřuje nesouhlas s tím, jak soudy hodnotily provedené důkazy.

Protože dovolání žalobce

směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. září 2011

JUDr. Mojmír Putna, v. r.

předseda senátu