Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3216/2009

U S N E S E N Í

Stavební bytové družstvo Domažlice

N. B.

, o zaplacení částky 60.656,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. března 2009, č. j. –349, takto :

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady dovolacího řízení ve výši 5.646,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalobce JUDr. Zdeňka Krále.

O d ů v o d n ě n í :

Podle (dále jen „ “) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Okresní soud v Domažlicích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 7. listopadu 2008, č. j. -301, žalované uložil zaplatit žalobci částku 60.656,- Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. rozsudku a rozhodl o nákladech řízení.

Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 5. března 2009, č. j. -349, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Rozsudek odvolacího soudu, a to výslovně v celém rozsahu, napadla žalovaná prostřednictvím svého tehdejšího zástupce pro dovolací řízení, JUDr. Václava Vápeníka, následně zemřelého, dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v a podává je z důvodu podle Navrhla, aby byl rozsudek odvolacího soudu ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce ve svém vyjádření k dovolání navrhl, aby bylo dovolání jako nepřípustné odmítnuto.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů jakož i dovolání je účastníkům znám, společně s vyjádřením k dovolání tvoří součást procesního spisu, a dovolací soud proto na ně odkazuje.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. ledna 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno.

Dovolací soud proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění novely provedené

Dovolání není přípustné.

Dovolání je podle přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu.

Dovolací soud vychází z ustálené judikatury potud, že spočívá-li rozsudek, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, na existenci více důvodů, z nichž i jenom jeden vede k vyhovění žalobě, není dovolání ve smyslu přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno, nebo jestliže ohledně některé z těchto otázek není splněna podmínka zásadního právního významu napadeného rozhodnutí ve věci samé (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2011, sp. zn. , uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky –

www.nsoud.cz

).

Nalézací soudy založily svá vyhovující rozhodnutí shodně na dvou na sobě nezávislých závěrech, z nichž dovodily aktivní legitimaci žalobce k jím uplatněnému nároku:

a) jednak z titulu výkonu funkce správce, kdy žalobce v režimu , o vlastnictví bytů, plní funkci orgánů společenství vlastníků jednotek až do doby zvolení orgánů společenství s tím, že žalobce je oprávněn vymáhat od vlastníků jednotek jimi nezaplacené náklady spojené se správou domu a pozemku;

b) jednak s ohledem na skutečnost, že žalobce za žalovanou uhradil náklady za služby, které žalovaná spotřebovala (a které jsou předmětem žaloby), a oprávněně se tak domáhá jejich zaplacení od žalované, neboť za nimi plnil povinnost, která byla uložena žalované.

V rámci dovolání však žalovaná zpochybňuje výhradě správnost závěrů nalézacích soudů týkajících se aktivní legitimace žalobce z důvodu uvedeného sub a), s druhým právním názorem pak v dovolání žádnou polemiku nevede a tento závěr nezpochybňuje.

Z uvedeného je zřejmě, že dovolání neobsahuje žádné skutečnosti, které by mohly zakládat přípustnost dovolání pro řešení otázky zásadního právního významu.

Jestliže pak žalovaná v dovolání soudům vytýká, že „nezabývaly tvrzeními a písemnými doklady o započítávání pohledávky žalované oproti předpisům úhrad za předmětné služby“ bez jakéhokoliv bližší specifikace a konkretizace, nelze uvedenou námitkou založit přípustnost dovolání podle , neboť se jedná o uplatnění vady řízení a tedy dovolacího důvodu ve smyslu K okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle tohoto zákonného ustanovení však může být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto pouze za předpokladu, že jde o řešení procesní otázky zásadního významu (jedná se o střet odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu) – (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. února 2008, sp. zn. , uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 5780 nebo nález Ústavního soudu České republiky ze dne 4. března 2009, sp. zn. , uveřejněný na internetových stránkách Ústavního soudu České republiky –

http://nalus.usoud.cz

a tam uvedenou judikaturu). Dovolatelka však žádnou procesní otázku zásadního právního významu nevymezila a tato se nepodává ani z obsahu dovolání.

Dovolatelka dále namítala, že v průběhu řízení rozporovala výši i důvod předepsaných plateb, nicméně odvolací soud uzavřel, že to bylo jen z důvodu nedostatku legitimace žalobce, přičemž odvolací soud poukazoval na skutečnost, že mělo být povinností žalované, aby napadala a prokazovala nesprávnost stanovení žalované částky. Takový postup však odporuje procesním zásadám podle , podle nichž má žalobce povinnost tvrdit své právo a také povinnost je i prokázat.

Uvedená námitka nemůže zakládat přípustnost dovolání pro řešení otázky zásadního právního významu již proto, že odvolací soud se dovolatelkou vytýkaného postupu nedopustil.

Odvolací soud sice v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že žalovaná nesouhlasila s uplatněným nárokem proto, že namítala nedostatek věcné legitimace na straně žalobce, současně však učinil závěr, že „výše jednotlivých plateb po žalované období byla v řízení před soudem prvního stupně provedenými důkazy prokázána“. Výslovně zdůraznil, že žalobce „přesně specifikoval a také důkazy doložil jak výši tak skladbu předepsaných plateb ve vztahu k bytové jednotce, včetně toho, jak se v průběhu žalovaného období měnily“. Navíc odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí neuvedl, že by mělo být povinnosti žalované, aby napadala a prokazovala nesprávnost stanovení žalované částky. Postupu nalézacích soudů z hlediska rozložení důkazního břemene k tvrzeným skutečnostem, na jejich podkladě žalobce uplatnil svůj nárok, tak nelze nic vytknout, neboť správně vyšly z toho, že správnost výše žalované částky je povinen v řízení prokázat žalobce.

Dovolatelka výslovně napadla i výrok rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení; proti výroku o náhradě nákladů řízení však není dovolání přípustné (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003).

Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované proto podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , části věty před středníkem a , neboť žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem v částce 4.405,- Kč [odměna z částky určené podle , , ve znění po novele provedené vyčíslená podle bodu 4, , zaokrouhlená podle , snížená na polovinu podle ve spojení s vyhlášky a o dalších 50 % podle vyhlášky], a náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání - ) podle , v částce 300,- Kč, celkem 4.705,- Kč. Žalobci dále náleží náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 941,- Kč ( ), a celkové náklady dovolacího řízení tak činí 5.646,- Kč. Dovolací soud proto uložil žalované povinnost nahradit žalovanému náklady dovolacího řízení ve výši 5.646,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce žalobce ( , , ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 28. června 2011

Mgr. Michal Králík, Ph.D., v. r.

předseda senátu