Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 880/2011

-138

U S N E S E N Í

a) hlavní město Praha

b) městská část Praha 1

, IČ: 00063410, zastoupená Mgr. Ivanem Chytilem, advokátem se sídlem v Praze 1, Maiselova 15, proti žalované:

Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 42, o obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce a) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. srpna 2010, č. j. -117, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

( )

Shora označeným usnesením Městský soud v Praze potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. září 2009, č.j. -80, jímž byla zamítnuta žaloba na obnovu řízení, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. . Uzavřel, že žalobci označené rozhodnutí – rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2007, sp. zn. nemůže být důvodem pro povolení obnovy řízení podle ustanovení ), neboť se týká jiného předmětu řízení (nikoliv těchže nemovitostí), právní názor v něm uvedený není obecně závazný a rozhodnutí proto nemůže přivodit pro žalobce příznivější rozhodnutí v již dříve skončené věci.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce a) dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázal na ustanovení , co do důvodů měl za to, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Za otázku zásadního významu označil „posouzení charakteru rozhodnutí, jež má na mysli ustanovení “. Namítal, že rozsudek ze dne 12. 6. 2007, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud vyslovil jiný právní názor ohledně platnosti hospodářské smlouvy z 1. 11. 1976 a y ze dne 21. 11. 1990 nadepsané „Zrušení práva trvalého užívání“, může mít význam i pro rozhodnutí této věci, v níž jsou skutkové okolnosti podobné a odůvodňují závěr, že i tyto nemovitosti (dům čp. 995 s pozemkem parc. č. 506 v kat. území N., obec Praha) přešly z vlastnictví státu do žalobcova vlastnictví podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů.

Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) věc projednal podle , , ve znění účinném od 1. 7. 2009, neboť dovoláním bylo napadeno rozhodnutí odvolacího soudu, které bylo vydáno po 30. 6. 2009 (srov. čl. II, bod 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení), zastoupenou advokátkou ( ) a ve lhůtě stanovené , se zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Jelikož usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně a nejde o případ přípustnosti dovolání podle ustanovení (již proto, že soudem prvního stupně nebylo dříve vydáno rozhodnutí, jež by odvolací soud zrušil), může být dovolání přípustné jen podle ustanovení (za použití ust. , odst. 2 ), tedy má-li rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( ).

Dovolání není přípustné.

V dovoláním napadeném rozhodnutí byla řešena výlučně otázka, jsou-li splněny předpoklady pro povolení obnovy řízení ve smyslu , konkrétně, zda výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu může přivodit příznivější rozhodnutí ve věci pro žalobce.

Rozhodnutí může pro účastníka přivodit příznivější výsledek řízení tehdy, jestliže soud v původním řízení vyřešil předběžnou otázku odchylně, než ji později rozhodl příslušný orgán, nebo šlo-li o případ, že soud byl vázán rozhodnutím jiného orgánu ( ) nebo že vycházel z rozhodnutí jiného orgánu ( ), a zjistí se, že příslušný orgán svým pozdějším rozhodnutím vyřešil stejné skutkové okolnosti jinak (srov. stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyšší soudu ČSR ze dne 8. 9. 1982, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 2/1983). O takový případ v posuzované věci zjevně nejde. Závěr odvolacího soudu, že právní názor dovolacího soudu, projevený v později přijatém rozhodnutí v jiné právní věci, sám o sobě důvodem obnovy řízení není, je pak v souladu s ustálenou rozhodovací praxí (mutatis mutandis srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 1999, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48/2000, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 7. května 1998, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 11, ročníku 1999, části II., pod pořadovým číslem 40). Nejvyšší soud neshledává důvody, pro které byl se měl od uvedených právních názorů odchýlit právě v nyní posuzované věci.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věty první ), nepřípustné dovolání odmítl ( , ).

Výrok o náhradě nákladů řízení je ve smyslu ustanovení , , a odůvodněn tím, že dovolatel právo na jejich náhradu nemá a jiným účastníkům v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. srpna 2011

Mgr. Petr K r a u s, v. r.

předseda senátu