Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 135/2011

-17

U S N E S E N Í

M. M. ,

proti usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. ze dne 14. 10. 2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í

:

Rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. ze dne 27. 8. 2010 byl dovolatel uznán v bodě 1. citovaného rozsudku vinným trestnými činy loupeže podle trestního zákona (dále jen tr. zák.) a braní rukojmí podle tr. zák., v bodě 2. zvlášť závažným zločinem braní rukojmí podle (dále jen trest. zák.) a v bodech 2. a 3. zvlášť závažným zločinem loupeže podle trest. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy a zvlášť závažné zločiny byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo též rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.

V předmětné věci podal M. M. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně usnesením sp. zn. ze dne 14. 10. 2010 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podal M. M. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictví svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod uvedl ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku poukázal na svou minulost, zejména na to, že byl zneužit při páchání trestné činnosti jinými, kdy nedokázal jejich žádostem odmítnout, poukázal i na úraz, který utrpěl a závislost na výherních automatech, která u něj postupně vznikla. V těchto souvislostech potom uvedl, že navrhl, aby vzhledem ke své nižší inteligenci a patologické závislosti na výherních automatech byl ve věci přibrán znalec, který by zkoumal, zda byl dovolatel v době, kdy páchal předmětnou trestnou činnost zcela příčetný. Poukázal na to, že v posuzované věci byl použit znalecký posudek stran uvedeného a vyslechnut příslušný znalec, který se pouze vyjádřil obecně k problematice patologické závislosti na herních automatech, aniž by dovolatele vyšetřil. V uvedeném potom spatřuje provedené dokazování za neúplné s tím, že takto bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces. Proto také navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil a „uložil soudu přibrat znalce z oboru psychiatrie, který by se zabýval otázkou příčetnosti obžalovaného ve chvíli kdy páchal trestnou činnost a znova rozhodnul“.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství České republiky (dále jen státní zástupce) s tím, že dovolatel neuvedl žádné právní námitky, které by se týkaly nesprávnosti hmotně právního posouzení otázky jeho příčetnosti, a to zejména ani poukazem na příslušná ustanovení trestního zákona či a jejich případným porušením. Jeho námitky tak směřují primárně do oblasti učiněných skutkových zjištění a zvolenému dovolacímu důvodu neodpovídají. Státní zástupce dále poukázal na plánovitý charakter předmětné trestné činnosti dovolatele (také výběr provozoven s ženskou obsluhou), když i z výpovědí dovolatele plyne, že sice pro to, že prohrával peníze v hernách, byl ve špatné finanční situaci, nikoliv však to, že uvedená trestná činnost byla výsledkem intenzivního puzení ke hře, kdy vztah mezi hráčstvím dovolatele a předmětnou trestnou činností byl jen nepřímý a nemohl ovlivnit úvahy soudu o vině. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud takto podané dovolání podle tr. ř. odmítl, jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení tr. ř.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v rámci potřebného rozsahu vedeného dokazování a v souvislosti s ním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu předmětných skutků, které jsou obsaženy v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl, že ve věci vedené dokazování mělo být doplněno znaleckým posudkem, který by se, z hledisek již uvedených, zabýval zkoumáním jeho duševního stavu. Oba soudy v této souvislosti poukázaly na výslech znalkyně MUDr. Mileny Zimulové, která podala znalecký posudek v předchozí trestní věci dovolatele a která se vyjádřila k okolnostem podání znaleckého posudku a k osobě dovolatele. Oba soudy pak vysvětlily, proč nepovažovaly za nezbytné podání dalšího znaleckého posudku v uvedeném směru, když z učiněných skutkových zjištění (vycházeje i z výpovědí samotného dovolatele) dospěly k závěru, že se jednalo o plánovité jednání dovolatele s vědomím jeho trestně právních důsledků a takto zachování jeho plné trestně právní odpovědnosti. Námitky dovolatele tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v uvedeném směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo, než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 9. března 2011

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka