Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2633/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobce B. K., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Kovářem, advokátem, se sídlem v Praze 4, V Horkách 9/1388, PSČ 140 00, proti žalovanému MUDr. J. Ř., zastoupenému JUDr. Ivanou Velíškovou, advokátkou, se sídlem v Turnově, Antonína Dvořáka 287, PSČ 511 01, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. února 2011, č. j. -122, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 19. května 2010, č. j -80, jímž Krajský soud v Hradci Králové zrušil směnečný platební rozkaz ze dne 21. července 2009, č. j. -18, kterým původně uložil žalovanému zaplatit (společně a nerozdílně s O. K., jemuž byla tato povinnost uložena směnečným platebním rozkazem téhož soudu ze dne 29. května 2007, č. j. -21) žalobci částku 1,000.000,- Kč s 6% úrokem od 21. února 2007 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 3.333,- Kč a náhradu nákladů řízení.

Odvolací soud – odkazuje na ustanovení čl. I. , , , ., a a 3 (dále jen „“) – přitakal soudu prvního stupně v závěru, podle kterého směnka, jejíhož zaplacení se žalobce v dané věci domáhá, je neplatná, neboť v době jejího vystavení neobsahovala označení remitenta (tj. uvedení jména toho, komu nebo na jehož řad má být podle směnky placeno).

V řízení přitom bylo prokázáno, že osoby podepsané na směnce neměly v úmyslu vystavit ani blankosměnku s chybějícím označením remitenta, když výstavce směnky (O. K.) ani žalovaný jako směnečný rukojmí neuzavřeli se žalobcem dohodu o vyplnění blankosměnky a vystavenouu považovali za směnku úplnou.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, opíraje jeho přípustnost o ustanovení , (dále též jen „“), namítaje, že je dán dovolací důvod uvedený v , tedy, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudky soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání žalobce proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které mohlo být přípustné pouze podle ustanovení , Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení a

Učinil tak proto, že dovolatel mu nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [ ]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( ), je pak možné (z povahy věci) posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle ustanovení , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady v procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130, a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. , jakož i důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Jakkoli dovolatel avizuje uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení , ve skutečnosti nesouhlasí s hodnocením důkazů, jak je provedly soudy nižších stupňů, tj. polemizuje se závěrem, podle něhož žalovaný v řízení prokázal, že mezi ním (jako směnečným rukojmím), výstavcem a žalobcem nebyla při vystavení směnky uzavřena dohoda o udělení vyplňovacího práva, na jejímž základě by byl žalobce oprávněn doplnit do směnky chybějící údaj remitenta. Uplatňuje tak (posuzováno podle obsahu) dovolací důvod podle ustanovení , jehož prostřednictvím přípustnost dovolání podle ustanovení založit nelze.

Jelikož dovolání žalobce bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení věty první, dost. 1 a uložil, aby žalovanému nahradil náklady dovolacího řízení v celkové výši 12.360,- Kč, sestávající z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni, jež podle bodu 5., , , a činí 10.000,- Kč, z náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) dle a z náhrady za 20% daň z přidané hodnoty (, 3 ) ve výši 2.060,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 18. srpna 2011

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu