Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
B9963699A03DDB6EC1257A4E00693905.html
HTML · 12.68 KB
No categories available
11 Tcu 101/2011
11 Tcu 101/2011-7
U S N E S E N Í
O d ů v o d n ě n í :
Výše uvedeným rozsudkem Obvodového soudu v Budyšíně, Spolková republika Německo, který nabyl právní moci dne 27. dubna 2010, byl J. K. uznán vinným trestným činem krádeže podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a pěti měsíců.
Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzený J. K. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že se
v blíže nezjištěné době mezi 18:00 hod. dne 30. listopadu 2009 a 5:00 hod. dne 1. prosince 2009, zmocnil transportéru značky VW Caddy, v hodnotě 4 000 EUR,
který byl nezamčený a s klíčem v zapalování zaparkován na pozemku L., G.-K. (H.), Spolková republika Německo, s nímž následně, aniž by měl potřebné povolení k řízení vozidla, odjel do České republiky, kde na něj umístil českou registrační značku a poté se s ním, společně s jinak odsouzeným P. L., vrátil na území Spolkové republiky Německo, kde se kolem 24:00 hod. v restauraci P. v G. Strasse, B., zmocnil dárkového koše s potravinami v hodnotě 60.00 EUR.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle § 4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. , o Rejstříku trestů (dále jen „zákon “), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je státním občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. K. se dopustil závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobil nemalou škodu na cizím majetku. Odsouzený jednal v rozsahu, pro který lze tuto jeho činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již nezanedbatelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. srpna 2011
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík