Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 5300/2009

U S N E S E N Í

O. K.

, zastoupeného JUDr. Josefem Filipem, advokátem se sídlem v Ústí nad Orlicí, Komenského 156, proti povinné

M. Ř.

, zastoupené JUDr. Jaroslavem Mejzlíkem, advokátem se sídlem v Třebíči, Bráfova 37, za účasti vydražitelky Z. E., zastoupené JUDr. Lubomírem Krpounem, bytem v Mladoňovicích 91, pro 403 243,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 7. 2009, č. j. -70, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Povinná

je povinna

zaplatit oprávněnému náklady dovolacího řízení ve výši

1560,- Kč

do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Josefa Filipa.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud usnesením ze dne 24. 3. 2009, č. j. -50, rozhodl, že z rozdělované podstaty 460 000,- Kč se přihlášené pohledávky uspokojí v tomto pořadí a tímto způsobem:

1. pohledávka pověřené soudní exekutorky JUDr. Taťány Mackové ve výši 91 160,- Kč k hotovému vyplacení na úplnou úhradu nákladů exekuce,

2. pohledávka oprávněného ve výši 368 840,- Kč k hotovému vyplacení na částečnou úhradu vymáhané pohledávky.

Dále okresní soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně

potvrdil

a povinné uložil zaplatit oprávněnému na náhradě nákladů řízení 2 757,- Kč k rukám jeho zástupce. Uzavřel, že v rozvrhovém řízení nelze přihlédnout k právu vyplývajícímu z věcného břemene, zřízenému ve prospěch J. Ř. a oceněného částkou 534 700,- Kč. Uvedl, že v rozvrhovém řízení bylo rozhodováno jen o pohledávkách, které mohou být uspokojeny z rozvrhové podstaty ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ ), k nimž však pohledávka J. Ř. nepatří; byla totiž přihlášena opožděně (až před dalším dražebním jednáním konaným dne 21. 2. 2008)

a z tohoto důvodu odmítnuta ( ). Protože pravomocným rozhodnutím soudu bylo dále určeno, že smlouva o zřízení věcného břemene z 20. 9. 2002, o niž povinná a J. Ř. pohledávku opírají, je vůči oprávněnému neúčinná, nelze k pohledávce přihlédnout ani z tohoto důvodu.

Povinná, jež přípustnost dovolání opírá o a (ve znění účinném do 30. 6. 2009), namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Vytýká, že již soud prvního stupně se měl zabývat otázkou, z jakých důvodů byla přihlášená pohledávka jejího bratra J. Ř. (usnesením soudní exekutorky v protokolu o další dražbě spoluvlastnického podílu na nemovitostech, konané 21. 2. 2008), odmítnuta, a že měla být v rozvrhu uspokojena. Jestliže soudní exekutorka v usnesení o nařízení opakované dražby znovu uvádí poučení o možnosti přihlásit pohledávky do zahájení dražebního jednání, nelze takto přihlášenou pohledávku odmítnout pro opožděnost. K závěru soudu o neúčinnosti smlouvy o zřízení věcného břemene povinná toliko uvedla, že je logický, neboť je nepravděpodobné, aby jeden a týž soudce, který rozhodoval o odvolání v této věci i ve věci o neúčinnosti smlouvy, provedl výklad práva rozdílně.

Oprávněný ve svém vyjádření k dovolání souhlasí se závěrem odvolacího soudu o opožděnosti přihlášky, kterou J. Ř. přihlásil až 21. 2. 2008. Stejně tak považuje za správný závěr týkající se neúčinnosti smlouvy o zřízení věcného břemene vůči oprávněnému.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. ), dále jen „ “.

Dovolání povinné není subjektivně přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení až

Přípustnost dovolání podle uvedených ustanovení je kategorií objektivní, jež se pojí s povahou napadeného rozhodnutí (dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je nebo není přípustné jako takové, bez ohledu na osobu, které je podala). Posouzením „subjektivní“ přípustnosti dovolání, jež zkoumání přípustnosti z objektivního hlediska předchází, je oproti tomu řešena otázka, který z účastníků je v daném případě oprávněn - ve smyslu věty první a - dovolání podat. Z obecného závěru, že k dovolání jsou legitimováni účastníci řízení ( věta první ), nelze dovozovat, že by dovolání s předpokládanými účinky mohl podat kterýkoli z nich. Z povahy dovolání jakožto (mimořádného) opravného prostředku totiž plyne, že oprávnění je podat svědčí toliko účastníku, kterému nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno, popř. kterému byla tímto rozhodnutím (přímo) způsobena na jeho právech určitá újma, již lze odstranit zrušením napadeného rozhodnutí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2000, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 12, ročníku 2000, pod číslem 138).

Povinná, jež dovoláním napadla potvrzující usnesení odvolacího soudu o rozvrhu rozdělované podstaty, není subjektivně oprávněna k podání dovolání proti tomuto rozhodnutí. Dovolatelce - v exekučním řízení v pozici povinné - totiž rozhodnutím odvolacího soudu (potvrzením rozvrhu výtěžku z prodeje jejího spoluvlastnického podílu na nemovitostech, a to zejména v souvislosti s vytýkaným odmítnutím přihlášky pohledávky jejího bratra pro opožděnost - jež navíc nebyla ani vymahatelná ani zajištěná zástavním právem / /) nebyla na

jejích

právech způsobena žádná újma, natož pak taková, kterou by bylo možno odstranit zrušením napadeného rozhodnutí.

Protože tedy v daném případě dovolání podal někdo, kdo k jeho podání nebyl oprávněn, Nejvyšší soud je podle věty první a odmítl, aniž mohl rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska námitek uplatněných v dovolání přezkoumat.

Protože exekuce provedením zanikla (viz vyrozumění soudní exekutorky na ), rozhodoval Nejvyšší soud i o nákladech dovolacího řízení. Dovolání povinné bylo odmítnuto, oprávněnému vzniklo podle ustanovení , a věty první právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Podle obsahu spisu mu soud přiznal náhradu nákladů v souvislosti s podáním vyjádření jeho právního zástupce ze dne 18. 12. 2009, tvořenou odměnou ve výši 1000,- Kč ( , po snížení podle ve spojení s a podle ve znění pozdějších předpisů), paušální náhradou hotových výdajů za 1 úkon právní služby ve výši 300,- Kč ( o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů) a částkou 260,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 20 %, kterou bude advokát povinen z odměny a z náhrad odvést a která podle ustanovení rovněž patří k nákladům řízení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. července 2011

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu