Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2082/2009

25 Cdo 2082/2009

U S N E S E N Í

a) R. R.

a

b) B. R.

, oba zastoupeni JUDr. Dagmar Strejčkovou, advokátkou se sídlem v Borkovanech 98, proti žalované

E. Ch.

, o odvrácení hrozící škody, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. listopadu 2008, č.j. -221, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Břeclavi rozsudkem ze dne 6. února 2007, č. j. -200, zamítl žalobu, jíž se žalobci domáhali uložení povinnosti žalované navést zeminu na tři terasy na jejím pozemku par. č. 1329/17 v Hustopečích u Brna, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud vyšel ze zjištění, že žalovaná na svém pozemku, který sousedí s pozemkem žalobců, od roku 1998 prováděla terénní úpravy a vybudovala 3 terasy, jež jsou zajištěny opěrnými zídkami z pražců. V prostoru zídky dochází k částečnému sesuvu půdy z pozemku žalobců. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování včetně znaleckého dospěl k závěru, že s vysokou mírou pravděpodobnosti hraničící s jistotou nemají provedené terénní úpravy vliv na vznik vlhkosti a na statické poměry sklepa žalobců, a jak vyplývá ze znaleckých posudků, vznik další škody nehrozí.

K odvolání žalobců Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 6. listopadu 2008, č. j. -221, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a ztotožnil se s jeho závěry. Dosavadní ohledání poskytlo dostatečné podklady pro znalecké posudky, z nichž vyplývá, že terénní úpravy neovlivňují vlhkostní a statické poměry sklepa žalobců, a tyto závěry nebyly nijak zpochybněny ani doplňujícím vyjádřením soudního znalce Ing. Doležela. Bylo sice zjištěno, že došlo k sesednutí zeminy u plotu mezi pozemky účastníků na straně žalobců, avšak ani tato skutečnost nemá vliv na požadavek žalobců provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody dle ustanovení § 417 odst. 2 obč. zák., neboť nebylo prokázáno, že by na pozemku žalobců hrozil vznik další škody sedáním zeminy nebo sesunutí staveb na pozemku postavených.

Proti tomuto rozsudku podali žalobci dovolání, jehož přípustnost dovozují z ustanovení a podávají je z důvodu podle , že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení. Namítají, že hrozí vznik dalších škod sedáním zeminy na jejich pozemku a sesunutím stavby sklepa, jejich sklep nadále vlhne, při každém trvalejším dešti nebo tání sněhu do něj zatéká a dochází k viditelnému prohlubování trhlin. Dovozují, že je třeba odvrátit hrozící škodu, neboť může dojít k sesuvu zeminy. Poukazují na to, že navrhli doplnění znaleckého posudku zaměřením nadzemních konstrukcí, k čemuž nedošlo, dle jejich přesvědčení je nutno znalecké posudky revidovat revizním znaleckým posudkem, neboť vzbuzují pochybnosti. Dovolatelé navrhli, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení oprávněnými osobami - účastníky řízení, řádně zastoupenými advokátem ve smyslu , rozhodl o dovolání podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12 čl. II ) vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 6. listopadu 2008.

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu se v dané věci řídí ustanovením Dovolání je podle tohoto ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají – srov. ) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolatelé právní otázku zásadního významu nevymezili a neshledal ji ani dovolací soud. Ve svém dovolání napadají závěr odvolacího soudu, že terénní úpravy provedené žalovanou nemají vliv na vznik vlhkosti a na statické poměry jejich sklepa a že nehrozí vznik dalších škod. Nesouhlasí tedy se závěrem o nedostatku příčinné souvislosti mezi stavební činností žalované a stavem jejich nemovitosti. Otázka existence příčinné souvislosti je otázkou skutkovou, nikoli otázkou právní (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. , publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, sešit č. 14, ročník 2002, pod C 1025), neboť v řízení se zjišťuje, zda protiprávní úkon či škodná událost a vznik škody na straně žalobce jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, a v tomto směru odvolací soud nepochybil.

Dovolatelé nesouhlasí především s tím, jak soudy obou stupňů zjistily skutkový stav v projednávané věci, a namítají nesprávnost skutkových zjištění a nesprávné hodnocení znaleckých posudků. Tyto námitky nejsou námitkami proti právnímu posouzení, tím méně pak mohou být právní otázkou zásadního významu ve smyslu , odst. 3 Pochybení při hodnocení důkazů a nesprávné skutkové zjištění je dovolacím důvodem podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), jenž lze uplatnit pouze, je-li dovolání přípustné podle a b) , nikoliv v této věci. Nejde-li o procesní otázky zásadního významu, k namítaným vadám řízení podle (že znalecký posudek nebyl doplněn dle návrhu žalobců), lze v dovolacím řízení přihlédnout, jen pokud je dovolání přípustné.

Směřuje-li dovolání rovněž proti výroku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné, neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé a jeho přípustnost není založena ani ustanovením , a , protože rozhodnutí o nákladech řízení není mezi tam vyjmenovanými rozhodnutími (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , publikované pod č. 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z uvedeného vyplývá, že žalobci směřují dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , , neboť žalobci, jejichž dovolání bylo odmítnuto, nemají na jejich náhradu právo a žalované náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. srpna 2011

JUDr. Marta Škárová, v. r.

předsedkyně senátu