Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 508/2010

29 Cdo 508/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce J. P., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Konopčíkem, advokátem, se sídlem ve Znojmě - Příměticích, Májová 408/15, PSČ 669 04, proti žalovanému Zemědělskému družstvu Miroslav „v likvidaci“, se sídlem v Miroslavi, Nádražní 1207, PSČ 671 72, identifikační číslo osoby 26304031, zastoupenému JUDr. Ing. Zdeňkem Hrabou, advokátem, se sídlem v Říčanech u Prahy, Kamlerova 795, PSČ 251 01, o zaplacení 72.616,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. listopadu 2009, č. j. -143, takto:

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 13. dubna 2005, č. j. -41, kterým Okresní soud ve Znojmě uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 72.616,- Kč s 2% úrokem z prodlení od 9. února 2004 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně (výrok I.), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).

Žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení , (dále jen „ “), uplatňuje dovolací důvody dle a odst. 3 a navrhuje, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V rozsahu, ve kterém dovolání směřuje i proti té části prvního výroku napadeného rozsudku, jíž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně i ve výroku o nákladech řízení, a proti druhému výroku rozsudku o nákladech odvolacího řízení, je Nejvyšší soud bez dalšího odmítl podle a jako objektivně nepřípustné (srov. k tomu i usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V rozsahu, ve kterém dovolání směřuje proti potvrzujícímu výroku napadeného rozsudku ve věci samé, je Nejvyšší soud podle ustanovení a odmítl jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatel přitom Nejvyššímu soudu žádné otázky, z nichž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládá.

Námitka, podle níž žalobce nedoložil, že se ve stanovené lhůtě přihlásil u družstva do transformace (když jeho přihláška není ve spise založena), nesplnil tak kumulativní podmínky dle , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech (dále jen „ “), a není tudíž osobou oprávněnou k vydání majetkového podílu dle výše uvedeného ustanovení , založit přípustnost dovolání nemůže již proto, že dovolatel při jejím formulování vychází z jiných než odvolacím soudem učiněných skutkových závěrů.

Soudy obou stupňů totiž vyšly z toho, že žalobce se do transformace (řádně) přihlásil, což vyplývá (přes absenci přihlášky) z toho, že žalovaný (správně jeho právní předchůdce) s žalobcem jako s oprávněnou osobou jednal, zařadil jej do seznamu oprávněných osob, vypočítal mu hodnotu jeho majetkového podílu a dokonce mu na něj částečně plnil.

Uvedená námitka dovolatele tak obsahově vystihuje dovolací důvod vymezený v ustanovení , jehož prostřednictvím (srov. výslovné znění tohoto ustanovení) však na přípustnost dovolání podle ustanovení usuzovat nelze.

Ani námitka, podle níž žalobce s právním předchůdcem žalovaného (Zemědělským družstvem Miroslav, identifikační číslo osoby 00142816) neuzavřel žádnou dohodu o poskytnutí náhrady za živý a mrtvý inventář podílem na jmění družstva, ač z , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, vyplývá, že nárok na poskytnutí náhrady vzniká jeho uplatněním u povinné osoby, jež je předpokladem uzavření dohody o vypořádání nároku podílem na jmění družstva, stejně jako výtka, podle níž nebylo prokázáno, zda žalobci nějaký živý a mrtvý inventář byl odňat, a mohl mu tedy vůbec vzniknout nárok na jeho náhradu dle , přípustnost dovolání nezakládají, neboť na jejich posouzení odvolací soud své rozhodnutí nezaložil.

Odvolací soud uzavřel, že žalobce je osobou oprávněnou ve smyslu , neboť splňuje všechny v tomto ustanovení kumulativně vymezené podmínky (a to v rozsahu celého žalobou uplatněného nároku), a proto se nezabýval tím, zda žalobce může být taktéž osobou oprávněnou dle . Výše uvedené námitky dovolatele by však mohly být určující pouze pro posouzení oprávnění ve smyslu , nikoliv dle , a proto přípustnost dovolání v projednávané věci taktéž založit nemohou.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Ty sestávají z odměny advokáta za řízení v jednom stupni (dovolací řízení) určené podle ustanovení bodu 4, , , a ve výši 4.912,50 Kč a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení Náhrada nákladů za dovolací řízení celkem činí 5.212,50 Kč.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (od 1. července 2009) se podává z bodu 1. a 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 25. května 2011

doc. JUDr. Ivana Štenlgová

předsedkyně senátu