Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3786/2009

U S N E S E N Í

Home Credit, a.s.

H. S.

, za účasti manžela povinné J. S., bytem tamtéž, oba zastoupeni Jiřím Hrbkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Komořanská 63/1900, pro částku 44.810,40 Kč s příslušenstvím, a částku 1.215,60 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání manžela povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze 16. 8. 2007, č. j. -26, takto:

Dovolání

se odmítá.

Odůvodnění:

Shora označeným rozhodnutím městský soud odvolání manžela povinné odmítl podle § 44 odst. 10 exekučního řádu ve znění účinném do 31. 10. 2009. Své rozhodnutí odůvodnil závěrem, že odvolání – vyjadřuje-li v němž manžel povinné svůj nesouhlas s tím, aby exekucí byly postiženy i jeho věci patřící do SJM, a namítá-li zaplacení vymáhané částky, neobsahuje skutečnosti rozhodné pro nařízení exekuce.

V dovolání – aniž se zabývá otázkou jeho přípustnosti – manžel povinné namítá nesprávné právní posouzení věci. Naplnění dovolacího důvodu podle spatřuje v závěru odvolacího soudu, že odvoláním nebyly uplatněny důvody rozhodné pro nařízení exekuce. Podle jeho názoru byl odvoláním uplatněn nedostatek pasivní legitimace H. S. jako povinné, a tedy i osoby J. S. jako jejího manžela, neboť exekuční rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s ustanovením , když žádným způsobem nebylo prokázáno, že by povinnost k zaplacení částek stanovených exekučním titulem přešla z H. S. na H. S. V podání, jímž své odvolání doplnil, také povinná i její manžel uvedli, že nepovažují H. S. za účastníka řízení. Přitom exekuční usnesení bylo vydáno (v návaznosti na exekuční titul) proti povinné H. S., a v průběhu exekučního řízení soud začal povinnou bez dalšího označovat jako H. S., aniž byl učiněn jakýkoli procesní návrh účastníka nebo jakýkoli soudní rok.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení (jemuž je naroveň postaveno usnesení o odmítnutí odvolání podle exekučního řádu) odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či soudem dovolacím rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání neumožňují). Způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit, je tedy (vyjma případu – o který zde nejde, a netvrdí to ani dovolatel – kdy by samotná vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ /ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních/) jen důvod podle ustanovení , jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel napadl – je Nejvyšší soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ), z čehož vyplývá mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil (viz usnesení Nejvyššího soudu z 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod poř. č. 132).

V souzené věci však dovolatel – jenž se ostatně otázkou přípustnosti dovolání nezabýval – tuto svou základní povinnost nesplnil.

K závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí nelze dospět ani hodnocením námitek obsažených v dovolání. Jako manžel

povinné

se v odvolání (č. l. 4), jeho doplnění (č. l. 9), i v dovolání (č. l. 35) označil samotný dovolatel. Pro úplnost se dodává, že totožnost H. S., narozené, s H. S., narozenou, plyne i z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru (č. l. 44), jež byla podkladem pro vydání exekučního titulu; v tomto návrhu smlouvy je H. S. identifikována rodným číslem, tedy číslem stejným, jakým je identifikována v oddacím listě z 21. 3. 2005, vydaném Úřadem městské části Praha 22 (č. l. 6), z něhož plyne, že tohoto dne po uzavření sňatku s J. S. přijala příjmení „S..“

Protože vzhledem k výše uvedenému nelze dospět k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, není dovolání přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je tedy bez nařízení jednání ( věta první ) podle ustanovení , odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. června 2011

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu