Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1125/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobce J. V., zastoupeného Mgr. Janem Harcubou, advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi, Okružní 280, proti žalované České republice – Ministerstvo vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o určení práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. května 2007, č. j. -25, takto:

I.Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 25. 5. 2007, č. j. -25, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 (soud prvního stupně) ze dne 14. 2. 2007, č.j. -5, kterým zastavil řízení a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Ministerstvu vnitra ČR k dalšímu řízení, a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Žalobce se domáhal, aby soud rozhodl, že „má právo zpracovávat písemnou textovou zprávu ke stavební dokumentaci – požárně bezpečnostní řešení – jako osoba, která plní praxi dle v platném znění a která se připravuje na zvyšování kvalifikace (autorizace) v oboru požární ochrany“. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že se nejedná o věc vyplývající ze soukromoprávních vztahů, že žádný zákon ( , , dále též jen „ “) nestanoví v tomto případě pravomoc soudu, že , o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, ingerenci soudů do vztahů upravených tímto zákonem nepřipouští, že tak v dané věci není dána pravomoc soudů k jejímu projednání a rozhodnutí v občanském soudním řízení, a je proto třeba řízení podle zastavit a věc postoupit orgánu – Ministerstvu vnitra ČR – do jehož pravomoci náleží; poukázal přitom na obdobný závěr vyjádřený v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2006, sp. zn. , jímž bylo rozhodnuto o skutkově stejném (byť odlišně formulovaném) návrhu žalobce.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání.

Podle čl. II bodu 12 věty první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 25. 5. 2007, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (dále též jen „ ”).

Nejvyšší soud shledal, že dovolání podané včas, osobou k tomu oprávněnou

– účastníkem řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), je přípustné podle , není však důvodné.

Podle a 3 dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), i když nebyly dovoláním uplatněny. Existence uvedených vad tvrzena nebyla a tyto vady nevyplynuly ani z obsahu spisu.

Posuzováno podle obsahu dovolání ( ) zpochybňuje dovolatel prostřednictvím dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci ( ) především správnost právního názoru, že projednávaná věc nemá soukromoprávní povahu a její projednávání není do pravomoci civilních soudů svěřeno ani žádným zvláštním předpisem.

Soud je oprávněn řešit jen ty otázky, které jsou mu zákonem svěřeny. Pravomoc civilních soudů se vztahuje na věci vypočtené v - v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují věci ze soukromoprávních vztahů (výjimku z obecné pravomoci stanoví ; v řízení nebylo tvrzeno, ani zjištěno, že by se jednalo o tuto výjimku) - a dále na jiné věci ( ), které sice nejsou soukromoprávní povahy, které jsou však zvláštním právním předpisem do pravomoci civilních soudů svěřeny. Soukromoprávní vztahy se vyznačují zejména právně rovným postavením jejich subjektů (nemožností jednoho subjektu právního vztahu autoritativním aktem jinému subjektu právní vztah založit, určit jeho postavení) a svobodou jejich vůle.

Spor, zda žalobce jako „osoba, která plní praxi podle v oboru požární ochrany, má právo zpracovávat písemnou textovou zprávu k stavební dokumentaci požárně bezpečnostní řešení“, není sporem mezi osobami vzájemně na roveň postavenými, nejedná se o věc vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných, družstevních, či obchodních vztahů. Nespadá proto pod obecnou pravomoc civilních soudů podle

Nejedná se ani o věc, která by byla do pravomoci civilních soudů svěřena zvláštním právním předpisem ( ). Činnost fyzických osob při požární ochraně, jejich odbornou způsobilost, oprávnění zpracovávat požárně bezpečnostní řešení, upravuje především , o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva vnitra č. , o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a , o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Žádný z těchto předpisů nestanoví, že by otázku, jejíhož řešení se žalobce v předmětném řízení domáhá, měl projednat a rozhodnout soud; ostatně nic takového netvrdil ani dovolatel.

Pravomoc státní správy na úseku požární ochrany vykonává podle , o požární ochraně, Ministerstvo vnitra a v přenesené působnosti orgány krajů a obcí.

Jestliže tedy v projednávané věci dospěl odvolací soud k závěru, že pravomoc soudu k projednání a rozhodnutí v dané věci v občanském řízení sporném není dána, je jeho právní posouzení věci správné. Nejvyšší soud – aniž ve věci nařídil jednání ( ) – proto dovolání zamítl ( věta před středníkem a odst. 6

).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl soud podle , a , s přihlédnutím k tomu, že podle obsahu spisu procesně úspěšné žalované nevznikly v dovolacím řízení náklady, na které by měla vůči žalobci právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. srpna 2011JUDr. Miroslav Ferák předseda senátu