Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1978/2010

32 Cdo 1978/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně ČEGAN s.r.o., se sídlem ve Šlapanicích, Husova čp. 1693/or.č. 35, PSČ 664 51, identifikační číslo osoby 26274744, zastoupené JUDr. Filipem Horákem, advokátem se sídlem v Brně, Radnická 11, proti žalované shp s.r.o., se sídlem v Brně, Pražská 38b, PSČ 642 00, identifikační číslo osoby 25529421, zastoupené JUDr. Lubomírem Činkou, advokátem se sídlem v Brně, Mezírka 1, o 271 199,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. ledna 2010, č. j. -324, takto:

Odůvodnění:

Žalovaná podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. března 2009, č. j. -281, v napadeném vyhovujícím výroku ve věci samé, kterým bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částky 97 038,30 Kč s příslušenstvím, 145 682,40 Kč s příslušenstvím, 3 760,70 Kč s příslušenstvím a 24 718 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení (výrok I.), a dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Dovolání, z jehož obsahu (byť je v něm uvedeno, že je jím napadán rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu) lze dovodit, že jím dovolatelka brojí ve skutečnosti proti napadenému rozhodnutí v rozsahu, v němž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku ve věci samé, není přípustné podle (dále též jen „ “), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil), a dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Podle ustanovení části věty před středníkem rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení věty první je dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila; proto při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatelka v dovolání označila, případně jejichž řešení zpochybnila.

Z vylíčení uplatněného dovolacího důvodu podle ustanovení je zřejmé, že dovolatelka svými námitkami nevymezuje žádnou otázku zásadního právního významu ve smyslu ustanovení Přípustnost dovolání podle není přitom způsobilá založit ani samotná dovolatelčina kritika právního posouzení věci odvolacím soudem, neboť Nejvyšší soud neshledal, že by odvolací soud v otázkách napadených dovolatelkou vyložil a aplikoval příslušná ustanovení hmotného práva v rozporu s judikatorní praxí soudů.

Dovolatelka patrně přehlédla, že soud prvního stupně, s jehož skutkovými zjištěními a právním posouzením věci se odvolací soud ztotožnil, opřel svůj závěr o oprávněnosti žalobního nároku o ustanovení § 407 odst. 3 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“), § 409 a násl. a § 275 odst. 4 obch. zák., když dovodil, že za podmínek vyplývajících z rámcové kupní smlouvy a obchodních zvyklostí dodávala právní předchůdkyně žalobkyně žalované zboží na základě jednotlivých objednávek a dispozic žalované. Nejsou proto opodstatněné dovolatelčiny námitky, že napadené rozhodnutí žádné právní posouzení neobsahuje, že nárok na zaplacení kupních cen dovozoval odvolací soud z rámcové kupní smlouvy a že k platnému sjednání kupních cen nedošlo. V této souvislosti nemůže obstát ani výhrada dovolatelky o vadě řízení, kterou spatřuje v tom, že odvolací soud neposuzoval uzavření kupních smluv a jež je podřaditelná pod dovolací důvod podle Dovolatelka totiž ani prostřednictvím takto uplatněného dovolacího důvodu žádnou otázku zásadního právního významu nevymezuje a podle části věty za středníkem k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Rovněž ve výtce dovolatelky, že při výkladu a aplikaci ustanovení § 407 odst. 3 obch. zák. nevzal odvolací soud v úvahu okolnosti, z nichž lze usuzovat, že částečným plněním dlužník uznává i zbytek závazku, není vymezena žádná otázka zásadního právního významu, kterou by odvolací soud řešil v rozporu s rozhodovací praxí soudů; nadto oba soudy se v odůvodnění svých rozhodnutí těmito okolnostmi zabývaly.

Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí a tím i přípustnost dovolání podle ustanovení nemohlo založit ani zpochybňování zjištěného skutkového stavu a postupu soudů při hodnocení provedených důkazů. Namítá-li dovolatelka, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno (ať již o uzavření kupních smluv či o převzetí zboží žalovanou) a že soudy nevyhodnotily všechny provedené důkazy, neposuzovaly je v jejich vzájemné souvislosti a nepřihlížely ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, patrně přehlédla, že dovolací důvod podle (t. j. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), pod který je možné tyto její výhrady z hlediska jejich obsahu podřadit, přípustnost dovolání podle založit nemůže, neboť z tohoto důvodu lze podat dovolání jen v případě přípustného dovolání podle a b) , popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a 238a ).

Lze proto uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), pro nepřípustnost odmítl [ věta první a o. s. ř].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a Žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a je povinna nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady dovolacího řízení, které sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 10 000 Kč podle , , , , , ve znění pozdějších předpisů, a z paušální částky 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle , ve znění pozdějších předpisů, při připočtení 20% daně z přidané hodnoty ve výši 2 060 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 3. srpna 2011

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu