Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1333/2011

U S N E S E N Í

D. M.

,

zastoupené JUDr. Gabrielou Vilímkovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Orlická 163, proti žalovaným

1a) S. F.

a

1b) M. F.

, (právním nástupcům zemřelé E- F.) a

2) A. K.

, zastoupené JUDr. Richardem Králem, CSc., advokátem se sídlem Praha 4, Nad Svahem 9, o 650.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání třetí žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 10. 2008, č. j. -233, takto:

I. Dovolání druhé žalované

se odmítá.

II. Žalovaná 2) A. K.

je povinna

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Gabriely Vilímkové, advokátky se sídlem v Hradci Králové, Orlická 163.

III. Ve vztahu mezi ostatními účastníky

nemá

žádný z nich

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 26. 3. 2008, č. j. -176, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované E. F. zaplacení 650.000,- Kč, žalované A. K. uložil povinnost zaplatit žalobkyni 650.000,- Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že E. F. uzavřela dne 16. 2. 2004 se žalobkyní smlouvu o prodeji své bytové jednotky za kupní cenu 650.000,- Kč, kterou v souladu s kupní smlouvou žalobkyně zaplatila prostřednictvím žalované 2) – podnikatelky provozující realitní činnost, která tuto částku předala E. S.. Ten byl rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 16. 9. 2005, č. j. -2052, v souvislosti s tímto jednáním uznán vinným trestným činem podvodu.

Kupní smlouva byla shledána absolutně neplatnou, neboť E. F. v době jejího uzavření trpěla duševní poruchou, pro kterou nemohla ovládnout své jednání ani rozpoznat následky svého chování.

Protože žalovaná 2) Andrea Králová předala peníze bez právního důvodu E. S., ačkoliv podle smlouvy o rezervaci bytu se zavázala je použít na úhradu kupní ceny, porušila svou smluvní povinnost.

Z důvodu absolutní neplatnosti kupní smlouvy na žalobkyni nepřešlo vlastnické právo k bytu, a byla jí tak způsobena škoda, neboť se nemůže po prodávající E. F. úspěšně domáhat vrácení kupní ceny, která se z důvodu pochybení žalované 2) nedostala do její majetkové sféry. Soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná 2) odpovídá za škodu způsobenou žalobkyni podle § 420 obč. zák.

K odvolání žalobkyně a žalované 2) Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 27. 10. 2008, č. j. -233, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o zamítnutí žaloby proti žalované 1), o platební povinnosti žalované 2) a ve výrocích o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Po zopakování dokazování výslechem znalce vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a správnými shledal jeho závěry. Vypořádal se s námitkami žalované i s jejími důkazními návrhy a ztotožnil se s důvody, pro které soud prvního stupně některé důkazy neprovedl. Dovodil, že žalovaná 1) se na úkor žalobkyně neobohatila, protože kupní cena se nedostala do její dispozice, a žalovaná 2) jednala za žalovanou 1) bez jakéhokoliv zmocnění, podle rezervační smlouvy měla zajistit, aby se kupní cena dostala žalované 1). Odpovídá tak žalobkyni za škodu podle § 420 obč. zák. ve spojení s § 415 obč. zák. a neprokázala, že by škodu nezavinila.

Jednání žalované 2) s E. Stodolou a ta okolnost, že mu předala kupní cenu, jde výlučně k její tíži. Odvolací soud neshledal odpovědnost žalované 1), neboť není naplněna skutková podstata bezdůvodného obohacení ani předpoklady její odpovědnosti za škodu.

Za právně významné nepovažoval, že žalobkyně je evidována jako vlastník předmětné bytové jednotky v katastru nemovitostí.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná 2) Andrea Králová dovolání. Namítá, že odvolací soud se nezabýval v plné šíři jejími výhradami v odvolání, vybral pouze některé z nich, které bez hlubšího odůvodnění odmítl. Zpochybňuje věrohodnost znalce MUDr. Neubauera s tím, že v jeho dvou posudcích a v jeho výpovědi byly rozpory, a vyslovila podezření, že vyšetření provedené MUDr. Zahradníčkovou bylo zmanipulováno. Proto považuje za nezbytné provést důkazy, které navrhla při jednání dne 26. 3. 2008. Je přesvědčena, že žádné povinnosti vyplývající ze zákona nebo smlouvy neporušila. Žalobkyně věděla o tom, že peníze byly předány E. S., souhlasila s tím a v tomto směru měl být proveden důkaz výslechem svědka P. H. Poukazuje na pravomocné rozhodnutí v trestním řízení vedeném proti E. S. a P. F., s tím, že bylo povinností soudu se s trestním spisem seznámit, aby měl představu o jednání jednotlivých osob včetně znalců a svědků. Upozorňuje na to, že právní zástupkyně žalobkyně postupovala nepochopitelně, když původně podala více žalob, a vznáší připomínky k protokolu o jednání ze dne 26. 3. 2008, který byl na žádost jejího právního zástupce usnesením soudu ze dne 31. 3. 2008 opraven. Pochybnosti u ní vyvolává rozhodnutí soudů obou stupňů i pokud jde o náhradu nákladů řízení, jež nebyla žalované E. F. přiznána. Uvádí, že E. F. se na úkor žalobkyně obohatila, neboť ze zálohy složené žalobkyní byl zaplacen nedoplatek na nájemném ve výši 81.486,- Kč. Podle dovolatelky v řízení nebyly objasněny veškeré rozhodné skutečnosti a nebylo respektováno její právo na objektivní a nestranné posouzení věci. Navrhla, aby Nejvyšší soud napadená rozhodnutí přezkoumal a zrušil je.

Žalobkyně ve vyjádření k dovolání navrhla, aby dovolání žalované 2) bylo odmítnuto, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s právem, když všechny podstatné důkazy byly provedeny a přesvědčivým způsobem zhodnoceny. Dovolatelka rozebírá pravděpodobný duševní stav zemřelé E. ., v řízení však nepředložila žádný důkaz, že by stav E. F. byl jiný, než vyplývá ze znaleckých posudků, a skutečnost, že E. F. trpěla v době podpisu smlouvy těžkou demencí, byla nepochybně prokázána. Popírá některá tvrzení žalované 2) v dovolání a vyvrací její námitky.

Vzhledem k tomu, že žalovaná 1) E. F. dne 16. 11. 2008 zemřela, rozhodl Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 23. 2. 2011, č. j. -353, o procesním nástupnictví podle a v dovolacím řízení je pokračováno s procesními nástupci zemřelé žalované 1), a to S. F. a M. F.

Protože dovoláním napadený rozsudek byl vydán dne 27. 10. 2008, Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12 čl. II ). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem, dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolání je podle tohoto ustanovení přípustné, jen jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají – srov. ust. ) a současně se musí jednat o otázky zásadního významu. Dovolatelka v dovolání neuvádí, v čem má spočívat zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, a ani dovolací soud, jenž je vázán dovolacími důvody ( ), neshledal, že by napadené rozhodnutí mělo po právní stránce zásadní význam ve smyslu obč. zák.

Obsahem dovolání je v podstatě polemika se zjištěným skutkovým stavem a opakování žalobních tvrzení, avšak z popisu toho, s čím dovolatelka nesouhlasí, nelze dovodit žádnou konkrétní právní otázku, jež by rozhodnutí odvolacího soudu činila zásadně právně významným ve smyslu Námitka chybného hodnocení důkazů a nesprávného skutkového zjištění je dovolacím důvodem podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Jak z dikce ust. vyplývá, lze tento důvod uplatnit, pouze je-li dovolání přípustné podle a b) To však není tento případ.

Při posuzování přípustnosti dovolání pro řešení otázky zásadního právního významu se předpokládá, že dovolací soud bude reagovat na právní otázku, kterou dovolatel konkrétně vymezí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7/2004, č. 132, usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. září 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Právní rozhledy, 2005, č. 12, str. 457 a řada dalších, též nález Ústavního soudu České republiky ze dne 20. února 2003, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, C. H. Beck, svazek 29, 2003, pod pořadovým č. 23). Jestliže taková právní otázka není v dovolání určitě a s dostatečnou srozumitelností vymezena, nelze žádat po dovolacím soudu, aby se jeho dovolací přezkum stal bezbřehou revizí věci, jež by se ocitla v rozporu s přezkumnými limity dovolacího řízení, danými zejména ustanovením (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. prosince 2008, sp. zn. , uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky –

www.nsoud.cz

).

Ani námitka, že nebyl proveden některý z navržených důkazů, není otázkou zásadního právního významu. Sama o sobě taková námitka žádný zásadní právní význam nemá, nehledě k tomu, že soudy obou stupňů ve svých rozhodnutích uvedly důvody, proč důkaznímu návrhu žalované 2) nevyhověly.

Jelikož dovolání neobsahuje způsobilé dovolací důvody a není důvodu pro závěr, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo po právní stránce zásadní význam, je zřejmé, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Směřuje-li dovolání rovněž do výroku o nákladech řízení (byť žádné konkrétní námitky proti tomuto výroku neobsahuje), není ani v této části přípustné (srov. rozhodnutí publikované pod č. 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ust. věty první a

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a věty první před středníkem ; s ohledem na výsledek dovolacího řízení má žalobkyně proti žalované 2) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem. Výše odměny byla vypočtena z peněžité částky, jež byla předmětem dovolacího řízení (650.000,- Kč), podle a , sazba byla snížena podle a citované vyhlášky na 20.000,- Kč (dovolání bylo odmítnuto) a dále o 50 % podle věty první citované vyhlášky (byl učiněn pouze 1 úkon – vyjádření k dovolání) na výsledných 10.000,- Kč; žalobkyni kromě toho náleží paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč podle ; to vše navýšeno o částku 2.060,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty v sazbě 20 % na celkových 12.360,- Kč.

O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi ostatními účastníky řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a , neboť žalovaná 2) nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu nákladů řízení právo, zatímco náklady původně žalované 1) na odměnu advokáta za sepis vyjádření k dovolání nelze s ohledem na jeho obsah považovat za náklad potřebný k účelnému uplatňování či bránění práva (srov. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. srpna 2011

JUDr. Marta Škárová, v. r.

předsedkyně senátu