Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2551/2009

U S N E S E N Í

A. Ch.

OKD, a.s.,

se sídlem Ostrava, Moravská Ostrava, Prokešovo náměstí 6/2020, IČO 26863154, o 505.700,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 12. 2008, č. j. -81, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově rozsudkem ze dne 5. 8. 2008, č. j. -61, zamítl žalobu na zaplacení 505.700,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Žalobce se po žalované důlní společnosti domáhal náhrady škody způsobené na jeho rodinném domě seizmickým otřesem dne 8. 4. 2001 při důlní činnosti žalované. Průzkumným odstřelem došlo k popraskání eternitových tašek na střeše domu, k poškození obvodového zdiva, opadání omítek a vzniku prasklin. Soud shledal důvodnou námitku promlčení uplatněného nároku uplynutím tříleté objektivní promlčecí doby ve smyslu ust. § 106 obč. zák., tj. ke dni 8. 4. 2004, a vzhledem k podání žalobce adresovanému Policii ČR v roce 2003, v němž již tehdy označil žalovanou jako subjekt, který mu způsobil škodu, dovodil, že ani subjektivní promlčecí doba ve smyslu § 106 odst. 2 obč. zák. nebyla zachována a nedošlo ke stavení promlčecí doby, neboť ustanovení § 112 obč. zák. předpokládá uplatnění práva u příslušného orgánu. Žalobce své právo na náhradu škody uplatnil až žalobou podanou 13. 4. 2007 a vzhledem ke konkrétním okolnostem nelze námitku promlčení považovat za uplatněnou v rozporu s dobrými mravy dle § 3 obč. zák.

K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 9. 12. 2008, č. j. -81, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a odvolací námitky neshledal důvodnými. Průzkumný odstřel, který měl způsobit škodu, nelze považovat za úmyslné způsobení škody ( , 37 ), objektivní promlčecí doba je proto podle obč. zák. tříletá. Jako správný označil odvolací soud závěr soudu prvního stupně, že nedošlo k stavení promlčecí doby a že uplatnění námitky promlčení v daném případě není v rozporu s dobrými mravy.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání podle ust. a uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení podle Za otázku zásadního právního významu považuje, zda v případě nároku na náhradu škody způsobené na majetku důlní činností přichází v úvahu desetiletá objektivní promlčecí doba podle obč. zák., a zda přichází v úvahu zavinění škůdce – důlní organizace - alespoň v nepřímém úmyslu. Dovozuje, že zaměstnancům žalované, kteří odstřel prováděli, muselo být zřejmé, že mohou způsobit škodu na majetku. Navrhl zrušení rozsudků soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou, dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Vzhledem k tomu, že dovoláním napadený rozsudek byl vydán dne 9. 12. 2008, Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12. čl. II ).

Přípustnost dovolání žalobce proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu se řídí ustanovením Dovolání je podle tohoto ustanovení přípustné, jen jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají – srov. ust. ) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací soud je zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ) a při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel označil, za současného naplnění podmínky, že na takto označených právních otázkách (závěrech) rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a že v rozsudku řešená a dovoláním vymezená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale zároveň i z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec.

Žádná z otázek předložených k dovolacímu přezkumu není v dané věci otázkou zásadního právního významu ve smyslu , odst. 3 Samozřejmě i v případě škody na majetku způsobené důlní činností přichází v úvahu aplikace obč. zák. o desetileté objektivní promlčecí době a i důlní organizace se může dopustit úmyslného jednání. K naplnění podmínky obč. zák., tedy k úmyslnému zavinění stačí, jde-li o úmysl nepřímý. Avšak v každém případě zavinění ve formě úmyslu musí být v řízení prokázáno a v tomto směru leží důkazní břemeno na poškozeném, který musí nejen tvrdit, ale i prokázat konkrétní okolnosti, z nichž úmysl škůdce vyplývá. Dovolací soud je povinen vycházet ze zjištěného skutkového stavu věci, který v dané věci nedává žádný podklad pro úvahu o úmyslu žalované společnosti způsobit škodu na majetku žalobce. I ze samotných žalobních tvrzení žalobce vyplývá, že dům byl poškozen dne 8. 4. 2001, a k tomuto datu se váže počátek běhu tříleté objektivní promlčecí doby.

Nesouhlas dovolatele se skutkovými závěry a výtky proti hodnocení důkazů, na nichž zjištěný skutkový stav věci spočívá, je dovolacím důvodem podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Uplatnění tohoto dovolacího důvodu však přípustnost dovolání podle nezakládá (srov. např. rozhodnutí NS ČR uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 8, roč. 1994).

Jelikož není důvodu pro závěr, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo po právní stránce zásadní význam, je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl podle ust. , věty první, a

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a , neboť žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu nákladů právo a žalované náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. srpna 2011

JUDr. Marta Škárová, v. r.

předsedkyně senátu