Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4461/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně M. Š., zastoupené JUDr. Ivanem Werlem, advokátem se sídlem ve Velkém Meziříčí, Vrchovecká č. 2, proti žalovanému R. H., zastoupenému JUDr. Martou Štefkovou, advokátkou se sídlem ve Velkém Meziříčí, Náměstí č. 18, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. dubna 2010, č.j. -93, takto:

Stručné odůvodnění(243 odst. 2 ):

Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 14. dubna 2010, č.j. -93, potvrdil podle (dále jen „ “) rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 4. prosince 2009, č.j. -68, kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 300.000,- Kč na náhradu nemajetkové újmy v penězích podle (dále jen obč. zák.); ve výroku o náhradě nákladů řízení rozsudek soudu prvního stupně změnil. Rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se soudem prvního stupně v závěru, že v daném případě je právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích promlčeno.

Proti uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Olomouci podala žalobkyně dne 15. července 2010 včasné dovolání. Jeho přípustnost dovozuje z ustanovení a podává je z důvodu uvedeného v ustanovení (tj. vytýká, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci). Napadá názor soudů, že uplatněný nárok je promlčen. Upozorňuje současně na porušení právní jistoty občanů, když např. v rozhodnutí ze dne 29. června 2007, č.j. -131, Nejvyšší soud ČR zaujal na otázku promlčení odlišný názor. Navrhla proto, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Vrchnímu soudu v Olomouci k dalšímu řízení.

K dovolání nebylo podáno vyjádření.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) vázán obsahem podaného dovolání konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá z hlediska dovolatelkou uplatněných výtek po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Otázku výkladu ustanovení obč. zák. v souvislosti s možným promlčením tohoto nároku dovolací soud posoudil v souladu s aktuální judikaturou dovolacího soudu (analogicky srovnej např. rozsudek velkého senátu Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. listopadu 2008, sp. zn.31 Cdo 3161/2008, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 73, v sešitu č. 7/2009; problematika možné změny judikatorní praxe v rozhodování dovolacího soudu je pak nastíněna např. v nálezu Ústavního soudu ze dne 19. března 2009, sp. zn. ). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a za situace, kdy žalobkyně nemá na náhradu těchto nákladů nárok, zatímco žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. července 2011

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu