Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
9D589412F7CDBB8DC1257A4E00694E3F.html
HTML · 15.27 KB
No categories available
21 Cdo 1962/2010
U S N E S E N Í
MUDr. M. S.
1) A. K.
, zastoupenému JUDr. Milanem Štětinou, advokátem se sídlem v České Lípě, Jiráskova č. 614,
2) M. J.
,
3) M. J.
a 4) A. B.
, zastoupené opatrovníkem JUDr. Janem Vodičkou, advokátem se sídlem v Liberci, Valdštejnská č. 381/6, o určení dědického práva, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 7 C 87/2007 , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci ze dne 9. září 2009, č. j. 73 Co 65/2008 -83 takto:
I. Dovolání žalobkyně
se odmítá
.
II. Žalobkyně
je povinna
zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Milana Štětiny, advokáta se sídlem v České Lípě, Jiráskova č. 614. Ve vztahu žalobkyně a žalovaných 2) až 4) žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř. ):
Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci ze dne 9.9.2009, č. j. 73 Co 65/2008 -83, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 6.11.2007, č. j. 7 C 87/2007 -43, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád v platném znění (dále také jen „o.s.ř. “) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. Závěr odvolacího soudu (i soudu prvního stupně) o opožděnosti žaloby a nedostatku naléhavého právního zájmu na určení dědického práva je správný (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 1997, sp. zn. 2 Cdon 86/97 , uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod č. 21, ročník 1998; rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9.8.1996, sp. zn. 6 Co 10/96 , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 23, ročník 1998; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.1.2004, sp. zn. 30 Cdo 2214/2002 , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 6, ročník 2005; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.5.2007, sp. zn. 21 Cdo 688/2006 , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 8, ročník 2008, a v časopise Soudní judikatura pod č. 111, ročník 2007, a dále usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.7.2001, sp. zn. 20 Cdo 1921/1999 , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 24, ročník 2002; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.2.2004, sp. zn. 30 Cdo 2537/2003 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 70, ročník 2004)
a nemá tedy po právní stránce zásadní význam.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly žalovanému 1) v souvislosti se zastoupením advokátem náklady, které spočívají v paušální odměně za zastupování ve výši 2.500,- Kč (srov. ustanovení § 5 písm. d/ , § 10 odst. 3 , § 14 odst. 1 , § 15 , § 16 , § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. , ve znění vyhlášek č. 49/2001 Sb. , č. 110/2004 Sb. , č. 617/2004 Sb. a č. 277/2006 Sb. ) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb. , č. 484/2000 Sb. , č. 68/2003 Sb. , č. 618/2004 Sb. a č. 276/2006 Sb. ), celkem ve výši 2.800,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalovaného 1) advokát JUDr. Milan Štětina osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. 1 a 3, § 151 odst. 2 věty druhé o.s.ř. vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty určená z odměny za zastupování, z náhrad a z jejích hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty [20% - srov. § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty], tedy částka 560,- Kč. Protože dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, dovolací soud jí podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. uložil, aby žalovanému 1) náklady v celkové výši 3.360,- Kč nahradila. Žalobkyně je povinna přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného 1) v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř. ).
Ve vztahu žalobkyně k žalovaným 2) až 4) dovolací soud o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. , neboť žalovaným 2) až 4) v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení
není
přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. června 2011
JUDr. Roman Fiala , v. r.
předseda senátu