Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tdo 546/2011

11 Tdo 546/2011-17

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 8. července 2010, sp. zn. , byla obviněná P. L. uznána vinnou trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. a trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák., a byl jí za to uložen trest odnětí svobody v trvání sedmi měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Současně, jako podmínka osvědčení, byla obviněné uložena povinnost vyvinout v průběhu zkušební doby úsilí k náhradě způsobené škody. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. soud rozhodl o nároku poškozeného na náhradu škody.

K odvolání obviněné Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 6. září 2010, sp. zn. , podle § 258 odst. 1 písm. b) a d) tr. ř. napadený rozsudek zrušil a podle § 259 odst. 3 písm. b) tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnou P. L. uznal vinnou trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák., jehož se dopustila tím, že dne 28. 11. 2009 kolem 01:00 hodin v P., okres N. J., na Náb. R., po rozpletení pletivového oplocení vnikla na pozemek, kde po rozbití skleněné výplně dveří dřevěným hranolem vnikla do rodinného domu svého bývalého přítele P. F., kde se v domě bez jeho souhlasu a vědomí pohybovala a tímto jednáním způsobila majiteli P. F. rozbitím skleněné výplně vstupních dveří přímou škodu ve výši 4.068,- Kč, přičemž náklady na jejich opravu si vyžádaly další škodu ve výši 3.432,- Kč, a za to jí byl uložen trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. soud rozhodl o nároku poškozeného na náhradu škody.

Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podala obviněná P. L. prostřednictvím své obhájkyně dovolání, přičemž uplatnila dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení.

Obviněná v odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku namítla, že v posuzované věci soudy zjištěný skutkový stav nenaplňuje znaky trestného činu porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák., jímž byla uznána vinnou. Dovolatelka v souladu se svou předchozí obhajobou popřela, že by se dopustila jednání, které je jí kladeno za vinu. Do rodinného domu poškozeného se dostavila poté, co ji sám pozval prostřednictvím SMS zprávy. Tato její obhajoba nebyla soudy vyvrácena a nemohlo tedy dojít k naplnění skutkové podstaty § 238 odst. 1, 2 tr. zák. Dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství se k dovolání obviněné nevyjádřila.

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání je přípustné, bylo podáno včas, oprávněnou osobou a vykazuje zákonem vyžadované obsahové a formální náležitosti dospěl k následujícím závěrům:

Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., bylo zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní argumenty, o něž je dovolání opíráno, naplňují dovolatelkou uplatněný dovolací důvod, jehož skutečná existence je základní podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

V obecné rovině je nutno zdůraznit a připomenout, že důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Tento dovolací důvod neumožňuje brojit proti porušení procesních předpisů, ale výlučně proti nesprávnému hmotně právnímu posouzení (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. ). Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. S poukazem na tento dovolací důvod totiž nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost zjištění skutkového stavu či prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. ). Nejvyšší soud není povolán k dalšímu, již třetímu justičnímu zkoumání skutkového stavu(viz usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. ). Případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav. Jinak řečeno,v případě dovolání opírajícího se o dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zákon vyžaduje, aby podstatou výhrad dovolatele a obsahem jím uplatněných dovolacích námitek se stalo tvrzení, že soudy zjištěný skutkový stav věci, popsaný v jejich rozhodnutí (tj. zejména v tzv. skutkové větě výrokové části, popř. blíže rozvedený či doplněný v odůvodnění), není takovým trestným činem, za který jej soudy pokládaly, neboť jimi učiněné skutkové zjištění nevyjadřuje naplnění všech zákonných znaků skutkové podstaty dovolateli přisouzeného trestného činu. Dovolatel tak s poukazem na tento dovolací důvod namítá, že skutek buď vykazuje zákonné znaky jiného trestného činu, anebo není vůbec žádným trestným činem. To pak znamená, že v případě dovolání podaného obviněným či v jeho prospěch dovolatel v rámci tohoto dovolacího důvodu uplatňuje tvrzení, že měl být uznán vinným mírnějším trestným činem nebo měl být obžaloby zproštěn, a to zejména odkazem na ustanovení § 226 písm. b) tr. ř. (tj. že v žalobním návrhu označený skutek není žádným trestným činem).

K této problematice srov. též usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. , a č. rozh. tr., str. 298.

S ohledem na toto obecné konstatování je pak v posuzované věci zřejmé, že dovolatelkou namítané vady nelze podřadit pod jí uplatněný dovolací důvod. Přestože dovolatelka formálně namítá nesprávné právní posouzení skutku, když obecně a bez jakékoli konkretizace tvrdí, že soudy zjištěný skutkový stav nenaplňuje znaky trestného činu porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák., její dovolací námitky, jež jsou blíže rozvedeny shora, ve skutečnosti směřují výhradně do oblasti skutkových zjištění. V dovolání není obsažena jediná námitka směřující proti vadné právní kvalifikaci činu obviněné. Dovolatelka soudům obou stupňů vytýká nesprávné zjištění skutkového stavu věci (do rodinného domu poškozeného ve skutečnosti přišla na jeho pozvání a s jeho souhlasem), k němuž došlo v důsledku nesprávně provedeného dokazování. Takové námitky jsou ovšem z pohledu uplatněného dovolacího důvodu irelevantní a dovolací soud není oprávněn se jimi zabývat.

Jen pro úplnost tak lze dodat, že na základě obsahu spisu je zřejmé, že soud své skutkové závěry opřel o konkrétní zjištění učiněná na základě provedených důkazů, přitom vycházel zejména z neměnné výpovědi poškozeného P. F., částečně i z výpovědi samotné obviněné, dále z výpovědi npor. Petra Sabó, a rovněž z listinných důkazů (z daňového dokladu – faktury za zasklení dveří na částku 7.500,- Kč, ze zpráv a výpisů telefonních operátorů Vodafone a Telefonica O2). Na podkladě těchto důkazů pak soudy dospěly k závěru, že obhajoba obviněné je spolehlivě vyvrácena a že svým jednáním po objektivní i subjektivní stránce naplnila skutkovou podstatu trestného činu porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, 2 tr. zák. V posuzované věci je zřejmé, že se soudy ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. náležitě vypořádaly se všemi skutečnostmi důležitými pro své rozhodnutí a Nejvyšší soud tak v tomto směru neshledal důvodu k podstatnějším výtkám na jeho adresu. V podrobnostech lze odkázat na odůvodnění napadeného soudního rozhodnutí.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Jelikož Nejvyšší soud v posuzované věci shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 29. dubna 2011

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík