Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
85F20C259D96D86CC1257A4E006ACAA8.html
HTML · 14.01 KB
No categories available
23 Cdo 1612/2011
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně FOMA BOHEMIA spol. s r.o., se sídlem v Hradci Králové, ul. J Krušinky čp. 1604, PSČ 501 04, IČO 62024078, zastoupené JUDr. Alenou Brychtovou, advokátkou, se sídlem v Hradci Králové, Veverkova 1343, proti žalované JUDr. J. D., správkyni konkurzní podstaty úpadkyně CHIRANA Praha, a.s., se sídlem v Praze 4, Modřanská 1560, PSČ 142 00, IČO 45272719, zastoupené JUDr. Věrou Babíčkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 33, o zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 Cm 33/2003 , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. srpna 2010, č. j. 12 Cmo 48/2010 -136, takto:
I. Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 16. října 2009, č. j. 11 Cm 33/2003 -115, zamítl návrh žalované na zrušení rozsudku pro zmeškání a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Soud prvního stupně v odůvodnění usnesení uvedl, že žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím. Soud prvního stupně rozhodl dne 23. dubna 2004 ve věci rozsudkem pro zmeškání č. j. 11 Cm 33/2003 -37. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 2. března 2005, č. j. 12 Cmo 323/2004 -50, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I potvrdil. Dovolání žalované proti tomuto rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 1. srpna 2008, č. j. 32 Cdo 1795/2007 -100, odmítl. V odůvodnění svého rozhodnutí však uvedl, že odvolání žalované proti rozsudku pro zmeškání obsahovalo též návrh na zrušení tohoto rozsudku podle § 153b odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. Rozhodnutím odvolacího soudu nebyl takový návrh konzumován a zůstala povinnost soudu prvního stupně o takovém návrhu rozhodnout.
K odvolání žalované Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 31. srpna 2010, č. j. 12 Cmo 48/2010 -136, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Dovolatelka spatřuje zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu v tom, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku, zda dovolatelka zmeškala první jednání, které se ve věci konalo, bez důvodné a včasné omluvy. Podle jejího názoru tato podmínka stanovená v § 153b odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. pro zrušení rozsudku pro zmeškání v dané věci naplněna byla, neboť v řízení bylo zjištěno, že den před nařízeným soudním jednáním jí nebylo dobře, musela vyhledat lékaře, který jí doporučil silné medikamenty a byla jí rovněž doporučena pracovní neschopnost. Její špatný zdravotní stav umocněný dávkou utišujících léků byl následující den skutečnou příčinou jejího nedostavení se k soudu. Dovolatelka klade otázku, do jaké míry může soud objektivně posoudit zdravotní stav účastníka bez příslušného znaleckého posouzení za účelem přijetí závěru o omluvitelnosti důvodu její nepřítomnosti u soudu. Dovolatelka navrhla zrušení rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalobkyně se k dovolání nevyjádřila.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř. o. s. ř. ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas oprávněnou osobou, se nejprve zabýval otázkou, zda je dovolání přípustné.
Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu je dovolání přípustné za podmínek uvedených v § 237 , § 238 a § 238a o. s. ř. o. s. ř.
Podle § 238 o. s. ř. o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí. O takový případ se v dané věci nejedná.
Podle § 238a odst. 1 písm. a o. s. ř. o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu v případech zde taxativně vyjmenovaných; napadené usnesení však nelze podřadit pod žádné z písmen a) až f) tohoto ustanovení.
Podmínky stanovené v § 237 o. s. ř. o. s. ř. daná věc rovněž nesplňuje, jelikož se nejedná o usnesení ve věci samé. „Věcí samou“ se rozumí věc, která je předmětem, pro nějž se řízení vede. Ve sporném řízení se za věc samu pokládá nárok uplatněný žalobou, o kterém má být věcně rozhodnuto. Usnesení o odmítnutí návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání není rozhodnutím ve věci samé.
Podle právní úpravy dovolání v občanském soudním řádu není dovolání přípustné ani proti výroku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení, neboť podmínkou přípustnosti dovolání vyplývající z § 237 o. s. ř. o. s. ř. je, jak výše uvedeno, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé, jímž rozhodnutí o náhradě nákladů řízení není.
Ze shora uvedeného je zřejmé, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, a proto je dovolací soud – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 , § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobkyni žádné náklady dovolacího řízení nevznikly,
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. května 2011
JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu