Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 88/2011

U S N E S E N Í

Podle se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanky České republiky Ž. P., roz. R. rozsudkem Zemského soudu v Postupimi, Spolková republika Německo, ze dne 15. února 2008, sp. zn. , a to pro trestný čin podvodu podle , odst. 3 č. 1, , , , , , , a a 2 trestního zákona Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 3 (tří) měsíců, a to se zahrnutím trestů uložených jí rozsudkem Obvodového soudu v Brandenburgu nad Havolou, Spolková republika Německo, ze dne 11. listopadu 2003, sp. zn. , a rozsudkem Obvodového soudu v Heidelbergu, Spolková republika Německo, ze dne 31. března 2004, sp. zn. 10 Ds 21 Js 15895/02-650 VRs.

O d ů v o d n ě n í :

Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu v Postupimi, Spolková republika Německo, jenž nabyl právní moci dne 19. srpna 2008, byla Ž. P. uznána vinnou trestným činem podvodu podle shora uvedených ustanovení právních předpisů Spolkové republiky Německo a byl jí za to uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání tří roků a tří měsíců, a to se zahrnutím trestů z dřívějších rozsudků Obvodového soudu v Brandenburgu nad Havolou, Spolková republika Německo, a Obvodového soudu v Heidelbergu, Spolková republika Německo.

Podle zjištění cizozemského soudu se odsouzená dopustila trestné činnosti v podstatě tím, že s vědomím, že za objednané zboží nebo služby nebude schopna zaplatit, neboť nemá dostatečné finanční prostředky:

- dne 22. října 2002 v B. n. H., Spolková republika Německo, pověřila právního zástupce Poserna, se sídlem ve Steinstrasse 19/20, Brandenburg nad Havolou, Spolková republika Německo, aby jí vyhotovil smlouvu o půjčce s datem 24. října 2002 na částku 3 000,- EUR, a cenu této služby ve výši 356,94 EUR neuhradila, čímž výše jmenovanému způsobila škodu v uvedené výši,

- v době od 12. dubna 2003 do 28. dubna 2003 v B. n. H., Spolková republika Německo, objednala v celkem pěti případech, pod jménem své známé B. H., s bydlištěm na adrese Ch., B. n. H., Spolková republika Německo, u společnosti Neckermann různé zboží celkem v hodnotě přibližně 7 450,- EUR, jenž si nechala doručit na svou adresu, a cenu tohoto zboží následně neuhradila, čímž výše jmenované společnosti způsobila škodu v uvedené výši,

- se dne 15. září 2003 ve W., Spolková republika Německo, v obchodě společnosti Kaufland pokusila uhradit nákup spotřebního zboží – televizoru, diktafonu, playstationu a radiorekordéru, celkem v hodnotě 688,57 EUR, EC kartou na jméno C. D., k níž předložila i cestovní pas na toto jméno, jenž si předtím společně s EC kartou opatřila blíže nezjištěným způsobem, přičemž věděla, že ani účet C. D. nemá pro takový nákup potřebné finanční krytí; k nákupu zboží nakonec nedošlo, neboť obsluhující pokladní nedostatečné krytí karty zjistila a zboží odsouzené nevydala,

- dne 9. prosince 2003, v pobočce společnosti Tv-Hifi-Video Lindau GmbH, Bäckerstrasse 39, uzavřela na jméno K. B. dvě smlouvy na mobilní služby od společnosti Debitel, přičemž předložila falešnou plnou moc od K. B., kterou sama sepsala, a osobní průkaz této poškozené, jenž poškozená blíže nezjištěným způsobem pozbyla v období od 5. prosince 2003 do 9. prosince 2003, poskytnuté telefonní služby pak odsouzená nehradila, čímž poškozené společnosti způsobila škodu ve výši 330,41 EUR,

- společně s odsouzenou N. R., v období od 17. prosince 2003 do 16. ledna 2004, v různých obchodech v B. n. H., Spolková republika Německo, uhradily prostřednictvím zapůjčené EC karty K. B. k účtu, o němž věděly, že nemá dostatečné finanční krytí, devět nákupů různého spotřebního zboží celkem v hodnotě přibližně 1 800,- EUR, které nebyly strženy z účtu ve prospěch poškozených společností, a tímto jim způsobily škodu v uvedené výši.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle , o Rejstříku trestů (dále jen „ “), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše označeného odsouzení německým soudem do evidence Rejstříku trestů České republiky.

Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.

Především je třeba uvést, že podle § 4 odst. 2 zákona může Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Dále je nutno připomenout, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky (§ 4 odst. 4 zákona).

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (přinejmenším trestný čin podvodu podle § 209 tr. zákoníku a trestný čin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 tr. zákoníku).

Podmínka oboustranné trestnosti činu je pak splněna i v případě trestných činů z rozsudku Obvodového soudu v Brandenburgu nad Havolou, Spolková republika Německo, ze dne 11. listopadu 2003, sp. zn. , a z rozsudku Obvodového soudu v Heidelbergu, Spolková republika Německo, ze dne 31. března 2004, sp. zn. 10 Ds 21 Js 15895/02-650 VRs, jenž také vykazují znaky trestných činů podle právního řádu České republiky, a to znaky trestného činu podvodu podle tr. zákoníku a trestného činu padělání a pozměnění veřejné y podle tr. zákoníku, pokud jde o odsouzení Obvodovým soudem v Brandenburgu nad Havolou, a přinejmenším trestného činu podvodu podle tr. zákoníku, pokud jde o odsouzení Obvodovým soudem v Heidelbergu.

Trestná činnost, za níž byla odsouzená Ž. P. odsouzena rozsudkem Obvodového soudu v Brandenburgu nad Havolou, Spolková republika Německo, spočívala v podstatě v tom, že odsouzená:

- blíže nezjištěného dne v červenci roku 2002 a 29. července 2002, v B. n. H., Spolková republika Německo, předstírala svému manželovi H. E.-J. P., že v České republice zdědila majetek, a že k vyřízení tohoto dědictví potřebuje finanční prostředky, což osvědčila falešnými kopiemi dokladů, a takto jej přesvědčila, aby si dne 23. července 2002 vzal u společnosti Autohaus Albrecht GmbH v Brandenburgu nad Havolou půjčku ve výši 2 500,- EUR, s tím, že tato bude do 1. srpna 2002 uhrazena z prostředků získaných dědictvím, a aby dne 29. července 2002 společně s ní požádal o půjčku ve výši 1 000,- EUR poškozeného R. P., která rovněž měla být uhrazena výše uvedeným způsobem, přitom neměla nikdy v úmyslu takto získané finanční prostředky celkem ve výši 3 500,- EUR vrátit, k čemuž také následně nedošlo a odsouzená tím poškozeným způsobila škodu v uvedené výši,

- dne 12. září 2002 a 27. září 2002, v B. n. H., Spolková republika Německo, společně s H. E. – J. P., ve dvou případech, předstírala, že v České republice zdědila majetek, a že k vyřízení tohoto dědictví potřebuje finanční prostředky (na úhradu dědické daně apod.), což osvědčila falešnými kopiemi dokladů, a takto přesvědčila poškozené R. P. a E. T., aby jí půjčili celkem 5 600,- EUR, kdy tyto prostředky slíbila uhradit z prostředků získaných dědictvím, ačkoliv žádné dědictví neexistovalo a odsouzená ani jinak neměla v úmyslu získané finanční prostředky vrátit, což také neučinila a poškozeným tím způsobila škodu v uvedené výši,

- blíže nezjištěného dne v měsíci květnu roku 2003 přelepila ve svém cestovním pasu vydaném Českou republikou své jméno na jméno „Ž. K.“, povolení k pobytu podepsala slovem „neomezeně“, přelepila jméno na svém ohlašovacím povolení vydaném primátorem města B. n. H., Spolková republika Německo, jménem „Ž. R. K.“, a tyto dokumenty pak blíže nezjištěného dne v období od 19. května 2003 do 31. května 2003 předložila při jednání o smlouvě se společností Saturn Elektro, Schlossstrasse 110, Berlín, Spolková republika Německo.

