Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Tdo 513/2011

5 Tdo 513/2011-18

U S N E S E N Í

Ing. J. S., Ing. L. C.,

PhDr. A. K.,

a

JUDr. J. S.,

proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. , jako soudu druhého stupně v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , t a k t o :

Z podnětu dovolání nejvyšší státní zástupkyně podaného

v

neprospěch obviněných Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S.

se Vrchnímu soudu v Olomouci podle § 265l odst. 2 tr. řádu

p ř i k a z u j e ,

aby své usnesení ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. , doplnil o výrok, kterým rozhodne o stížnosti státního zástupce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. , podané ohledně těchto obviněných.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. , bylo podle § 231 odst. 1 tr. řádu za použití ustanovení § 223 odst. 1 a 3 tr. řádu zastaveno trestní stíhání obviněných M. K., Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S. z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. b) tr. řádu, protože podle názoru soudu prvního stupně je promlčeno trestní stíhání obviněných pro skutek kvalifikovaný obžalobou jako trestný čin porušování závazných pravidel hospodářského styku podle § 127 odst. 1, 2 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění účinném do 31. 12. 2009.

Proti tomuto usnesení podal státní zástupce v neprospěch všech obviněných stížnost. Z podnětu této stížnosti rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. , tak, že podle § 149 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. řádu částečně zrušil napadené usnesení soudu prvního stupně, a to ve výroku, kterým bylo podle § 231 odst. 1 tr. řádu za použití ustanovení § 223 odst. 1 a 3 tr. řádu zastaveno trestní stíhání obviněného M. K. z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. b) tr. řádu. Vrchní soud v Olomouci pak přikázal soudu prvního stupně, aby věc ve zrušené části znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší státní zástupkyně podala dne 4. 5. 2010 proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. , v neprospěch obviněných Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S. dovolání, které opřela o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu. Podle názoru nejvyšší státní zástupkyně vrchní soud opomněl rozhodnout o stížnosti státního zástupce podané v neprospěch jmenovaných obviněných. Tato vada má podle dovolatelky význam z hlediska rovnosti stran trestního řízení, neboť v jejím důsledku byla vyloučena možnost dovolatelky podat proti citovanému usnesení dovolání, v němž by mohla uplatnit námitky vytýkající nesprávné právní posouzení věci.

Závěrem svého dovolání nejvyšší státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud podle § 265l odst. 2 tr. řádu za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 tr. řádu přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci doplnit v napadeném usnesení chybějící výrok ohledně stížnosti státního zástupce týkající se obviněných Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S.

Obvinění Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S. se k dovolání nejvyšší státní zástupkyně do dne vydání tohoto usnesení nevyjádřili.

Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že nejvyšší státní zástupkyně podala dovolání jako oprávněná osoba [§ 265d odst. 1 písm. a) tr. řádu], učinila tak včas a na správném místě (§ 265e tr. řádu), její dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je dovolání obecně přípustné [§ 265a odst. 2 písm. c), h) tr. řádu], a podané dovolání obsahuje stanovené náležitosti (§ 265f odst. 1 tr. řádu).

Pokud jde o dovolací důvod, nejvyšší státní zástupkyně opírá jeho existenci o ustanovení § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, tedy že v napadeném rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný.

Jak vyplývá z výroku usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. , ke stížnosti státního zástupce podaného ve věci obviněných M. K., Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S. bylo podle § 149 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. řádu částečně zrušeno usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. , a to ve výroku, kterým bylo podle § 231 odst. 1 tr. řádu za použití ustanovení § 223 odst. 1 a 3 tr. řádu zastaveno trestní stíhání obviněného M. K. z důvodu uvedeného v § 11 odst. 1 písm. b) tr. řádu, a soudu prvního stupně bylo uloženo, aby ve zrušené části o věci znovu jednal a rozhodl. Z napadeného usnesení Vrchního soudu v Olomouci je sice zřejmé, že ohledně ostatních obviněných soud druhého stupně nevyhověl podané stížnosti státního zástupce, protože se ztotožnil s právním názorem soudu prvního stupně na otázku promlčení trestní odpovědnosti, nicméně takový závěr vyjádřil toliko v odůvodnění citovaného usnesení (viz jeho s. 4 až 8). Vrchní soud v Olomouci totiž ve výroku svého usnesení, proti němuž směřuje dovolání nejvyšší státní zástupkyně, vůbec nerozhodl o stížnosti státního zástupce podané ohledně obviněných Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S. Výrok citovaného usnesení soudu druhého stupně je tedy zatížen vadou odpovídající dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, neboť z něj není patrné, jak bylo rozhodnuto o stížnosti státního zástupce ohledně jmenovaných čtyř obviněných, jelikož se týká jen obviněného M. K.

