Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 5083/2009

U S N E S E N Í

L. P.

Ing. K. B.

, zastoupené JUDr. Jaroslavem Poredským, advokátem se sídlem v Břeclavi, Národních hrdinů 5, o 567.000,- Kč s příslušenstvím a vydání věci, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 1. 2009, č. j. -148, takto:

I. Dovolání

se

odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Břeclavi rozsudkem ze dne 3. 5. 2006, č. j. -89, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení 567.000,- Kč a vydání stavebního deníku o stavbě rodinného domu žalobkyně ve Valticích, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že za vady zhotoveného díla – stavby domu odpovídá zhotovitel - stavební firma, s níž žalobkyně uzavřela smlouvu o dílo, nikoliv žalovaná, která na stavbě vykonávala stavební dozor, a ve vztahu ke stavbě bazénu nebylo povinností žalované vyřídit pro žalobkyni stavební povolení. Neodpovídá proto za škodu, která žalobkyni vznikla zaplacením pokuty za nepovolenou stavbu, a požadavku na vydání stavebního deníku soud nevyhověl z důvodu, že žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by stavební deník byl v držení žalované.

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 26. 1. 2009, č. j. -148, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud na základě důkazů provedených soudem prvního stupně se ztotožnil s jeho závěrem, že žalobkyně neprokázala, že škoda spočívající ve vadně provedené stavbě domu byla způsobena tím, že žalovaná neplnila své povinnosti stavebního dozoru, neprokázala, že majetková újma jí vznikla v příčinné souvislosti s porušením jakékoliv právní povinnosti žalované, a ohledně vydání stavebního deníku žalobkyně neprokázala, že by byl v držení žalované.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a podává jej z důvodu podle a b) Za právní otázku, kterou řešil odvolací soud a která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud řešena, považuje otázku, zda v příčinné souvislosti s porušením povinnosti stavebního dozoru může dojít ke škodě na majetku v důsledku vadně provedené stavby. Namítá, že oba soudy nerozlišují dva právní vztahy, v nichž žalobkyně jako objednatelka vystupovala; jeden se týkal výstavby rodinného domu (včetně příslušenství, tj. i bazénu), druhý vznikl na základě smlouvy se žalovanou, jehož obsahem byla povinnost žalované vykonávat stavební dozor při provádění díla podle první smlouvy. V řízení vyšlo najevo, že stavba byla provedena vadně (za vady odpovídá zhotovitel), avšak při jejím provádění žalovaná neplnila řádně funkci stavebního dozoru, a za toto porušení musí nést odpovědnost. Tím, že žalobkyni neupozornila na vady díla, znemožnila jí vady díla reklamovat. Dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že rozhodnutí soudů obou stupňů považuje za správná. Žalobkyně neprokázala a ani netvrdila, jaké konkrétní povinnosti měla porušit. Odpovědnost za případné vady díla nese zhotovitel, jímž ona nebyla, neodpovídá ani za uložení pokuty stavebním úřadem, neboť ze smlouvy o dílo jí v tomto směru žádné povinnosti nevznikly. Navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) posoudil dovolání – v souladu s čl. II. bodem 12 – podle ustanovení ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále opět jen „ “) - a shledal, že bylo podáno včas, účastníkem řízení ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), směřuje však proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Řídí-li se přípustnost dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ustanovením , jak je tomu v posuzovaném případě, je dovolání přípustné, jen jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají – srov. ) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu. Dovolací soud je zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ) a při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel označil, a dovolání může shledat přípustným za současného naplnění podmínky, že na takto označených právních otázkách (závěrech) rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, tedy že v rozsudku řešená a dovoláním vymezená právní otázka má zásadní význam jak pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale i z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec.

Z obsahu dovolání vyplývá, že dovolatelka nesouhlasí s rozhodnutím odvolacího soudu nikoliv proto, že by se odvolací soud měl dopustit omylu při právním posouzení věci, nýbrž proto, že aplikoval právo na skutkový závěr, s nímž dovolatelka nesouhlasí. Ovšem dovolací soud je vázán zjištěným skutkovým stavem, jenž nepodléhá přezkumu.

V dovolání žádná otázka zásadního právního významu ve smyslu shora uvedeném vymezena není. Za situace, že rozhodnutí odvolacího soudu v dané věci spočívá na závěru, že nebyla prokázána povinnost žalované zajistit stavební povolení na stavbu bazénu, a nebylo prokázáno, že žalovaná porušila své povinnosti z titulu funkce stavebního dozoru, nemá hypotetická otázka příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti stavebního dozoru a majetkovou škodou stavebníka zásadní právní význam pro rozhodnutí ve smyslu

Dovolací soud neshledal, že by napadené rozhodnutí mělo po právní stránce zásadní význam, a to ani z hlediska zcela nekonkrétní námitky vady řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ( ).

Jelikož dovolání neobsahuje způsobilé dovolací důvody a není důvodu pro závěr, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo po právní stránce zásadní význam, je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , a , neboť žalobkyně nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a stručné vyjádření žalované, postrádající věcnou argumentaci, nelze považovat za potřebné k účelnému bránění práva.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 20. září 2011

JUDr. Marta Škárová, v. r.

předsedkyně senátu