Trestná činnost z rozsudku Obvodového soudu v Heidelbergu, Spolková republika Německo, pak spočívala v tom, že:

-

dne 30. ledna 2002, v H., Spolková republika Německo, předstírala, že v České republice zdědila majetek po svém otci, a to 400 000,- EUR, uložených na účtu u Komerční banky, a. s. v Teplicích, k jejichž získání potřebuje finanční prostředky na úhradu dědické daně a dalších poplatků, což osvědčila falešným soudním rozhodnutím v českém jazyce, a přesvědčila takto poškozeného E. E., jehož navštívila společně s jeho bratrem W. E., aby jí půjčil finanční prostředky ve výši 10 000,- EUR, kdy tyto prostředky, navýšené o jednou takovou částku, slíbila uhradit do jednoho týdne z prostředků získaných dědictvím, ačkoliv žádné dědictví neexistovalo a odsouzená ani jinak neměla v úmyslu získané finanční prostředky vrátit, což také neučinila, ze získaných peněz pak předala částku ve výši 4 500,- EUR W. E., a poškozenému tím způsobila škodu v uvedené výši,

- se v dubnu roku 2002, prostřednictvím dopisu opět obrátila na poškozeného E. E. se žádostí o půjčku finančních prostředků ve výši 10 000,- EUR, s nepravdivým tvrzením, že jí zemřela její nevlastní sestra, po níž měla zdědit hotel v Lucernu a obytný dům v Curychu, a že k vyřízení dědictví potřebuje právě uvedenou částku, přičemž tuto mu slíbila vrátit do týdne, navýšenou o dalších 15 000,- EUR, pak, když poškozený odsouzené žádné prostředky nepoukázal, tak aby jej přesvědčila o pravdivosti svých tvrzení, sepsala dne 10. května 2002 fiktivní dopis, který adresovala sama sobě, v němž hovoří o odhadní ceně hotelu v Lucernu, a tento neoprávněně podepsala jako „S. – právní zástupce“, dne 22. května 2002 pak přesvědčila bratra poškozeného E. E. W. E., aby svého bratra o zapůjčení finančních prostředků opětovně poprosil, s tím, že odsouzená potřebuje finanční prostředky ve výši 5 000,- Kč k realizaci prodeje dědictvím získaných nemovitostí a následně přesvědčila i svého bývalého manžela E. J. P., aby dne 28. května 2002 poškozenému zavolal a poprosil jej, aby odsouzené zapůjčil finanční prostředky ve výši 1 500,- EUR, které měly být použity k vyklizení domácnosti zůstavitelky, a poté dne 3. června 2002 poškozeného poprosil ještě o 5 000,- EUR a dne 18. června 2002 o 700,- EUR, přičemž z tohoto jednání získala odsouzená na poškozeném finanční prostředky celkem ve výši 12 200,- EUR, které již od počátku neměla v úmyslu poškozenému vrátit, a to ani z dědictví, které ve skutečnosti neexistovalo, ani jinak, což také nakonec neučinila a poškozenému E. E. tím způsobila škodu v uvedené výši.

V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená Ž. P. se opakovaně, dílem společně s další osobou, dopustila závažné majetkové trestné činnosti, kterou způsobila značnou škodu na cizím majetku. Odsouzená již byla na území Spolkové republiky Německo opakovaně soudně trestána. Odsouzená tedy jednala v takovém rozsahu, pro který lze tuto její činnost označit za závažnou ve smyslu § 4 odst. 2 zákona. Pokud jde o druh trestu, byl jí uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. června 2011 Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík