Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 692/2011

-15

U S N E S E N Í

S. L.,

proti usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. ze dne 17. 1. 2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. , takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Karviné sp. zn. ze dne 22. 9. 2010 byl dovolatel uznán vinným zločinem týrání osoby žijící ve společném obydlí podle , odst. 2 písm. d) (dále jen tr. zákoníku) a přečinem neposkytnutí pomoci podle tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a šesti měsíců a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.

V předmětné věci podal S. L. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. ze dne 17. 1. 2011 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal S. L. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že se trestné činnosti, kterou byl shledán vinným, nedopustil a poukázal na to, že to byl sám poškozený, který si způsobem svého života (fetování a nadměrné pití alkoholu) přivodil smrt, když vždy také odmítal jakoukoli pomoc. Poukázal dále na to, že ve věci vypracované znalecké posudky považuje za účelové a také na to, že ve věci nebyl k jeho návrhu slyšen svědek J. H., který bydlel s poškozeným a znal jeho způsob života, případně další svědky z jeho okolí. Cítí se být nevinným, a proto navrhl, aby dovolací soud „zrušil napadená rozhodnutí“.

Nejvyšší soud České republiky obdržel přípis příslušné státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že tato se k podanému dovolání nebude věcně vyjadřovat.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu předmětných skutků, které jsou obsaženy v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění soudy, jakož i nedostatečnost (neúplnost) vedeného dokazování s tím, že popsaného jednání se nedopustil a soudy provedené důkazy hodnotily jednostranně v jeho neprospěch. Sám přitom nabídl jiný průběh skutkového děje s tím, že vůči poškozenému se choval slušně a ten si smrt přivodil sám, a to nepořádným způsobem života. V tomto směru však oba soudy, zejména i v důvodech svých (přijatých) rozhodnutí vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Poukázaly takto na shodné svědecké výpovědi sousedů dovolatele B. K., M. Š. i P. K. i na výpověď svědka S. B., který v kritické době viděl poškozeného po pádu ze schodů a několikráte nabádal dovolatele, aby přivolal lékaře (pohotovost). Soudy dále vycházely i ze znaleckých posudků z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, z odvětví psychiatrie, kdy znalkyně uvedla, že i z připojených videonahrávek lze počínání dovolatele hodnotit jako týrání poškozeného. Na tomto místě je nutné uvést, že dovolatel navrhl výslech označených svědků z okolí komunity, ve které se pohyboval on sám i poškozený, a že soudy v tomto směru jeho návrhům nevyhověly, když stroze v rámci hlavního líčení či veřejného zasedání o podaném odvolání uvedly, že dokazování nebude doplněno a že tento svůj názor (v rozporu se svými povinnostmi stran náležitého odůvodnění přijatého rozhodnutí) blíže neodůvodnily. Navzdory tomuto pochybení je však zřejmé, že oba soudy zjevně dospěly k závěru, že ve věci vedené dokazování za daných okolností je dostačující k přijetí právních závěrů a další dokazování je redundantní. Ke stejnému závěru dospěl (i s ohledem na zmíněnou výtku) také dovolací soud, když je namístě připomenout již zmíněné, shodné svědecké výpovědi většího počtu osob a to sousedů, kteří protiprávní (jimi popsané) jednání dovolatele sledovali dlouhodobě a opakovaně. Za daných okolností tak námitky dovolatele ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění tak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 29. června 2011

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka