Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2718/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně MONTGAS, a. s., se sídlem v Hodoníně, U Kyjovky 3953/3, PSČ 695 01, identifikační číslo osoby 25 34 77 81, zastoupené JUDr. Ivetou Slezákovou, advokátkou, se sídlem v Hodoníně, Dolní Valy 22, proti žalovanému J. N., zastoupenému JUDr. Ilonou Chladovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Rybníček 4, o žalobě na obnovu řízení podané žalovaným, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. března 2011, č. j. -104, takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 19. května 2010, č. j. -58, zamítl žalobu na obnovu řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Soud prvního stupně zjistil, že v původním řízení, jehož obnova je navrhována, byl žalovaný rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 5. září 2007, č. j. -180, zavázán zaplatit žalobkyni částku 782.416,50 Kč s příslušenstvím. Soud prvního stupně ustanovil žalovanému poté, co se mu nepodařilo doručit soudní písemnosti na adresu uvedenou v žalobě a ani dalším šetřením nezjistil pobyt žalovaného, v souladu s ustanovením (dále též jen „“) opatrovnici I. V., vyšší soudní úřednici Městského soudu v Brně (usnesení ze dne 14. září 2006, č. j. -101). I. V. byla následně pro dlouhodobou nemoc zproštěna funkce opatrovnice (usnesení ze dne 9. listopadu 2006, č. j. -106) a místo ní byla ustanovena JUDr. M. D., vyšší soudní úřednice téhož soudu (usnesení ze dne 14. února 2007, č. j. -109).

S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2005, sp. zn. , soud prvního stupně uzavřel, že žalobou na obnovu řízení se nelze domáhat nápravy případných pochybení při právním posouzení věci nebo procesněprávních vad. Žalovaným uváděné skutečnosti, tj. postup soudu v původním řízení při zjišťování adresy žalovaného, ustanovení opatrovnic a jejich tvrzená nečinnost, nejsou způsobilým důvodem pro povolení obnovy řízení ve smyslu ustanovení

Nadto soud prvního stupně uvedl, že předpoklady pro postup podle v původním řízení byly dány, protože soudu se nepodařilo doručit žalovanému na žádnou z adres zjištěných z výpisu z centrální evidence obyvatel a ze živnostenského rejstříku.

K odvolání žalovaného Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Odvolací soud s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. června 2009, sp. zn. (jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu), zdůraznil, že žaloba na obnovu řízení je právním institutem, pomocí kterého lze dosáhnout nápravy ve věci, v níž nebyl v původním řízení skutkový stav zjištěn úplně nebo správně, nelze se však jejím prostřednictvím domáhat nápravy případných pochybení při právním posouzení věci nebo procesněprávních vad, tedy ani nápravy spočívající v tom, že nebyly dány předpoklady pro ustanovení opatrovníka některému z účastníků řízení. Ukáže-li se v průběhu řízení, že překážka v podobě neznámého pobytu účastníka odpadla, nebo že je to jinak možné, je soud povinen jednat s účastníkem samotným či s jeho zástupcem. V tom případě musí být účastníku doručeny rozhodnutí a jiné písemnosti, které mu jsou určeny, a to i tehdy, byly-li již doručeny opatrovníku. Z obsahu spisu sp. zn. vyplývá, že žalovanému byl rozsudek poté, kdy byl již doručen opatrovnici, doručen i jeho zástupkyni dne 24. dubna 2008. Žalovaný měl tedy možnost v původním řízení uplatnit námitku, že nebyly splněny předpoklady pro ustanovení opatrovnice, řádným opravným prostředkem proti rozsudku soudu prvního stupně a nikoli žalobou na obnovu řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, odkazuje co do důvodů na ustanovení a b) Dovolatel nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, podle něhož není okolnost, že účastníku byl ustanoven opatrovník, aniž byly splněny předpoklady uvedené v ustanovení , důvodem pro obnovu řízení. Namítá, že žalobu na obnovu řízení podal 30. dubna 2008, tedy před vydáním rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. června 2009, sp. zn. , na něž odvolací soud odkázal. Odvolacímu soud vytýká, že se nesprávně zabýval otázkou okolností ustanovení opatrovnice a nikoli skutečnostmi uvedenými v žalobě, které směřovaly ke způsobu výkonu funkce opatrovnice, resp. tím, že opatrovnicí byla ustanovena pracovnice soudu prvního stupně, což je v rozporu se závěry vyslovenými Ústavním soudem v nálezu ze dne 16. prosince 2010, „č. ÚS 1769/10“ (jde o nález sp. zn. ). V něm Ústavní soud dopěl k závěru, že byl-li v případě účastníka neznámého pobytu ustanoven opatrovník z řad zaměstnanců soudu, není tento postup ústavně konformní a lze jej pokládat za postup porušující a d. Dovolatel zdůrazňuje, že jeho zájmy nebyly ustanovenou opatrovnicí řádně hájeny, neboť ve spise chybí doklad o tom, že spis prostudovala, podala vyjádření a účastnila se za nepřítomného účastníka projednání věci.

Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání v projednávané věci není přípustné.

Podle ustanovení je dovolání přípustné též proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení [odstavec 1 písm. a)]. Ustanovení platí obdobně (odstavec 2). Ustanovení tak vymezuje přípustnost dovolání proti usnesením vyjmenovaným v jeho odstavci 1 za shodných podmínek, jak jsou uvedeny v Z ustanovení ve spojení s dikcí vyplývá, že pro účely přípustnosti dovolání je rozhodnutím ve věci samé též usnesení, jímž odvolací soud změnil nebo potvrdil usnesení soudu prvního stupně o povolení obnovy řízení nebo o zamítnutí žaloby na obnovu řízení.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné jen podle ustanovení a c) O případ uvedený pod písmenem b) v této věci nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) [tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam] Nejvyšší soud nemá.

Je tomu tak proto, že závěr, na němž odvolací soud založil své rozhodnutí, tedy zda je způsobilým důvodem žaloby na obnovu řízení skutečnost, že účastníku byl v původním řízení před soudem prvního stupně ustanoven jako osobě neznámého pobytu opatrovník, ačkoli pro to nebyly splněny předpoklady uvedené v ustanovení , Nejvyšší soud zodpověděl již v usnesení - na něž správně odkázal odvolací soud - ze dne 12. června 2009, sp. zn. . V něm formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož byl-li účastníku ustanoven z důvodu neznámého pobytu opatrovník, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady uvedené v ustanovení , jde podle ustálené judikatury soudů o případ, kdy byla účastníku nesprávným postupem soudu v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem, jestliže to mělo za následek, že soud v řízení nejednal s účastníkem nebo jeho zástupcem (zmocněncem), přestože to bylo možné (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu uveřejněný pod číslem 10/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Skončilo-li řízení o věci pravomocným rozhodnutím soudu prvního stupně, není okolnost, že účastníku byl ustanoven z důvodu neznámého pobytu opatrovník, aniž by k tomu byly splněny předpoklady uvedené v ustanovení , ani důvodem žaloby pro obnovu řízení (jak vyplývá z ustanovení ), ani důvodem žaloby pro zmatečnost (jak vyplývá z ustanovení a 2).

Odvolací soud též správně v souladu s citovaným rozhodnutím uzavřel, že dovolatel se mohl bránit proti rozsudku soudu prvního stupně vydanému v původním řízení řádným opravným prostředkem (odvoláním), když rozsudek byl doručen dovolatelem zvolené zástupkyni dne 24. dubna 2008.

S ohledem na uvedené závěry je nevýznamná námitka týkající se osoby ustanovené opatrovnice a její nečinnosti. Stejně tak je nerozhodné, že výše citované rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo vydáno po podání žaloby o obnovu řízení. Významné je pouze to, že v době rozhodování o dovolání Nejvyšší soud v jiné věci již o této otázce rozhodl.

Jelikož dovolání žalovaného podle ustanovení ve spojení s ustanovením není přípustné, Nejvyšší soud je podle ustanovení věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. srpna 2011

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu