Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1667/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. ve věci žalobkyně GE Money, a. s., se sídlem v Praze 4, Vyskočilova č.1422/1a, PSČ 140 00, IČO 60112743, zastoupené JUDr. Miroslavem Nyplem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Dukelská č. 15, PSČ 500 02, proti žalovanému P. F., zastoupenému JUDr. Janem Kozákem, advokátem se sídlem v Olomouci, Riegrova č. 12, o zaplacení částky 380.703,-Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. prosince 2009, č. j. -215, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 1. prosince 2009, č. j. -215, změnil výrok II rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 19.247,50 Kč k rukám jeho zástupce (výrok II.), výrok III rozhodnutí soudu o náhradě nákladů státu změnil tak, že žalobkyně je povinna zaplatit 2.131,75 Kč na účet České republiky – Okresního soudu v Olomouci (výrok III.) a dále uložil povinnost žalobkyni zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 24.610,08-Kč k rukám jeho zástupce (výrok IV.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž požadovala zrušit rozsudek odvolacího soudu ohledně II.,III., IV. výroků o náhradě nákladů řízení, neboť napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( , , ve znění pozdějších předpisů - dále jen „“) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v , dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání směřující proti výrokům rozsudku odvolacího soudu týkající se změny výroku o náhradě nákladů před soudem prvního stupně, jakož i proti výroku rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů odvolacího řízení, majícím charakter usnesení ve smyslu Přípustnost dovolání není podle právní úpravy přípustnosti dovolání v účinné od 1. ledna 2001 (srov. usnesení dána Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Přípustnost dovolání proti výrokům usnesení odvolacího soudu o nákladech řízení upravují ustanovení , , 238a a . Ustanovením nemůže být přípustnost v daném případě založena již proto, že toto ustanovení připouští dovolání výlučně proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto ve věci samé (pojem „věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán tak, že jde o předmět, ohledně něhož se řízení vede - tedy žalobou uplatněný nárok, o kterém má být v řízení rozhodnuto). Ustanovení , a zakládají přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu pouze v případech, které výslovně zmiňují. Žádné z těchto ustanovení však nezakládá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Lze tedy uzavřít, že dovolání žalobkyně směřující proti rozhodnutí odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení, není přípustné.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle a jako nepřípustné bez jednání odmítl, aniž se jím mohl dále zabývat.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a , kdy žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení a žalovanému v souvislosti s tímto řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 25. května 2011

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu