Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1761/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Miroslava Feráka a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce Ing. J. M., bytem P., zastoupeného JUDr. Blankou Faltýnkovou, advokátkou se sídlem Praha 3, nám. W. Churchilla 2, proti žalované J. M., bytem P., zastoupené Mgr. Petrem Ťopkem, advokátem se sídlem Praha 5, Malátova 17, o obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp.zn. , o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. dubna 2009, č. j. -90, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.460,-Kč, k rukám JUDr. Blanky Faltýnkové, advokátky se sídlem Praha 3, nám. W. Churchilla 2, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

č. j. -70, výrokem I. zamítl žalobu žalované na obnovu řízení vedeného

u téhož soudu pod sp. zn. (v němž bylo zrušeno právo společného nájmu účastníků k bytu tam specifikovanému /dále též jen „byt“/, žalobce určen jeho výlučným nájemcem a žalované uloženo jej vyklidit do patnácti dnů po zajištění náhradního ubytování), výrokem II. zamítl návrh žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 4. 7. 2005, sp.zn. ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp.zn. ; současně rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).

K odvolání žalované Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 30. 4. 2009, č.j. -90, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že žalovaná neprokázala,

že by byly dány důvody obnovy řízení ( ). Zpráva městské části P. (jíž se dovolávala), ve které je uvedeno, že žalobce žije se svou družkou D. M., nemůže pro žalovanou přivodit příznivější rozhodnutí ve věci, neboť závěr učiněný v původním řízení, tj. že žalobce odešel z bytu v důsledku chování žalované, které pociťoval jako psychický nátlak, vycházel ze zhodnocení všech důkazů, a uvedená zpráva nemá žádný vztah ke zjištění, za jakých okolností a z jakých důvodů z bytu odešel. Důvodem obnovy nemohou být ani další žalovanou uváděné skutečnosti, a to, že žalobce zahrnul do vypořádání společného jmění manželů i byt v P.(dále jen „byt v N.“), že se po ní domáhá peněžitého plnění za platby za byt, ani její zhoršující se zdravotní stav. První dvě skutečnosti budou řešeny a posouzeny v příslušných řízeních; zdravotním stavem žalované se soudy v původním řízení náležitě zabývaly, nad tímto hlediskem však převážilo její neetické jednání spočívající v tom, že účelově darovala byt v N. svému otci. Odvolací soud proto potvrdil usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné, a to včetně výroku, kterým byl zamítnut návrh na odklad vykonatelnosti výše uvedeného rozsudku.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení a uplatnila v něm dovolací důvody podle , b) Vyjadřuje nesouhlas se závěrem odvolacího soudu (soudu prvního stupně), že jí tvrzené skutečnosti a nabízené důkazy nebyly důvodem obnovy řízení, a uvádí, že navrhované důkazy prokazují, že žalobce vedl v rozhodné době společnou domácnost s D. M. Poukazuje na to, že žalobce si „nárokoval právo užívání, nikoliv vlastnické právo“ na byt v N. s tím, že mu nemožností jeho užívání vzniká škoda, přičemž v původním řízení tvrdil, že jej užívat nehodlá, přičemž tato skutečnost byla rovněž stěžejní pro rozhodnutí v původním řízení. S ohledem na výše uvedené má za to, že byly splněny podmínky pro povolení obnovy řízení ve smyslu , b) Navrhla, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce ve vyjádření k dovolání uvádí, že skutečnosti uváděné žalovanou v žalobě na obnovu řízení již byly tvrzeny a prokazovány v původním řízení, že nejde o skutečnosti nové a že pro ni nemohou přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Navrhl, aby dovolání žalované bylo odmítnuto jako zjevně bezdůvodné, popř. zamítnuto.

Podle čl. II bodu 12. věty před středníkem , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno

dne 30. dubna 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal

a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „ ”).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou

- účastnicí řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a 4 ), se zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Žalovaná dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na povolení obnovy řízení (proti části, v níž bylo potvrzen zamítavý výrok usnesení soudu prvního stupně týkající se návrhu na odklad vykonatelnosti, dovolání nesměřuje, ostatně by nebylo přípustné), aniž mu předcházelo zrušovací rozhodnutí odvolacího soudu, dovolání tak může být podle přípustné za podmínek vymezených v ( ), tj. jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu ( ).

Dovolací soud zastává názor, že námitky dovolatelky nesměřují – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – k řešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, případně je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem řešena rozdílně. Jde totiž především o námitky skutkové (takové námitky nelze v případě přípustnosti dovolání podle ve spojení s ustanovením úspěšně uplatnit), které se navíc – opět s přihlédnutím k obsahu dovolání

( ) – zčásti upínají k řízení v původní věci vedené pod sp. zn. , nikoliv k napadenému usnesení odvolacího soudu. Dovolatelka

tak přehlíží, že je-li, jako v daném případě, přípustnost dovolání teprve zvažována

(podle ve spojení s ustanovením ), nemůže být pro posouzení přípustnosti dovolání právně relevantní skutková námitka (navíc námitka, která se zčásti netýká napadeného rozhodnutí, nýbrž se vztahuje k rozhodnutím, která byla napadena žalobou na obnovu řízení). Ostatně dovolací soud se ztotožňuje s názorem odvolacího soudu, že skutečnosti uváděné žalovanou a jí navrhované důkazy důvod pro obnovu řízení nezakládají, neboť pro ni nemohou přivodit příznivější rozhodnutí ve věci.

Se zřetelem k uvedenému je třeba učinit závěr, že dovolání žalované není podle a ve spojení s přípustné. Za tohoto stavu je dovolací soud podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal žalovanou k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 1.750,- Kč

( , ve spojení s , a , ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění do pozdějších předpisů), jakož i z DPH ve výši 20%, tj. 410,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně 20. července 2011

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.

předsedkyně senátu