Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 892/2010

29 Cdo 892/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka ve věci navrhovatele R. Z., zastoupeného JUDr. Luďkem Lisse, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze, Konviktská 24, PSČ 110 00, o zápis společnosti Gold Man Sax, a. s., se sídlem v Praze 1, Štěpánská 633/49, PSČ 110 00, do obchodního rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. F 2593/2009, F 19036/2009, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. prosince 2009, č. j. -70, takto:

Dovolání se zamítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. února 2009, č. j. F 2593/2009, F 19036/2009-52, kterým tento soud odmítl návrh na zápis společnosti Gold Man Sax, a. s. (dále též jen „společnost“) do obchodního rejstříku (první výrok), zamítl žádost o promítnutí zápisu společnosti do obchodního rejstříku k datu 16. ledna 2009 (třetí výrok) a rozhodl o poplatkové povinnosti a o nákladech řízení (druhý a čtvrtý výrok).

Soudy obou stupňů vyšly z toho, že:

1/ Návrhem došlým rejstříkovému soudu 9. ledna 2009 se navrhovatel domáhal zápisu společnosti do obchodního rejstříku.

2/ Usnesením ze dne 16. ledna 2009, č. j. F 2593/2009-45, vyzval rejstříkový soud navrhovatele, aby ve lhůtě 15 dnů doložil písemné potvrzení banky o splnění vkladové povinnosti zakladatele, přičemž jej poučil, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě doplněno, bude dle odmítnuto. Výzva byla navrhovateli doručena dne 26. ledna 2009.

3/ Podáním došlým rejstříkovému soudu 18. února 2009 navrhovatel požádal o „promítnutí zápisu společnosti do obchodního rejstříku“ z důvodu, že dne 16. ledna 2009 nastala fikce jejího zápisu.

Odvolací soud – cituje ustanovení , (dále jen „ “), a odkazuje na ustanovení – přitakal názoru soudu prvního stupně, podle něhož se do lhůty pro rozhodnutí o návrhu na zápis do obchodního rejstříku nezapočítává den, kdy byl návrh na zápis do obchodního rejstříku podán.

Jestliže navrhovatel podal návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku v pátek 9. ledna 2009, lhůta pěti pracovních dnů pro rozhodnutí o návrhu počala běžet 12. ledna 2009 a posledním dnem této lhůty byl pátek 16. ledna 2009, nikoli čtvrtek 15. ledna 2009, pokračoval odvolací soud. Pro dodržení pětidenní lhůty, ve které je rejstříkový soud podle povinen provést zápis do obchodního rejstříku nebo o návrhu rozhodnout usnesením, je rozhodné, zda bylo rozhodnutí v této lhůtě soudem vydáno, nikoli, zda bylo odesláno navrhovateli.

Na tomto základě odvolací soud uzavřel, že dnem 16. ledna 2009 fikce zápisu společnosti do obchodního rejstříku nenastala.

Odvolací soud dodal, že rejstříkový soud postupoval správně, když navrhovatele usnesením vyzval k doložení zákonem stanovené y ( obch. zák., ), byť tuto výzvu neučinil ve lhůtě tří pracovních dnů od podání návrhu, ale v průběhu lhůty pro rozhodnutí o návrhu (16. ledna 2009). Protože navrhovatel chybějící u, prokazující úplné splacení základního kapitálu společnosti na zvláštní (správcem vkladu za tím účelem zřízený) účet u banky, nedoložil, rejstříkový soud správně návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku odmítl.

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , namítaje, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňuje dovolací důvody podle ustanovení ).

Dovolatel setrvává na názoru, že lhůta pro rozhodnutí o návrhu počala běžet již dnem podání návrhu (9. ledna 2009), pročež uplynula 15. ledna 2009. Má proto za to, že zápis společnosti do obchodního rejstříku se dnem 16. ledna 2009 „považuje ex lege za provedený“.

Jelikož rejstříkový soud výzvu k doložení y učinil až po uplynutí třídenní lhůty stanovené pro tuto výzvu (16. ledna 2009), nedošlo – podle názoru dovolatele – v jejím důsledku k přerušení běhu lhůty podle ustanovení a její marné uplynutí založilo fikci vzniku společnosti. Ani kdyby lhůta dle byla lhůtou pořádkovou, nic by to neměnilo na běhu a důsledcích marného uplynutí lhůty podle

Ze systematického zařazení ustanovení věta první , jakož i ze znění tohoto ustanovení, jež určuje, že „lhůta běží ode dne podání návrhu“, totiž podle dovolatele plyne, že lhůta uvedená v je dle dovolatele „lhůtou speciální“ vůči „obecné lhůtě“ uvedené v ustanovení a že pro počátek jejího běhu je určující den, kdy návrh došel soudu.

Vadu řízení dovolatel spatřuje v tom, že o žádosti o promítnutí zápisu společnosti do obchodního rejstříku „neproběhlo žádné řízení“, když rejstříkový soud o ní rozhodl „současně jedním usnesením“ (spolu s odmítnutím návrhu).

Dovolatel proto navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu i usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil posledně uvedenému soudu k dalšímu řízení.

Dovolání je přípustné podle ustanovení , není však důvodné.

S ohledem na datum podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku (9. ledna 2009) je pro další úvahy Nejvyššího soudu rozhodný výklad ve znění účinném do 22. ledna 2009, tj. naposledy ve znění zákonů č. a č.

Podle ustanovení se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin.

Podle ustanovení soud usnesením návrh odmítne, jestliže k návrhu nebyly připojeny y, jimiž mají být podle zvláštního právního předpisu doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech.

Podle ustanovení soud usnesením vydaným ve lhůtě 3 pracovních dnů od dojití návrhu soudu vyzve navrhovatele k odstranění vad návrhu či k doplnění chybějících listin; opakovaná výzva se nepřipouští. Ustanovení se použije přiměřeně. Lhůta podle počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo soudu doručeno podání, jímž byly vady odstraněny nebo y doplněny.

Podle ustanovení soud je povinen provést zápis do rejstříku anebo rozhodnout o návrhu usnesením ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem, jinak nejpozději do pěti pracovních dnů; v případě návrhu na zápis přeměny podle zvláštního právního předpisu nebo v případě, kdy se spis nenachází u rejstříkového soudu, protože byl předložen jinému soudu, zejména k rozhodnutí o opravném prostředku nebo o příslušnosti soudu, se lhůta podle této věty prodlužuje na 15 pracovních dnů. Není-li návrh podán v českém jazyce, případně nejsou-li do českého jazyka přeloženy y, které podle zvláštního právního předpisu dokládají údaje o zapisovaných skutečnostech, lhůta podle první věty začne běžet až doručením překladu (odstavec první).

Podle ustanovení lhůta podle odstavce 1 běží ode dne podání návrhu. Byl-li však soudní poplatek z návrhu zaplacen až v průběhu řízení nebo došlo-li ke změně návrhu, běží lhůta podle odstavce 1 až ode dne zaplacení soudního poplatku nebo ode dne, kdy soudu došel změněný návrh. Vydá-li soud rozhodnutí, které mu brání pokračovat v řízení, zejména přeruší-li řízení nebo rozhoduje-li o místní příslušnosti, začne běžet lhůta podle odstavce 1 znovu ode dne odpadnutí překážky v řízení.

Podle ustanovení neprovede-li soud zápis do rejstříku a ani o návrhu nerozhodne ve lhůtě uvedené v odstavci 1, považuje se navrhovaný zápis za provedený dnem následujícím po uplynutí této lhůty; to neplatí, byl-li před uplynutím této lhůty návrh vzat účinně zpět. Soud promítne zápis do rejstříku do 2 dnů ode dne, kdy se takový zápis považuje podle věty první za provedený.

Nejvyšší soud se ztotožňuje se závěrem, podle něhož ustanovení platí pro všechny procesní lhůty bez ohledu na to, zda jsou stanoveny zákonem nebo zda je určil soud (srov. Drápal, L. Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. 1 vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 397).

O procesních lhůtách určených podle dnů platí co do jejich počátku a konce stejná pravidla jako v hmotněprávní úpravě (srov. a 3 , ). Určuje-li , že do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek, znamená to, že je-li lhůta pro provedení zápisu do obchodního rejstříku podle stanovena tak, že běží ode dne podání návrhu, pak prvním dnem pětidenní lhůty je první pracovní den následující po dni podání návrhu.

Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že podal-li by navrhovatel bezvadný a všemi potřebnými listinami doložený návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku v pátek 9. ledna 2009, lhůta pěti pracovních dnů pro rozhodnutí o návrhu by počala běžet v pondělí 12. ledna 2009 a posledním dnem této lhůty by byl pátek 16. ledna 2009, jak správně dovodil odvolací soud.

Navrhovatel však k návrhu nepřipojil u, jíž mělo být doloženo splacení základního kapitálu společnosti, pročež jej rejstříkový soud podle vyzval k jejímu doplnění. Lhůta podle by proto mohla začít běžet až dnem následujícím po dni, kdy bylo soudu doručeno podání, jímž byla tato doplněna ( in fine). To se však v projednávané věci dosud nestalo.

Ani skutečnost, že rejstříkový soud výzvu neučinil v zákonné třídenní lhůtě dle , ale (nesprávně) až pátý pracovní den ode dne podání návrhu, nemá za následek marné uběhnutí lhůty podle Lhůta podle je totiž (jak uvádí i dovolatel) toliko lhůtou pořádkovou.

Vadou řízení v projednávané věci není ani to, že o žádosti o promítnutí zápisu společnosti do obchodního rejstříku neproběhlo žádné řízení, neboť zákon s žádným takovým řízením nepočítá.

Právní posouzení věci odvolacím soudem je proto správné a dovolací důvody podle nejsou dány. Nejvyšší soud proto dovolání podle části věty před středníkem zamítl.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. června 2011

doc. JUDr. Ivana Štenglová

předsedkyně senátu