Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4723/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobců a) J. K., a b) M. K., zastoupených JUDr. Lubošem Chalupou, advokátem se sídlem v Praze 8, Křižíkova 56, proti žalované Valaservice (dříve Vyšehradská 29 s. r. o.), se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 1269/29, zastoupené Mgr. Zbyškem Jarošem, advokátem se sídlem v Praze 4, Zelený pruh 95/97, o určení vlastnictví k nemovitostem a o vyklizení nemovitostí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. října 2008, č.j. -197, takto:

Dovolání žalované se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

Proti v záhlaví citovanému rozsudku Městského soudu v Praze (dále již „odvolací soud“), kterým byl zčásti (jako věcně správné rozhodnutí) podle potvrzen a zčásti zrušen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále již „soud prvního stupně“) ze dne 2. dubna 2008, č.j. -151, a věc v uvedeném rozsahu vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, podala žalovaná prostřednictvím svého advokáta, a to proti jeho potvrzujícímu meritornímu výroku II., včasné dovolání. Přípustnost tohoto dovolání odvozuje z a uplatňuje v něm – jak vyplývá z obsahu podaného dovolání ( ) - všechny zákonem předvídané dovolací důvody ve smyslu písm a), b a odst. 3 , i když v dovolání výslovně odkazuje na naplnění prvých dvou dovolacích důvodů.

Nejvyšší soud s přihlédnutím k Čl. II, bodu 12 , jímž byl změněn ( ), podle něhož dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle (dále opět „ “) ve znění účinném do 30. června 2009, když užití nového ustanovení tím není dotčeno, konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle , a nebylo shledáno přípustným ani podle téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu

Rozsudek odvolacího soudu neřeší otázku (otázky), která (které) by v rozhodování dovolacího soudu nebyla (nebyly) vyřešena (vyřešeny), nebylo ani shledáno, že by prostřednictvím tohoto rozhodnutí byl zaznamenán rozpor v judikatuře, a konečně nelze ani dovodit, že by odvolacím soudem vyřešené právní otázky (stran neplatnosti převodní smlouvy, vyklizení nemovitostí v důsledku neplatné smlouvy a určení vlastnického práva) byly řešeny v rozporu s hmotným právem [odvolací soud v odůvodnění písemného vyhotovení svého rozsudku správně odkazuje na relevantní judikaturu, ať již pokud jde o aplikaci § 457 obč. zák. s ohledem na věcně správný závěr o absolutní neplatnosti převodní smlouvy podle § 44 odst. 7 ex. ř., včetně řešení otázky vyklizení nemovitostí při závěru o (pouze) podílovém spoluvlastnictví, anebo o závěr stran naplnění podmínek pro určení vlastnického práva žalobců k předmětným nemovitostem]. Jinými slovy řečeno, skutkový stav, jak jej zjistil soud prvního stupně, z nějž při rozhodování vycházel odvolací soud, a jímž je nyní při posuzování přípustnosti dovolání vázán dovolací soud, umožňoval odvolacímu soudu přistoupit k danému právně kvalifikačnímu závěru (s odkazy na relevantní judikaturu), jenž je z hlediska vymezení obsahu práv a povinností vyjádřen v meritorním výroku II. napadeného rozsudku.

Jestliže z obsahu dovolání vyplývá též dovolací důvod podle (tj. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), nemohlo být k němu při posuzování, zda je dovolání přípustné podle přihlédnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , in www.nsoud.cz, nebo usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp. zn. , in www.usoud.nalus.cz) .

Na závěr, zda má napadené rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadní právní význam pro právní stránce ( ), lze usuzovat jen z okolností uplatněných dovolacím důvodem podle , resp. výjimečně též z okolností uplatněných dovolacím důvodem pod písm. a) téhož paragrafu. Otázky procesněprávního charakteru dovolací soud přezkoumává jen tehdy, pokud budou vycházet ze střetu odlišných názorů na výklad právního (procesněprávního) předpisu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. prosince 2009, sp. zn. , in www.nsoud.cz). Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu ovšem nelze dovodit, že by odvolací soud řešil otázku týkající se výkladu procesněprávního předpisu, jež by po právní stránce měla mít zásadní význam ve smyslu , resp. žalovaná v podaném dovolání takovou otázku ani nevymezuje.

Nepřípustnost dovolání podle současně vylučuje, aby dovolací soud mohl přihlížet k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.

Z vyložených důvodů Nejvyšší soud proto dovolání žalované podle věty první a odmítl.

V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud prvního stupně o náhradě nákladů řízení včetně náhrady nákladů dovolacího řízení.

V Brně 30. srpna 2011

JUDr. Pavel V r c h a, v. r.

předseda senátu