V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná svou dosavadní judikaturu (viz přiměřeně rozhodnutí uveřejněné pod č. rozh. tr.), která je použitelná i v nyní posuzované věci, byť se týká odvolání, nikoli stížnosti. Jak je patrné z citované judikatury, podal-li státní zástupce odvolání ve vztahu k více osobám, o nichž bylo rozhodnuto týmž rozsudkem, musí odvolací soud rozhodnout tak, aby bylo zřejmé, že je rozhodnuto výrokem o odvolání ohledně každé z těchto osob. Takové odvolání státního zástupce je třeba chápat jako odvolání skládající se z tolika samostatných částí, kolika osob se týká, takže o takto podaném odvolání není rozhodnuto jako o celku a účinky rozhodnutí odvolacího soudu ve vztahu k jednotlivým osobám nelze dovozovat z toho, jak bylo rozhodnuto o odvolání ohledně některých z nich. To mimo jiné znamená, že v případě, kdy odvolací soud shledá důvodným odvolání státního zástupce jen u některé z osob (obžalovaných), odvolání ohledně dalších osob (obžalovaných) podle tr. řádu zamítne. V trestní věci obviněných Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S. tedy rovněž platí, že podal-li státní zástupce stížnost ohledně všech těchto obviněných (a též spoluobviněného M. K.), bylo povinností nadřízeného soudu druhého stupně (tj. Vrchního soudu v Olomouci) rozhodnout výrokem výslovně o stížnosti státního zástupce týkající se každého z těchto obviněných, resp. společným výrokem v případě, kdyby ve vztahu k nim dospěl k závěru o zamítnutí stížnosti z některého důvodu předpokládaného v ustanovení tr. řádu.

Protože Vrchní soud v Olomouci pochybil v napadeném usnesení v tom směru, že ke stížnosti státního zástupce opomněl učinit výrok též ohledně obviněných Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S., byl naplněn dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. k) tr. řádu, který opodstatněně uplatnila nejvyšší státní zástupkyně ve svém dovolání. Po zjištění, že dovolání nejvyšší státní zástupkyně je v tomto směru důvodné, Nejvyšší soud podle § 265l odst. 2 tr. řádu – aniž bylo třeba rušit napadené rozhodnutí – přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci, aby své usnesení ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. , doplnil výrokem, kterým výslovně rozhodne o stížnosti státního zástupce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. , podané ohledně jmenovaných obviněných.

Vrchní soud v Olomouci jako soud druhého stupně tak v uvedeném rozsahu opětovně projedná věc obviněných Ing. J. S., Ing. L. C., PhDr. A. K. a JUDr. J. S. a odstraní vadu vytknutou tímto rozhodnutím Nejvyššího soudu tím, že doplní chybějící výrok.

Podle § 265s odst. 1 tr. řádu je soud nižšího stupně v dalším řízení vázán právním názorem Nejvyššího soudu vysloveným v tomto dovolacím rozhodnutí.

Protože vadu napadeného rozhodnutí zjištěnou Nejvyšším soudem na podkladě dovolání nejvyšší státní zástupkyně nebylo možno odstranit v případném veřejném zasedání dovolacího soudu, bylo rozhodnuto o tomto dovolání podle § 265r odst. 1 písm. b) tr. řádu v neveřejném zasedání Nejvyššího soudu.

Pro úplnost Nejvyšší soud připomíná, že mu bylo dovolání nejvyšší státní zástupkyně spolu s podstatnou částí trestního spisu předloženo až dne 14. 4. 2011.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný žádný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 27. 4. 2011

Předseda senátu:

JUDr. František P ú r y