Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5229/2009-47

NEJVYŠŠÍ SOUDČESKÉ REPUBLIKY 20 Cdo 5229/2009-47

U S N E S E N Í

Svobodného státu Sasko

-

Zemského finančního úřadu

, se sídlem v Chemnitz, Brückenstraße 12, Spolková republika Německo, zastoupeného JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem v Praze 1, Platnéřská 2, proti povinnému

F. K.

, zastoupenému JUDr. Martinem Soukupem, advokátem se sídlem v Praze 2, Římská 16, pro 1.121,49 € s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2009, č. j. -34, takto:

Dovolání

se odmítá.

Odůvodnění:

Napadeným rozhodnutím odvolací soud (mino jiné) potvrdil usnesení ze dne 12. 5. 2008, č. j. -20, jímž obvodní soud prohlásil rozhodnutí Zemského soudu v Drážďanech ze dne 18. 5. 2005, č. j. , za vykonatelné na území České republiky a na základě něho nařídil k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 1.121,49 €, nákladů exekuce a nákladů oprávněného exekuci na majetek povinného a jejím provedením pověřil JUDr. Igora Ivanka, soudního exekutora. Odvolací soud dospěl k závěru, že exekuční titul je v souladu s a násl. Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „ “), vykonatelným na území ČR, neboť je soudním rozhodnutím vydaným v členském státě EU po vstupu v platnost, a oprávněný osvědčením ze dne 24. 1. 2008 podle prokázal, že titul je vykonatelný na území státu, v němž byl vydán (přitom okolnosti, za nichž se vykonávané rozhodnutí dostalo do dispozice povinného, nejsou pro rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti právně významné). Soud zároveň podle , o mezinárodním právu soukromém a procesním (dále jen „ “), rozhodl o návrhu na nařízení exekuce. Z námitek povinného nelze učinit závěr o rozporu uznání vykonávaného rozhodnutí s veřejným pořádkem ČR ani o tom, že nebyla zajištěna povinnému ochrana jeho procesních práv podle bod 2. . Povinný, jemuž byla podle jeho tvrzení žaloba ve věci doručena v lednu 2005, měl dost času k uplatnění své obrany proti vznesené žalobě, neboť vykonávané rozhodnutí bylo vydáno až 18. 5. 2005.

Proti usnesení odvolacího soudu do jeho výroku potvrzujícího usnesení soudu prvního stupně ve výroku o prohlášení vykonatelnosti a ve vyhovujícím výroku o nařízení exekuce, podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “). Namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení ( ). Má za to, že vykonávané rozhodnutí je v rozporu s veřejným pořádkem ČR ve smyslu , neboť povinnému nebyla umožněna osobní účast na soudním jednání u Zemského soudu v Drážďanech, protože se na něj vztahoval zákaz vstupu na území Spolkové republiky Německo. Tím bylo dotčeno jeho právo na procesní obranu. Proto také podal u příslušného německého soudu žalobu na obnovu řízení, jíž vykonávané rozhodnutí napadl. Vzhledem k tomu, že je zřejmé, že žalobě bude vyhověno, žádá o odklad vykonatelnosti cizího exekučního titulu a navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolací soud rozhodl o dovolání podle , , ve znění účinném od 1. 7. 2009, dále jen „ “ (srov. část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 ).

Dovolání proti výroku usnesení odvolacího soudu potvrzujícímu usnesení soudu prvního stupně ve výroku o prohlášení vykonatelnosti je přípustné za podmínek stanovených v , tedy dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a 241a odst. 3 se nepřihlíží.

Dovolatel netvrdí, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam a ani posouzením námitek obsažených v dovolání k tomuto závěru dospět nelze.

Dovolatel namítá, že vykonávané rozhodnutí je v rozporu s veřejným pořádkem ve smyslu článku 34 , podle něhož rozhodnutí se neuzná, je-li takové uznání zjevně v rozporu s veřejným pořádkem členského státu, v němž se o uznání žádá. Rozpor s veřejným pořádkem přitom spatřuje v tom, že mu nebyla umožněna účast na soudním jednání u Zemského soudu v Drážďanech, protože se na něho vztahoval zákaz vstupu na území SRN, přičemž došlo k vydání rozsudku pro zmeškání. V souzené věci však není vykonávaným rozhodnutím tento rozsudek pro zmeškání ze dne 4. 3. 2005, nýbrž je jím usnesení o stanovení výše nákladů ze dne 18. 5. 2005, č. j. . Namítané skutečnosti proto nemohou ovlivnit uznání vykonatelnosti exekučního titulu.

Dovolání proti výroku potvrzujícímu usnesení soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o nařízení exekuce není přípustné.

Z ustanovení vyplývá, že od 1. 7. 2009 již není přípustné dovolání proti usnesením odvolacího soudu, potvrzujícím nebo měnícím usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Na tom nic nezmění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, neboť poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Není-li dovolání přípustné, Nejvyšší soud je odmítl ( , ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. září 2011

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.předsedkyně senátu