Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1147/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatele Ing. J. S., zastoupeného JUDr. Miloslavem Voborníkem, advokátem se sídlem v Jihlavě, Židovská 31, PSČ 586 01 za účasti společnosti KRYF, s. r. o., se sídlem v Jihlavě, Červený Kříž 260, PSČ 586 02, identifikační číslo osoby 60 73 81 97, o změnu zápisu v obchodním rejstříku vedené u Krajského soudu v Brně, sp. zn. F 37701/C 18102, o dovolání společnosti KRYF, s. r. o.proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. prosince 2010, č. j. -245, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. června 2010, č. j. F 37701 C 18102-196, kterým tento soud rozhodl o zápisu Ing. J. S. jako jednatele společnosti KRYF, s. r. o. (dále jen „společnost“), se dnem vzniku funkce 23. ledna 1995 do obchodního rejstříku, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud vyšel z toho, že:

1. Navrhovatel se návrhem ze dne 2. října 2006 domáhal obnovení svého zápisu jako jednatele společnosti v obchodním rejstříku podle ustanovení (nyní odstavec 6) v tehdy platném znění (dále jen „ “).

2. Výmaz navrhovatele jako jednatele společnosti z obchodního rejstříku byl proveden na základě návrhu společnosti usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 11. září 2006, č. j. F 33701/2006, C 18102/4-59 k datu 8. srpna 2006.

3. Společnost návrh opírala o zápis ze své mimořádné valné hromady ze dne 8. srpna 2006 (dále jen „valná hromada“).

Za pomoci výkladových ustanovení projevu vůle uvedených v § 266 odst. 2 a 3 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) a po opětovném provedení důkazů odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, že navrhovatel na valné hromadě vyjádřil pouze úmysl rezignovat „někdy v budoucnu“ na funkci jednatele „při učinění potřebných kroků k naplnění jeho žádosti“, k čemuž však již nedošlo. Navrhovatel tvrdil, že mělo jít o kroky směřující k vypořádání společníků a druhý společník, Ing. J., naopak tvrdil, že těmito kroky bylo míněno „učinění potřebných formalit“ k výmazu navrhovatele jako jednatele z obchodního rejstříku.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala společnost dovolání, v němž co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení , co do důvodu na ustanovení

Dovolatelka spatřuje zásadní právní význam v posouzení, zda soudy mohou změnit zápis v obchodním rejstříku, aniž by „prohlásily zápis z valné hromady obsahující odstoupení jednatele z funkce z neplatný“.

Dovolatelka namítá, že se odvolací soud zabýval pouze věcným obsahem předloženého zápisu z valné hromady, aniž by řešil jeho platnost. Nesprávné právní posouzení spočívá podle dovolatelky v tom, že byly nesprávně právně posouzeny předložené důkazy, zejména zápis z valné hromady.

Dovolatelka dále uvádí, že úmysl navrhovatele skončit ve funkci jednatele vyplývá také z toho, že dne 31. července 2006 podepsal dohodu o rozvázání pracovního poměru, kterou ukončil svůj pracovní poměr jako jednatel.

Dovolatelka dále poukazuje na „řadu procesních i hmotněprávních“ pochybení. Za taková pochybení považuje to, že „se neustále měnila povaha řízení“, když soud prvního stupně rozhodl usnesením o zahájení řízení bez návrhu, „přičemž v úvodu usnesení se píše, že soud rozhoduje o návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku“. Další vadu spatřuje v tom, že odvolací soud posoudil „obranu odpůrce proti výmazu z funkce jednatele“ jako podnět k zahájení řízení bez návrhu dle , přitom nebyly splněny předpoklady pro takové zahájení řízení.

Proto dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení [o situaci předvídanou v ustanovení nejde], tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Otázky, jež dovolatel předkládá Nejvyššímu soudu, však napadené usnesení zásadně právně významným nečiní.

Z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( věta první ), je pak možné – z povahy věci – posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130).

Tvrzením, jímž dovolatel vytýká odvolacímu soudu vady řízení spočívající v nesprávné kvalifikaci podání navrhovatele, kterým vystihuje dovolací důvod vymezený v ustanovení jenž nemá u dovolání přípustného toliko podle ustanovení zásadně k dispozici (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130 a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. ) přípustnost dovolání založit nelze. Přitom to, jak soud prvního stupně kvalifikoval podaný návrh v rozhodnutí ze dne 11. července 2008, č. j. C 18102/5, F24082/2008, F 26373/2008, F 26828/2008, F 29829/2008- 85, není v projednávané věci významné, neboť toto rozhodnutí odvolací soud zrušil a řízení zastavil. Napadeným rozhodnutím přezkoumává rozhodnutí soudu prvního stupně vydané na základě návrhu podle o. s. ř ve znění účinném v rozhodné době.

Dovolatelkou zpochybněné právní závěry, které odvolací soud učinil při výkladu zápisu z jednání valné hromady ohledně projevu vůle navrhovatele k ukončení funkce, pak postrádají potřebný judikatorní přesah, když jsou významné právě a jen pro projednávanou věc (k tomu srov. např. důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Výklad projevu vůle navrhovatele zachyceného v zápisu z valné hromady, jak jej provedl odvolací soud, přitom Nejvyšší soud neshledává ani rozporným s ustanoveními a obchodního zákoníku, když plně respektuje zásady výkladu právních úkonů určené a formulované v těchto ustanoveních (srov. např. důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

A konečně ani dovolatelem předestřená otázka – zda soudy mohou změnit zápis v obchodním rejstříku, aniž by „prohlásily zápis z valné hromady obsahující odstoupení jednatele z funkce za neplatný“ – napadené usnesení zásadně právně významným nečiní. Je tomu tak proto, že zápis z valné hromady neplatným prohlásit nelze, neboť to zákon – na rozdíl od vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady – neumožňuje. K tomu je třeba dodat, že v projednávané věci odvolací soud projev vůle zachycený v zápisu z valné hromady posuzoval, a není žádný důvod prohlásit jej za neplatný jen proto, že dospěl při výkladu v něm zachyceného projevu vůle k jinému závěru, než dovolatelka.

Podle ustanovení proto dovolání přípustné není. Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání podle ustanovení a je odmítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl podle ustanovení věty první, a , neboť společnost s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a navrhovateli podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 7. září 2011

doc. JUDr. Ivana Štenglová

předsedkyně senátu