Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3325/2010

U S N E S E N Í

Ing. J. M.

,

zastoupeného JUDr. Rudolfem Kloudem, advokátem se sídlem v Plzni, Macháčkova 813/54, proti žalovanému

Ing. P. B.

, zastoupenému opatrovníkem Mgr. Janem Knoblochem, advokátem se sídlem v Plzni, Boettingerova 26, o zaplacení částky 844.000,- Kč a smluvní pokuty, vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. června 2010, č. j. -96, takto:

I. Dovolání se

odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 13.845,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Rudolfa Kloudy, advokáta se sídlem v Plzni, Macháčkova 813/54.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. června 2010, č. j. -96, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 20. listopadu 2009, č. j. -75, není přípustné podle , , v platném znění (dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( o. s. ř).

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Bez významu jsou tudíž námitky žalovaného, že žalobce v řízení „neunesl svoji důkazní povinnost, ani břemeno důkazní“, i výhrady k pravosti smluv o půjčce a ke zjištění ohledně jejich reálného plnění.

Prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu uvedeného v , jímž lze namítat, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, dovolatel zpochybnil správnost závěru odvolacího soudu, že právo žalobce na vrácení půjček není promlčeno, neboť žalovaný dluhy z půjček platně uznal. Oproti odvolacímu soudu žalovaný prosazuje názor, že ze dne 11. 2. 2007 nemá náležitosti uznání dluhu, když v textu absentuje příslib žalovaného dluh zaplatit a nelze z ní ani dovodit důvod uznávaného dluhu. Řešení nastolené právní otázky však nečiní napadené rozhodnutí zásadně významným po právní stránce.

Uznání dluhu (§ 558 obč. zák.) je samostatným zajišťovacím institutem; zajišťovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Uznání dluhu je jednostranný právní úkon dlužníka adresovaný věřiteli. Kromě obecných náležitostí předepsaných pro právní úkony (§ 34 a nasl. obč. zák.) je k jeho platnosti třeba písemná forma, vyjádření příslibu zaplatit dluh a uvedení důvodu dluhu a jeho výše. Má-li mít právní důsledky v podobě přetržení promlčení ( věta druhá obč. zák.), je nutné, aby došlo k uznání práva jak co do důvodu, tak co do výše. Pokud jde o uznání práva co do důvodu, nemusí sice být tento důvod vždy v ě obsahující uznání práva uveden výslovně, ale musí být jednoznačně dovoditelný, např. poukazem na upomínku o zaplacení dluhu, v níž je důvod dluhu výslovně obsažen. Stejně tak uznání práva co do jeho výše musí být vyjádřeno tak, aby výše byla objektivně určitelná. Protože uznání dluhu je právním úkonem, pro který je pod sankcí neplatnosti stanovena písemná forma ( obč. zák.), musí být určitost projevu vůle uznat dluh co do důvodu a výše dána obsahem y, na níž je zaznamenán; nestačí, že dlužníku, který jednostranný právní úkon učinil, příp. věřiteli, kterému byl tento úkon adresován, byl jasný jak důvod uznávaného dluhu, tak jeho výše, není-li to poznatelné z textu y.

, kterou účastníci podepsali 11. 2. 2007 a nazvali „Uznání dluhu“, obsahuje prohlášení, že dlužník (žalovaný) vůči věřiteli (žalobci) uznal „co do důvodu i výše“ svůj dluh „vzniklý na základě smluv o půjčce ze dne 9. 3. 2004, 29. 3. 2004 a 12. 7. 2004“ v „celkové částce 835.000,- Kč“. Z písemné smlouvy o půjčce ze dne 29. 3. 2004 přitom vyplývá, že žalobce žalovanému půjčil bezúročně 610.000,- Kč, z písemné smlouvy o půjčce ze dne 12. 7. 2004 vyplývá, že žalobce žalovanému půjčil bezúročně částku 125.000,- Kč a z písemné smlouvy o půjčce ze dne 9. 3. 2004 vyplývá, že žalobce žalovanému půjčil bezúročně částku 100.000,- Kč. Součet těchto půjček, na něž je v listě ze dne 11. 2. 2007 výslovně odkázáno, činí 835.000,- Kč. V řízení pak nebylo zjištěno, že by žalobce žalovanému poskytl ještě další půjčky. Lze proto přisvědčit odvolacímu soudu, že důvod sumarizovaného dluhu, který žalovaný dne 11. 2. 2007 písemně uznal, je objektivně zjistitelný odkazem na písemné smlouvy o půjčce a že výše uznaných dluhů je objektivně určitelná, neboť v ě uvedená „celková částka“, kterou žalovaný uznal jako svůj dluh z půjček, jednoznačně koresponduje se součtem částek uvedených v jednotlivých smlouvách o půjčce. Neobstojí námitka žalovaného, že k datu 5. 7. 2004, který je v textu y zmíněn, nemohl věřiteli dlužit částku 125.000,- Kč, jestliže smlouvu o půjčce této částky účastníci uzavřeli až 12. 7. 2004. Nelze přehlížet, že text zaznamenaný na ě z 11. 2. 2007 je formulován značně neobratně a pokud jde o článek II. i nelogicky. Přestože z y nevyplývá, že účastníci se dohodli na plnění uznaných dluhů (resp. sumarizovaného dluhu) ve splátkách, obsahuje prohlášení, že „dlužník bere na vědomí, že v případě nesplnění některé ze splátek je věřitel oprávněn žádat od dlužníka celý zbytek pohledávky najednou“. Z uvedeného je zřejmé, že text byl formulován osobami bez právnického vzdělání a obsahuje věcné i písařské chyby. Přesto je z něho jednoznačně zřejmé, jaké dluhy (co do důvodu a výše) žalovaný vůči žalobci uznal. Vzhledem k tomu, že text y neobsahuje rovněž příslib žalovaného, že uznaný dluh žalobci zaplatí, nejde o uznávací prohlášení ve smyslu obč. zák., nýbrž o písemné uznání práva podle obč. zák., které je významné z hlediska přetržení promlčení práva (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2006, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C 4759).

Protože dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalovanému, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobci náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 13.545,- Kč ( , . ve spojení s , v návaznosti na a , v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( a a 3 , v platném znění).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 11. srpna 2011

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.

předsedkyně senátu