Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 4589/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobkyně PLOMA, a. s., se sídlem v Hodoníně, Velkomoravská 79, zastoupené JUDr. Radovanem Mrázkem, advokátem v Šumperku, Masarykovo nám. 3125/11, za účasti 1)Ing. O. K., správce konkursní podstaty úpadce Jihomoravské dřevařské závody Brno, státní podnik, se sídlem v Brně, Jezuitská 13, 2) Ing. J. Z., zastoupeného JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem v Brně, Údolní 5, a 3) Pozemkového fondu České republiky, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, o žalobě na znovuprojednání věci rozhodnuté Ministerstvem zemědělství, Pozemkovým úřadem Brno, rozhodnutím ze dne 18. 9. 2007, č. j. 294/92/6-RBD, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 6. 2010, č. j. -119, takto:

I.Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Krajského soudu v Brně shora označeným bylo ve výroku I. potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně ze dne 30. 12. 2009, č. j. -100, kterým byla odmítnuta žaloba, jíž se žalobkyně domáhala (podle části páté ) přezkumu rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu v Brně, ze dne 18. 9. 2007, č. j. 294/92/6-RBD. Odvolacím soudem bylo dále rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, a to tak, že žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit účastníkovi ad 2), Ing. J. Z., částku ve výši 3.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho advokáta JUDr. Jiřího Juříčka (výrok II.).

Předmětem řízení byla žaloba na znovuprojednání věci rozhodnuté Ministerstvem zemědělství, Pozemkovým úřadem Brno, jehož rozhodnutím ze dne 18. 9. 2007, č. j. 294/92/6-RBD, došlo podle tvrzení žalobkyně k zásahu do jejích vlastnických práv (bylo určeno, že vlastníkem sporné nemovitosti je účastník ad 2/ – oprávněná osoba).

Z tohoto důvodu žalobkyně požaduje, aby byl v tomto řízení zhojen nepříznivý stav (duplicita zápisů vlastnického práva), nastalý v důsledku citovaného správního rozhodnutí.

Odvolací soud dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že žalobkyně není osobou oprávněnou k podání předmětné žaloby, neboť není opodstatněné její tvrzení, že byla dotčena na svých právech rozhodnutím pozemkového úřadu (což je podmínkou pro podání žaloby podle a násl. ). Tento názor nižší instance zaujaly po zjištění, že žalobkyně nebyla v řízení podle , o půdě, ani osobou oprávněnou, ani osobou povinnou.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Žádala, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu – a současně i rozhodnutí soudu prvního stupně

– a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Účastník ad 2) se k dovolání písemně vyjádřil a navrhl, aby dovolací soud dovolání žalobkyně zamítl.

Nejvyšší soud zjistil, že žalobkyně, zastoupená advokátem, podala dovolání v zákonné lhůtě (, ). Žalobkyně dovozovala přípustnost dovolání z ustanovení a odst. 3 , a dále z ustanovení Dovolací důvod byl uplatněn podle , tj. pro tvrzené nesprávné právní posouzení věci.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení platí, že dovolání je přípustné též proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby). Ustanovení a 3 platí obdobně.

Přípustnost dovolání podle je dána, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Takový charakter však rozhodnutí odvolací instance nemá.

Nejvyšší soud se již zabýval problematikou předestřenou v podaném dovolání, jakož i v napadeném rozhodnutí odvolacího soudu. V tomto směru je třeba odkázat na usnesení ze dne 22. 12. 2009, sp. zn. , v němž bylo konstatováno (navíc ve vztahu k téže žalobkyni), že rozhodnutí správního orgánu (pozemkového úřadu) o tzv. restitučním nároku oprávněných osob se přímo nedotýká práv či povinností osoby odlišné od osoby povinné podle restitučních právních předpisů, byť tato třetí osoba tvrdí, že je vlastníkem dotčené nemovitosti. S tímto redukujícím pojetím lze nanejvýš souhlasit, když (jak dovodila též odvolací instance) je účelem restitučního řízení vyřešení vztahu mezi povinnými a oprávněnými osobami, nikoli tedy řešení sporu mezi účastníky správního řízení na straně jedné a osobami třetími na straně druhé.Je proto možno odůvodněně uzavřít, že oprávnění žalobkyně podat žalobu podle by přicházelo v úvahu pouze tehdy, jestliže by bylo prokázáno, že vlastnicí sporného pozemku (nacházejícího se v kat. úz. Slatina) byla již ke dni účinnosti zákona o půdě, tedy že byla osobou povinnou. Vzhledem k tomu, že daným rozhodnutím pozemkového úřadu nebyla práva ani povinnosti žalobkyně založena, změněna, zrušena, určena ani zamítnuta, žalobkyně není osobou oprávněnou k podání žaloby podle

Dovolací soud v této souvislosti zdůrazňuje, že k vypořádání právních vztahů duplicitně zapsaných vlastníků slouží jiné právní nástroje, a to buď souhlasné prohlášení těchto vlastníků ( a katastrální ) nebo žaloba na určení, zda tu právo či právní vztah je či není ve smyslu Je však otázkou, zda byla povinná osoba (Jihomoravské dřevařské závody Brno, státní podnik) oprávněna předmětnou nemovitost na žalobkyni vůbec převést (viz zákona o půdě – na který správně poukázaly i nižší instance).

Ze shora řečeného se podává, že soudy nižších stupňů rozhodly správně, pokud žalobu odmítly z důvodu, že žalobkyně nebyla shledána osobou oprávněnou k jejímu podání ( ).

Z výše uvedených důvodů proto dovolací soud podle věty první a dovolání žalobkyně pro nedostatek zásadního právního významu napadeného rozhodnutí odvolacího soudu odmítl.

Účastník ad 2) má podle a vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, vzniklých podáním písemného vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Za tento úkon náleží podle vyhl. č. výchozí sazba odměny v částce 5.000,- Kč, redukovaná dvakrát na polovinu (, , cit. vyhlášky), tj. 1.250,- Kč. Poté je nutno přičíst režijní paušál ve výši 300,- Kč ( vyhl. č. ) a 20 % DPH. V součtu tedy náklady přiznané účastníkovi ad 2) činí 1.860,- Kč.

O nákladech řízení mezi žalobkyní a účastníky ad 1) a 3) bylo rozhodnuto tak, že žádný z nich nemá na jejich náhradu nárok, neboť žalobkyně nebyla v dovolacím řízení úspěšná a účastníkům ad 1) a 3) v tomto řízení žádné prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 10. srpna 2011JUDr. Ludvík D a v i d, CSc.předseda senátu