Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3829/2008

U S N E S E N Í

M. I.

CEMEX Czech Republic, k. s.,

IČO 25821903, se sídlem Praha 5, Řevnická 170/4, zastoupené JUDr. Josefem Svobodou, advokátem se sídlem Praha 7, Poupětova 3, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované

Kooperativy, pojišťovny, a. s

., IČO 47116617, se sídlem Praha 1, Templova 5, o 1.093.358 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2008, č.j. -282, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.360 Kč k rukám JUDr. Josefa Svobody, advokáta se sídlem Praha 5, Řevnická 170/4, do tří dnů od právní moci usnesení.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobkyně se domáhala po žalované částky 1.093.358 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, která jí vznikla dodáním vadné betonové směsi na stavbu rodinného domu.

Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 28. 4. 2006, č.j. -213, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že betonovou směs u žalované objednala stavební firma ISOBAU, s. r. o., nikoli žalobkyně. Jelikož neexistoval mezi žalobkyní a žalovanou žádný smluvní vztah, žalovaná neporušila vůči žalobkyni svou smluvní povinnost a nelze jí přičíst ani porušení jiné právní povinnosti. Námitkou promlčení se soud vzhledem ke svému závěru nezabýval.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 28. 2. 2008, č.j. -282, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé, ve výroku o náhradě nákladů řízení jej změnil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně k žalované nebyla v žádném smluvním vztahu, tudíž se nemůže vůči ní domáhat plnění z titulu nesplnění závazku plynoucího z kupní smlouvy, ale neztotožnil se již s názorem soudu prvního stupně o neexistenci obecné odpovědnosti žalované za způsobenou škodu podle § 420 obč. zák. Pokud žalovaná porušila smluvní povinnost vůči ISOBAU, s. r. o., a vyrobila vadnou betonovou směs, bylo by toto porušení smluvní povinnosti protiprávním úkonem i vůči žalobkyni jako poškozené bez ohledu na to, zda byla účastnicí smluvního vztahu. Odvolací soud usoudil, že je nárok žalobkyně promlčen, vzhledem k tomu, že žaloba byla podána 14. 8. 2003 a žalobkyně se obrátila na žalovanou s požadavkem na náhradu škody 1. 10. 2000, kdy již věděla o tom, že jí škoda vznikla a kdo za ni odpovídá, takže nárok na náhradu škody byl uplatněn u soudu po uplynutí dvouleté subjektivní promlčecí doby (§ 106 odst. 1 obč. zák.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které považuje za přípustné podle a v němž odvolacímu soudu vytýká, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zásadní právní význam přisuzuje otázce promlčení v dané věci. Domnívá se, že odvolací soud své rozhodnutí o promlčení nároku dovolatelky právně neodůvodnil. Podle dovolatelky skutečnost podstatná pro určení počátku subjektivní promlčecí doby podle obč. zák. nastala “uznáním škody“ ze strany žalované prohlášením ze dne 19. 2. 2003. Namítá, že o tom, kdo odpovídá za škodu, se dozvěděla právě tímto prohlášením. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Současně požádala o odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu.

Žalovaná ve svém vyjádření k dovolání navrhla, aby dovolání žalobkyně bylo odmítnuto jako nepřípustné.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) posoudil dovolání - v souladu s čl. II. bodem 12 – podle ustanovení ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále opět jen „ “) a shledal, že bylo podáno včas, účastníkem řízení ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), směřuje však proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Přípustnost dovolání podle nezakládá námitka nesprávného určení počátku běhu subjektivní promlčecí doby. Po právní stránce odvolací soud odůvodnil promlčení nároku uplynutím dvouleté subjektivní promlčecí doby, která počala běžet okamžikem, kdy se žalobce dozvěděl o vzniku škody a o tom, kdo za ni odpovídá, (dne 1. 10. 2000), a uplynula před podáním žaloby (14. 8. 2003). Posouzení otázky promlčení je v souladu se zákonem (srov. obč. zák.) i ustálenou judikaturou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. , uveřejněný v Souboru rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod C 1168), nelze tedy dospět k závěru, že by napadené rozhodnutí mělo po právní stránce zásadní význam. Odvolací soud posuzoval otázku promlčení na základě konkrétních skutkových zjištění, přičemž závěr, kdy se žalobkyně o vzniku škody a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděla, je otázkou skutkovou, která v případě přípustnosti dovolání podle nepodléhá dovolacímu přezkumu.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání není přípustné; Nejvyšší soud je proto podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť žalovaná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem za 1 úkon v částce 10.000 Kč [odměna z částky určené podle , . ve znění účinném před nabytím účinnosti (dovolací řízení bylo zahájeno dne 23. 6. 2008), krácená dvakrát o polovinu podle , a téže vyhlášky] a náhrady hotových výdajů podle ve znění v částce 300 Kč (vyjádření k dovolání bylo podáno dne 10. 7. 2008), vše navýšeno o 20% DPH podle , tj. celkem 12.360 Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. července 2011

JUDr. Robert Waltr , v. r.

předseda senátu