Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4612/2010

U S N E S E N Í

J. N.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 6,000.000,- Kč, vedené u Okresního soudu Plzeň – město pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 8. 2010, č. j. – 57, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í ( ):

Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, jímž byla zamítnuta žaloba, prostřednictvím níž se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit mu v záhlaví uvedenou částku, a to z důvodu žalobcem tvrzeného nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené mu nesprávným úředním postupem státních orgánů ve správním řízení a následujícím soudním řízení vedeném u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. .

Ve výše identifikovaném soudním řízení se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem Magistrátu města Plzně. V přestupkovém řízení vedeném Městským obvodem Plzeň 1 mu mělo být totiž odepřeno nahlédnutí do spisu a dále mu bylo odepřeno vydání kopie výpovědi svědka jeho napadení. O tomto odepření vydal správní orgán usnesení dne 13. 4. 2009. Odvolání žalobce proti tomuto usnesení Magistrát města Plzně potvrdil svým rozhodnutím ze dne 21. 5. 2009. Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 22. 10. 2009 jeho žalobu zamítl jako nedůvodnou. Nato žalobce navrhl vydání opravného usnesení, kteréžto podání Krajský soud v Plzni vyložil jako kasační stížnost proti jeho rozsudku a vyzval žalobce k tomu, aby sdělil jméno advokáta pro podání kasační stížnosti. Také Nejvyšší správní soud posoudil podání žalobce jako kasační stížnost a usnesením ze dne 18. 12. 2009 ji podle ve spojení s odmítl.

Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce vůbec neprokázal, že by v uvedeném řízení došlo k jakémukoliv nesprávnému úřednímu postupu. Nebylo proto ani nutné zkoumat, zda žalobci vznikla nemajetková újma. Podání žalobce jsou často na samé hranici srozumitelnosti, což odůvodňuje postup Krajského soudu v Plzni ve shodě s Nejvyšším správním soudem při posouzení žalobcova podání jako kasační stížnosti. Tento postup nemohl žalobci způsobit žádnou škodu, ani nemajetkovou újmu.

Proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu, „jakož i proti celému znění stati odůvodnění rozsudku Kraj. soudu v Plzni […]“ podal žalobce dovolání. Žalobce uvádí, že ve výše identifikovaných řízeních byl krácen na svých právech daných mu y a d, jakož i Úmluvou na ochranu lidských práv a základních svobod. Meritem řízení u Okresního soudu Plzeň – město byla skutečnost, že Krajský soud v Plzni neučinil úkon tím, že neuznal žalobcovo protokolárně zaznamenané tvrzení svědka, že mu bylo v přítomnosti Policie vyhrožováno zmlácením útočníkem. Toto svědectví nebylo umožněno před soudem číst, nebylo umožněno žalobci nahlédnout do protokolu o tomto svědectví, čímž „došlo k nadržování kriminálně závadové osobě“, která žalobce napadla, „dále, která se pohybuje v černých maskáčích typu URNA, čímž je pravděpodobné, že šlo o policistu a že je tudíž soudem kryt, čímž dochází k podezření ze zločinného spolčení.“ Dalším „meritem“ bylo, že Krajský soud v Plzni „vydal nesprávně za žalobce Kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu ČR bez zastoupení účastníka řízení advokátem, čímž překroutil podání námitky k požadovaným údajům o zvolení právního zástupce k tomuto řízení […]“. Tímto postupem byla porušena řada žalobcových práv garantovaných u ČR a d. Žalobce proto navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodl, že dovolání je důvodné a zrušil rozsudek Krajského soudu v Plzni, č. j. – 57 a vydal tento rozsudek: „Žalobci se přiznává právo na odškodnění ve výši 1.000.000,- Kč za způsobení nemajetkové újmy – těžkého emocionálního strádání ze strachu ze života v bezprávní společnosti a žalovanému se přikazuje, aby zaplatil 1.000.000,- Kč do tří dnů od nabytí právní moci rozsudku poštovní poukázkou na adresu bydliště žalobce nebo aby dovolací soud dle rozsudek Krajského soudu v Plzni zrušil a vrátil předmětnou věc soudu I. stupně k novému projednání s doporučením jednat s právy výše připomínanými.“

Žalovaná k dovolání uvedla, že se plně ztotožňuje s právními závěry soudu a že – ač je na dovolání vyznačeno razítko advokátní kanceláře – žalobce si toto dovolání zpracoval evidentně sám. Žalovaná navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz čl. II., bod 12 ) – dále jen „ “

Dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

V daném případě by dovolání mohlo být shledáno přípustným jen tehdy, jestliže by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu je po právní stránce ve věci samé zásadně významné ( ).

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Dovolatel dovolacímu soudu žádnou právní otázku (natož pak zásadního významu), pro níž by dovolání mohlo být shledáno přípustným, nepřekládá. Námitky dovolatele směřují téměř výhradně proti skutkovým zjištěním učiněným soudem prvního stupně, s nimiž se soud odvolací ztotožnil, přičemž přípustnost dovolání na takových důvodech nemůže být založena ( , část věty za středníkem, ). Odvolací soud se zcela přiléhavě vypořádal i s tvrzením dovolatele, že nesprávný úřední postup v jeho případě nastal tím, že Krajský soud v Plzni jeho podání nesprávně vyložil jako kasační stížnost.

Dovolací soud tedy z důvodů uplatněných a vymezených v dovolání neshledal, že by v napadeném rozhodnutí byla řešena otázka zásadního právního významu, a proto dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl ( a ).

Při rozhodování o náhradě nákladů řízení vycházel dovolací soud z toho, že žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů řízení právo a žalované v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 19. září 2011

JUDr. František Ištvánek, v. r.

předseda senátu