Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3150/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce J. T., zastoupeného Mgr. Lubošem Komůrkou, advokátem se sídlem v Jihlavě, Benešova 8, proti žalované UNIQA pojišťovna, a.s., se sídlem v Praze 6, Evropská 136/810, PSČ 160 12, identifikační číslo osoby 49240480, o uložení povinnosti uznat odcizení předmětu leasingu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. února 2010, č. j. -67, takto:

Odůvodnění:

Dovolání žalobce proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Městský soud v Praze potvrdil zamítavý rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 23. března 2009, č. j. -29 (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.), není přípustné podle (dále též jen „“), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Z vylíčení uplatněného dovolacího důvodu je zřejmé, že dovolatel, aniž vymezuje jakoukoli otázku zásadního právního významu podle kritérií uvedených v ustanovení , pouze trvá na tom, že jím uplatněný žalobní nárok na vydání požadovaného potvrzení vyplývá z pojistné smlouvy, resp. z práva na soudní ochranu podle (dále též jen „obč. zák.“). Pouhá kritika správnosti právního posouzení věci odvolacím soudem však sama o sobě zásadní právní význam napadeného rozhodnutí a tím i přípustnost dovolání podle ve spojení s nezakládá, pokud neobsahuje vymezení takové právní otázky, která zejména v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, když k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Z obsahu spisu se podává, že zamítl-li soud prvního stupně žalobu a odvolací soud toto jeho rozhodnutí jako věcně správné potvrdil, soudy obou stupňů tak učinily pro absenci věcné pasivní legitimace žalované, kterou správně a podrobně odůvodnily neexistencí její povinnosti (smluvní i zákonné) zaslat žalobci požadované písemné sdělení o uznání odcizení předmětu leasingu. Dožaduje-li se žalobce soudní ochrany podle § 4 obč. zák., není tato jeho námitka opodstatněná. Neexistuje-li totiž právo žalobce požadovat po žalované splnění žalobou uplatněné povinnosti, nemůže být současně jeho neexistující právo ohroženo nebo porušeno ve smyslu § 4 obč. zák.

Podle ustanovení věty první je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil. Za situace, kdy dovolací soud nedovodil z pohledu uplatněných dovolacích námitek ani existenci jiné okolnosti, která by činila napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), pro nepřípustnost odmítl [ věta první a o. s. ř].

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. srpna 2011

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu