Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 430/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobců a) P. L., zastoupeného JUDr. Josefem Moravcem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, b) CAREANDROS s.r.o., se sídlem v Olomouci, Sokolská 21/576, identifikační číslo 27769071, zastoupeného Mgr. Martinem Mojžíškem, advokátem se sídlem ve Frýdku – Místku, Farní 15, proti žalovaným 1. M. Š., 2. B. S., zastoupenému JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Šafaříkova 666, 3. DOPS s.r.o., se sídlem v Praze 2, Nové Město, Kateřinská 1541/5, identifikační číslo 45534799, zastoupené JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Šafaříkova 666, 4. JUDr. F. K.,správci konkurzní podstaty úpadkyně L. S., 5. L. S., 6. I. M., 7. I. H., o určení neplatnosti nájemní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. září 2010, č. j. -373, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové (odvolací soud) rozsudkem ze dne 14. 9. 2010, č. j. -373, potvrdil rozsudek Okresního soud v Náchodě (soud prvního stupně) ze dne 15. 3. 2010, č.j. -302, kterým zamítl žalobu na určení neplatnosti „smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 27. 12. 2002, jejímž předmětem měly být nebytové prostory v pravé polovině přízemí obchodního domu CENTRUM v ulici T. G. Masaryka č.p. 55 v České Skalici z pohledu proti domu“ (dále jen „Nájemní smlouva“), rozhodl o nákladech řízení účastníků a žalobcům uložil zaplatit soudní poplatek; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) uzavřel, že žalobci nemají naléhavý právní zájem na určení neplatnosti Nájemní smlouvy, žalobci mohou žalovat na plnění (což také učinili), a že naléhavý právní zájem na určení neplatnosti Nájemní smlouvy nemůže být založen dohodou uzavřenou mezi účastníky (žalobce a/, 1. žalovaný a JUDr. H. uzavřeli smlouvu, v níž se mimo jiné dohodli, že žalobce a/ podá žalobu na určení neplatnosti Nájemní smlouvy). Žalobou se proto po věcné stránce nezabýval.

Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání.

Dovolání proti citovanému potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , dále též jen „ “ (proto, že rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; není jím naopak důvod podle , jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu. Právě takový nepřípustný dovolací důvod dovolatelé uplatnili; přehlíží však, že skutkový základ sporu se v dovolacím řízení nemůže měnit; lze jej sice napadnout, avšak pouze tehdy, je-li dovolání již jinak – podle a b) – přípustné ( ). Je-li přípustnost dovolání teprve zvažována (podle ), nemůže být námitka směřující proti skutkovému stavu věci pro posouzení přípustnosti dovolání právně relevantní.

Přípustnost dovolání podle zásadně nezakládají (vyjma případu – o který zde nejde, a netvrdí to ani dovolatelé – kdy by samotná vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ - ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních) ani dovolací námitky podřaditelné pod dovolací důvod podle K vadám podle (dovolatel – žalobce a/ namítá, že rozsudek odvolacího soudu je nepřezkoumatelný), dovolací soud přihlíží jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ). Nepřezkoumatelný však není rozsudek odvolacího soudu, který výslovně odkazuje na správné odůvodnění rozsudku soudu prvního soudu, aniž by znovu jeho (správné) skutkové a právní závěry opakoval ve svém rozhodnutí.

Prostřednictvím dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci ( ) byla v dovolání zpochybněna především správnost právního názoru, že – z důvodů v něm rozvedených – nemá žalobce naléhavý právní zájem na určení neplatnosti Nájemní smlouvy.

Pokud odvolací soud dospěl k závěru, že existence naléhavého právního zájmu na žádaném určení podle je u určovací žaloby nezbytnou podmínkou její přípustnosti, že určovací žaloba je prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právního postavení žalobce dříve, než toto jeho postavení bylo porušeno, takže jejím cílem je zásadně poskytnutí preventivní ochrany, že určením neplatnosti Nájemní smlouvy nelze předejít ani dalším (zejména majetkovým) sporům z této smlouvy (rozhodnutí o určení neplatnosti smlouvy netvoří překážku věci pravomocně rozhodnuté pro případné spory na plnění), a že není-li dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení, je vyloučeno, aby se soud zabýval žalobou po stránce věcné, korespondují jeho závěry s názory dlouhodobě ustálené soudní praxe (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. , uveřejněný pod č. 68/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nález Ústavního soudu České republiky ze dne 20. června 1995, sp. zn. ). S ohledem na uvedené také nelze pokládat za relevantní námitky dovolatele – žalobce b) vztahující se k otázce neplatnosti Nájemní smlouvy, a to i proto, že odvolací soud zamítavý rozsudek soudu prvního stupně potvrdil z důvodu absence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení a tudíž na posouzení této otázky (otázky neplatnosti Nájemní smlouvy) své rozhodnutí nezaložil.

V projednávané věci se žalobci mohli (a také to - jak vyplývá z obsahu spisu - učinili) žalobou na plnění domáhat vydání bezdůvodného obohacení (za užívání nebytových prostor na základě neplatné Nájemní smlouvy). Naléhavý právní zájem na určení neplatnosti Nájemní smlouvy nemůže být dán jen tím, že se účastníci na podání takovéto žaloby dohodli, aniž by zároveň takováto určovací žaloba vytvořila – objektivně vzato - pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu. Ostatně vedl-li k uzavření dohody o podání předmětné žaloby (zároveň s úschovou peněz, jež byla vázána na její podání) spor mezi (některými) účastníky o platnost Nájemní smlouvy, je zřejmé, že určovací žaloba již nemá preventivní povahu a i následné podání žaloby o vydání bezdůvodného obohacení (za užívání prostor označených v Nájemní smlouvě) svědčí o tom, že ani nepředchází dalším sporům a žalobám.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , , a a o skutečnost, že žalovaným nevznikly (dle obsahu spisu) v dovolacím řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti dovolatelům právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 8. července 2011

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.předsedkyně senátu