Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 659/2010

29

Cdo 659/2010

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně KAMIPE s. r. o., se sídlem v Mostě, Lipová 390, PSČ 434 01, identifikační číslo osoby 25465341, zastoupené JUDr. Jaroslavem Koutským, advokátem, se sídlem v Mostě, Moskevská 12, PSČ 434 01, proti žalovanému JUDr. J. K., jako správci konkursní podstaty úpadkyně Vít Potraviny a. s., identifikační číslo osoby 25102982, zastoupenému JUDr. Karlem Trojanem, CSc., advokátem, se sídlem v Praze 8, Na Žertvách 2230/42, PSČ 180 00, o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. června 2009, č. j. -354, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Vrchní soud v Praze k odvolání JUDr. E. K., původní správkyně konkursní podstaty úpadkyně Vít Potraviny a. s., ve výroku uvedeným rozsudkem změnil rozsudek ze dne 12. března 2008, č. j. -332, jímž Městský soud v Praze zamítl žalobu o vyloučení nemovitostí specifikovaných ve výroku rozhodnutí (dále jen „sporné nemovitosti“) z konkursní podstaty úpadkyně, tak, že sporné nemovitosti ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně vyloučil.

Odkazuje na závěry vyslovené v jeho rozsudku ze dne 26. listopadu 2008,

sp. zn. , vydaném v obdobné věci, odvolací soud dovodil, že jsou splněny všechny předpoklady, za nichž může soud vyhovět žalobě o vyloučení věcí ze soupisu majetku konkursní podstaty, jak byly obecně formulovány v rozhodnutích uveřejněných pod čísly 58/1998, 67/2002 a 9/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Odvolací soud se vyjádřil i k námitce původní žalované proti obsazení senátu (vznesené po vyhlášení rozsudku dne 17. června 2009) s tím, že „věc projednal a rozhodl v původním složení senátu, a pouze jeho vyhlášení v důsledku nemoci člena senátu JUDr. Ing. J. Z., Ph.D., byl přítomen podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze zastupující soudce JUDr. Jiří Kareta“. K tomu odvolací soud dále uvedl, že po jednání dne 10. června 2009, jež bylo z důvodu časové tísně odročeno za účelem vyhlášení rozsudku, bylo členy senátu v původním obsazení o věci hlasováno a pouze publikace tohoto rozsudku byla provedena v jiném složení senátu. Dodal, že „z žádných ustanovení nevyplývá, že by den vyhlášení rozsudku se musel shodovat se dnem, kdy o věci bylo senátem hlasováno a přijato rozhodnutí“.

Původní správkyně konkursní podstaty úpadkyně JUDr. E. K. podala proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , (dále též jen „ “), namítajíc, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňujíc dovolací důvody podle ). Navrhuje, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolatelka předně poukazuje na vadu řízení spočívající v tom, že „při jednání před odvolacím soudem a při vynesení rozsudku odvolacím soudem jednal a rozhodoval senát odvolacího soudu v odlišném složení“.

V rovině právního posouzení dovolatelka dovozuje, že sporné nemovitosti (které sepsala do konkursní podstaty úpadkyně) ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně nikdy nevyřadila, ani z něj nebyly vyloučeny soudem.

Potvrzujíc, že dne 9. července 1999 uzavřela s JUDr. P. P. jako správcem konkursní podstaty úpadce B. F. ohledně sporných nemovitostí dohodu, namítá, že dohoda neobsahovala žádné konkrétní údaje vztahující se k určité nemovitosti. Dovolatelka je přesvědčena, že dohoda sama o sobě „bez následujícího úkonu příslušného správce konkursní podstaty“ nemohla změnit soupis majetku konkursní podstaty.

Dovolatelka se domnívá, že byla prokázána priorita zápisu sporných nemovitostí do soupisu majetku úpadkyně a že názor odvolacího soudu, podle něhož sporné nemovitosti nenáležejí do konkursní podstaty úpadkyně z důvodu, že žalovaná je nabyla v dobré víře, „předřazuje domněnku žalobce tzv. nabytí v dobré víře před zjištěnou a prokázanou skutečností o absolutní neplatnosti právního úkonu a kogentními ustanoveními zákona o konkursu a vyrovnání“.

