Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2315/2011

U S N E S E N Í

a) V. N.

, a

b) J. N.

, (právních nástupců původní žalobkyně E. H., zemř. dne 29. března 2008), proti žalovaným

1) V. Č.

, a

2) E. Č.

, zastoupeným Mgr. Richardem Polmou, advokátem se sídlem v Mladé Boleslavi, Křížkové schody 67, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu v Nymburku pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. února 2008, č.j. -122, takto:

I. Dovolání žalovaných

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Nymburku (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 14. srpna 2007, č.j. -102, ve znění opravného usnesení ze dne 12. listopadu 2007, č.j. -111, určil, že (původní) žalobkyně E. H., je vlastnicí specifikovaných nemovitostí, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dospěl k závěru, že kupní smlouva ze dne 7. května 2004, podle které měla žalobkyně převést vlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalované, je ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. absolutně neplatným právním úkonem, neboť tento úkon nebyl účastníky smlouvy – jak vyplynulo z provedeného dokazování - učiněn vážně. Ke změně skutkových tvrzení, resp. procesní obrany žalovaných, že předmětná smlouva ve skutečnosti vyjadřovala vůli žalobkyně darovat předmětné nemovitosti žalovaným, soud prvního stupně uvedl, že z obsahu účastníky uzavřené smlouvy nevyplývá, že má jít o darování nemovitostí. Podstatné náležitosti darovací smlouvy musejí být splněny i v případě, že by šlo o zastřený právní úkon.

K odvolání žalovaných Krajský soud v Praze (dále již „odvolací soud“) v záhlaví cit. rozsudkem potvrdil (jako věcně správné rozhodnutí) rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se zcela i s jeho právním posouzením věci. Dodal, že i kdyby v posuzované věci bylo možno předpokládat, že vůle účastníků směřovala k uzavření darovací smlouvy, není žádných pochyb o tom, že smlouva ze dne 7. května 2004 zcela postrádá podstatné náležitosti darovací smlouvy.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní (dále již „dovolatelé“) prostřednictvím svého advokáta včasné dovolání, jehož přípustnost dovozují z ustanovení , odst. 3 a uplatňují v něm všechny zákonem předvídané dovolací důvody, tj. ve smyslu (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci), písm. b) cit. par. (rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci) a podle odst. 3 téhož zákonného ustanovení (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Jako „závažná právní otázka se žalovaným jeví ta, zda mohou kontrahenti uzavřít kupní smlouvu se všemi formálními náležitostmi a zda tato smlouva může být jako zastřený právní úkon považována za smlouvu darovací podle .“ Dovolatelé navrhli, aby Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) zrušil rozsudky odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Neboť (původní) žalobkyně E. H. dne 29. března 2008 zemřela, soud prvního stupně usnesením ze dne 15. února 2011, č.j. -158, rozhodl, že v řízení bude dále pokračováno na žalující straně s V. N. a J. N., jak je již obsaženo v záhlaví tohoto usnesení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle , ani podle písm. b) , a nebylo shledáno přípustným ani podle téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu

Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nebylo možno dovodit podle dovolateli uplatněného dovolacího důvodu ve smyslu , jež se týká právně relevantních (jiných) vad řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tento dovolací důvod lze sice podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (výjimečně) uplatnit i v případě dovolání podaného podle , ovšem takové otázky dovolací soud přezkoumává jen tehdy, pokud budou vycházet ze střetu odlišných právních názorů na výklad právního (procesněprávního) předpisu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. prosince 2009, sp. zn. , in www.nsoud.cz). V této věci ovšem dovolatelé prostřednictvím dovolacího důvodu ve smyslu žádnou takovou otázku v podaném dovolání nevymezili (námitky týkající se rozsahu dokazování či nedostatečného odůvodnění rozhodnutí jsou ve smyslu cit. dovolacího důvodu právně irelevantní), takže v tomto směru zde nebylo způsobilého procesního podkladu k posouzení přípustnosti dovolání.

Ani prostřednictvím dovolacího důvodu ve smyslu (tj., že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci) se dovolatelům nepodařilo založit přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu. Skutkový stav, jak byl zjištěn soudem prvního stupně a z nějž při rozhodování vycházel odvolací soud, umožňoval odvolacímu soudu přistoupit k danému právně kvalifikačnímu závěru. Odvolací soud přitom rozhodl v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, který např. v rozsudku ze dne 4. září 2002, sp. zn. (in www.nsoud.cz), zaujal právní názor, že uzavírají-li účastníci darovací smlouvu ohledně nemovitosti, musí být skutečnost, že jde o darování, vyjádřena v písemné formě; jinak darovací smlouva platně nevznikne. Proto v případě, že účastníci uzavřeli simulovanou písemnou kupní smlouvu ohledně nemovitosti, kterou chtěli zastřít darování této nemovitosti, není darovací smlouva platná, pokud nebyla uzavřena písemně, a z jejího znění není zřejmé, že šlo o darování.

Pokud dovolatelé v dovolání také brojili proti skutkovým zjištěním, z nichž odvolací soud (oba soudy) vycházel(y), nesprávně tím uplatnili dovolací důvod ve smyslu , jehož prostřednictvím ovšem přípustnost dovolání ve smyslu založit nelze [tímto dovolacím důvodem se Nejvyšší soud může zabývat toliko za podmínek předvídaných v ustanovení , tedy jen v případě přípustnosti dovolání podle a b), popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a )].

Nepřípustnost dovolání podle současně vylučuje, aby dovolací soud mohl přihlížet k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny ( ).

Z vyložených důvodů Nejvyšší soud proto dovolání dovolatelů podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto ve smyslu věty první, , a per analogiam, neboť předpoklady pro aplikaci (vzhledem k tomu, že dovolání bylo odmítnuto a žalobcům podle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly) v dané věci splněny nebyly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. srpna 2011

JUDr. Pavel Vrcha, v. r.

předseda senátu