Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tdo 789/2011

11 Tdo 789/2011-17

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. ze dne 1. 11. 2010, bylo obviněnému Mgr. J. K. podle § 60 odst. 1 tr. zák. (zák. č. 140/1961 Sb.) a podle § 330 odst. 1 tr. řádu nařízen výkon trestu odnětí svobody v trvání 30 (třiceti) měsíců z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. ze dne 5. 11. 2007 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze pod sp. zn. ze dne 5. 3. 2008, a pro výkon tohoto trestu byl dle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem.

Proti tomuto usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 podal odsouzený

stížnost

k Městskému soudu v Praze, který usnesením sp. zn. ze dne 30. 11. 2010, rozhodl tak, že tuto stížnost podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl.

Následně obv. Mgr. J. K. podal proti tomuto usnesení městského soudu, prostřednictvím svého obhájce JUDr. Jana Rotha

dovolání

, ve kterém odkázal na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, neboť je přesvědčen, že toto rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.

Své dovolání

odůvodnil

tím, že v napadeném rozhodnutí Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3 se uvádí, že pro posouzení věci je nerozhodné, z jakého důvodu opustil odsouzený psychiatrickou léčebnu, když mu bylo uloženo ústavní léčení. Odsouzený se brání, že léčebnu opustil z přesvědčení, že není-li pravomocně rozhodnuto o jeho návrhu na změnu ústavní léčby, pak má opravný prostředek odkladný účinek, a proto byl přesvědčen, že jedná v souladu se zákonem. Dále dovolatel uvádí, že Městský soud v Praze nepřihlédl ke skutečnosti, že ve věznici opakovaně žádal o přidělení do pracovního procesu, byť má sníženou pracovní schopnost. Nelze tedy přisvědčit názoru soudu, že se odsouzený nesnažil plnit rozhodnutí soudu a nepřistoupil ani k částečnému finančnímu plnění vůči poškozené. Podle mínění dovolatele se Městský soud v Praze v napadeném rozhodnutí rovněž nevypořádal s jeho námitkou, že o přeměně podmíněného trestu odnětí svobody došlo předčasně, neboť doba, kdy měl prokázat, jak se chová během zkušební doby na svobodě mu nebyla vůbec poskytnuta, čímž je mu tímto neoprávněně krácena a není tak naplněn ani účel podmíněného trestu odnětí svobody. Rozhodnutí Městského soudu v Praze je v tomto důsledku pro něj nepřesvědčivé a nepřezkoumatelné. Z těchto důvodů dovolatel navrhuje, aby bylo usnesení Městského soudu v Praze, sp. zn. ze dne 30. 11. 2010 zrušeno a věc vrácena k tomuto soudu k dalšímu řízení.

K projednávanému dovolání se písemně vyjádřil

státní zástupce

, činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Ten k tomuto případu uvedl, že obviněný je sice přesvědčen o tom, že jeho dovolání je ve smyslu § 265a odst. 2 písm. h) tr. řádu přípustné, ale zřejmě přehlédl, že toto ustanovení se týká pouze případů, které soud rozhodoval některým ze způsobů vyjmenovaných v ust. § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. řádu. Rozhodnutí, které dovoláním napadá nelze v dovolacím řízení přezkoumávat, neboť se jedná o rozhodnutí, ve kterém soud deklaruje, že obviněný se ve vymezené zkušební době neosvědčil. Trestní řád v tomto ustanovení však takové rozhodnutí neuvádí. Z tohoto důvodu státní zástupce navrhuje, aby Nejvyšší soud ČR toto dovolání podle §

ִ265i odst. 1 p

ísm. a) tr. řádu odmítl. Současně vyjadřuje souhlas, aby své rozhodnutí Nejvyšší soud učinil za podmínek uvedených v ust. § 265r odst. 1 tr. řádu, tj. v neveřejném zasedání. Pro případ, že by Nejvyšší soud shledal podmínky pro jiné rozhodnutí, vyjadřuje rovněž ve smyslu § 265r odst. 1 písm. c) tr. řádu výslovný souhlas s rozhodnutím věci v neveřejném zasedání i jiným než navrženým způsobem.

Po doručení dovolání a příslušného spisového materiálu Nejvyšší soud České republiky

(dále Nejvyšší soud) jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) nejprve zkoumal,

zda je doručené

dovolání přípustné

. Přesvědčil se, zda bylo podáno u věcně a místně příslušného soudu podle ust. § 265e odst. 1 tr. řádu ve dvouměsíční zákonné lhůtě (§ 265e odst. 1, 3 tr. řádu) a oprávněnou osobou v souladu s ust. § 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu. Současně se zabýval otázkou, zda je předložené dovolání přípustné (§ 265a odst. 1, 2 tr. řádu) a zda splňuje obligatorní

obsahové náležitosti,

které jsou upraveny ust. § 265f tr. řádu.

Po prostudování dovolání Mgr. J. K. Nejvyšší soud shledal, že jej obviněný podal prostřednictvím jím zvoleného advokáta JUDr. Jana Rotha u Obvodního soudu pro Prahu 3 dne 29. 4. 2011, tedy prostřednictvím oprávněné osoby, u věcně a místně příslušného soudu, a v předepsané dvouměsíční zákonné lhůtě. Následně Nejvyšší soud zkoumal splnění obligatorních obsahových náležitostí a zjistil, že předmětné dovolání napadá pravomocné usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 30. 11. 2010, a to v celém rozsahu a odkazuje na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, přičemž se domáhá, aby bylo toto usnesení zrušeno a věc vrácena tomuto soudu zpět k dalšímu řízení. V rámci tohoto přezkumu však Nejvyšší soud zjistil, že napadené usnesení Městského soudu v Praze není „rozhodnutím ve věci samé“ a svým obsahem jej není možné identifikovat s žádným z taxativně vypočtených rozhodnutí § 265a odst. 2 písm. a) – g) tr. řádu.

K tomu Nejvyšší soud uvádí následující. Dovolání je svým charakterem

mimořádný

opravný prostředek. Z toho vyplývá, že se nejedná o univerzální prostředek k nápravě všech rozhodnutí a všech tvrzených vad, a proto jej také nelze podat proti kterémukoli pravomocnému rozhodnutí a z jakýchkoli důvodů. V tomto smyslu ust. § 265a odst. 1 tr. řádu stanoví podmínky pro podání dovolání, když výslovně uvádí, že dovoláním lze napadnout pouze rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. To, co se rozumí „rozhodnutími ve věci samé“, pak zákon vyjasňuje taxativním výčtem v ust. § 265a odst. 2 tr. řádu. Vzhledem k tomuto vymezení může dovolatel napadnout výhradně ta rozhodnutí, která trestní řád explicitně jmenuje.

Pokud tedy obv. Mgr. J. K. podal dovolání proti

usnesení

Městského soudu v Praze, sp. zn. z 30. 11. 2010,

o nařízení výkonu původně podmíněně odloženého trestu odnětí svobody

, (v němž tento soud konstatoval, že obviněný se během zkušební doby, vymezenou Obvodním soudem pro Prahu 3 neosvědčil, neboť nevedl řádný život), je nutné konstatovat, že nesplnil zákonem předepsanou podmínku, která předpokládá, že dovolatel může svým dovoláním napadnout pouze jedno z taxativně vypočtených rozhodnutí v ust. § 265a odst. 2 písm. a) – h) tr. řádu.

Z tohoto důvodu Nejvyšší soud dovolání Mgr. J. K. vyhodnotil jako nepřípustné. Nepřípustné dovolání pak Nejvyšší soud nemohl dále zkoumat po obsahové stránce a v důsledku toho dovolání odmítl v souladu s § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu.

(Pokud bylo v textu použito termínu „trestní zákon“ nebo zkratky „tr. zák.“, má se na mysli zákon č. 140/1961 Sb.)

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (viz § 265n tr. řádu).

V Brně dne 14. července 2011

Předseda senátu:

JUDr. Stanislav Rizman