V průběhu dovolacího řízení Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. února 2011, č. j. -1729, zprostil JUDr. E.K. funkce správkyně konkursní podstaty úpadkyně a novým správcem konkursní podstaty ustavil JUDr. J. K., s tím, že právní účinky zproštění správce nastávají okamžikem doručení usnesení ( a a , o konkursu a vyrovnání - dále též jen „ZKV“). Ke změně v osobě správce konkursní podstaty úpadkyně (k níž došlo bez ohledu na to, zda usnesení nabylo právní moci či nikoli) Nejvyšší soud přihlédl při označení účastníků v záhlaví tohoto rozhodnutí.

Dovolání je přípustné podle a je i důvodné.

Vzhledem k tomu, že dovolání je přípustné, Nejvyšší soud nejprve posuzoval, zda řízení není postiženo vadou namítanou dovolatelkou ( ).

Z obsahu spisu plyne, že:

1/ 10. června 2009 proběhlo před odvolacím soudem jednání, při němž nebylo prováděno dokazování, a které bylo za účelem vyhlášení rozhodnutí odročeno na 17. června 2009; věc projednal senát Vrchního soudu v Praze ve složení: předseda JUDr. Michal Kubín a soudci JUDr. Jindřich Havlovec a JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka Ph.D.

2/ 17. června 2009 byl senátem Vrchního soudu v Praze ve složení: předseda JUDr. Michal Kubín a soudci JUDr. Jindřich Havlovec a JUDr. Jiří Kareta vyhlášen rozsudek, posléze napadený dovoláním; původní žalovaná již při jeho vyhlášení namítala, že rozsudek byl vyhlášen v jiném obsazení senátu.

3/ podle protokolu o hlasování, datovaného 10. června 2009, bylo v projednávané věci rozhodnutí odvolacího soudu přijato senátem Vrchního soudu v Praze ve složení: předseda JUDr. Michal Kubín a členové senátu JUDr. Jindřich Havlovec a JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka Ph.D.

Z obsahu spisu se tak podává, že odvolací soud při jednání, při kterém došlo jen k vyhlášení rozsudku ( ), zasedal v jiném složení senátu, než ve kterém věc naposledy projednal u jednání, jež vyhlášení rozsudku předcházelo.

Obdobnou situaci posuzoval Nejvyšší soud - ve vztahu k ve znění účinném do 31. prosince 2000 - již v rozsudku uveřejněném pod číslem 51/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž uzavřel, že shora uvedený postup představuje vadu řízení podle (v tehdejším znění), neboť soud byl nesprávně obsazen.

Tento závěr se plně prosadí i ve vztahu k právní úpravě účinné od 1. ledna 2001, kdy jde o tzv. zmatečnostní vadu podle

Jelikož řízení před odvolacím soudem trpí zmatečností, neboť odvolací soud byl při vyhlášení rozhodnutí nesprávně obsazen, Nejvyšší soud, aniž se zabýval dalšími námitkami dovolatelky, rozsudek odvolacího soudu podle věty za středníkem a odst. 3 zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( věta první ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( věta druhá a ). V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne o nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího ( věta druhá ).

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že úprava občanského soudního řízení vůbec nepočítá s tím, že by se složení senátu odvolacího soudu, který ve věci rozhodl, mohlo lišit od složení senátu odvolacího soudu, který rozhodnutí (v téže věci) vyhlásil. Skutečnost, že takový postup není zákonem výslovně zakázán, proto na jeho nesprávnosti ničeho nemění.

Rozhodné znění , podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2007) se podává z ustanovení , o úpadku a způsobu jeho řešení ( ), podle kterého se pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy, tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání ve znění účinném do 31. prosince 2007 i v témže znění.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. května 2011

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu