Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1736/2010

29 Cdo 1736/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobců a) V. K. a b) T. K., obou zastoupených JUDr. Hanou Šupákovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Nové Sady 988/2, PSČ 602 00, proti žalovanému Mgr. V. V., advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadkyně MEDIEKOS, a. s. - v likvidaci, identifikační číslo osoby 44 96 51 68, za účasti Ing. J.M., zastoupeného Mgr. Richardem Merkunem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Václavská 316/12, PSČ 120 00, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadkyně, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. listopadu 2009, č. j. -232, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobců rozsudkem ze dne 18. listopadu 2009, č. j. -232, mimo jiné, potvrdil rozsudek ze dne 3. listopadu 2008, č. j. -170, ve znění usnesení ze dne 4. srpna 2009, č. j. -203 a usnesení ze dne 4. srpna 2009, č. j. -205, ve výroku, jímž Krajský soud v Brně zamítl „návrh na určení“, že „žalovaný je povinen vyloučit“ ze soupisu konkursní podstaty úpadkyně MEDIEKOS, a. s. v likvidaci ve výroku specifikované nemovitosti (dále jen „sporné nemovitosti“).

Odvolací soud – odkazuje na skutková zjištění soudu prvního stupně, jakož i na ustanovení , o konkursu a vyrovnání (dále jen „ “) a výklad tohoto ustanovení podaný v rozsudcích Nejvyššího soudu uveřejněných pod čísly 58/1998, 27/2003 a 9/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – dospěl shodně se soudem prvního stupně k závěru, že žalobě o vyloučení sporných nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty nelze vyhovět již proto, že ke dni rozhodnutí odvolacího soudu (i ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně) již nebyly sepsány v konkursní podstatě. Současně poukázal na skutečnost, že žalobci ani po poučení soudem nezměnili žalobu o vyloučení sporných nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty na žalobu o „vydání výtěžku zpeněžení“ a za této situace shledal nadbytečným zabývat se okolnostmi, za kterých byly sporné nemovitosti ze soupisu majetku konkursní podstaty vyřazeny a otázku platnosti dražby (rozuměj dražby, jejímž prostřednictvím správce konkursní podstaty úpadkyně zpeněžil sporné nemovitosti ve smyslu ustanovení ) posuzovat jako otázku předběžnou.

Podle odvolacího soudu přitom řízení před soudem prvního stupně nebylo zatíženo ani žalobci tvrzenou vadou, spočívající v tom, že soud prvního stupně „nepřipustil změnu excindační žaloby na žalobu o určení, že potvrzení o nabytí předmětu dražby je neplatné a že správce konkursní podstaty je povinen předmět dražby sepsat zpět do konkursní podstaty“.

Dovolání žalobců proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které není přípustné podle ustanovení a b) , (dále jen „ “), Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle ustanovení ; proto je podle ustanovení a odmítl.

Jde-li o předpoklady, za nichž může soud vyhovět žalobě o vyloučení věci ze soupisu majetku konkursní podstaty příslušného úpadce, tyto – jak správně uvedl odvolací soud – Nejvyšší soud formuloval např. v rozhodnutích uveřejněných pod čísly 58/1998, 27/2003 a 9/2005, přičemž o tom, že mezi ně patří i skutečnost, že v době, kdy soud rozhoduje o vyloučení věci, trvají účinky konkursu a sporný majetek je nadále sepsán v konkursní podstatě, nejsou žádné pochybnosti (v dané věci se sporné nemovitosti nenacházely v konkursní podstatě již v době podání žaloby).

Současně nelze přehlédnout, že závěr, podle něhož veřejná dobrovolná dražba je neplatná, jen jestliže její neplatnost vyslovil soud, Nejvyšší soud přijal již v rozsudcích uveřejněných pod čísly 52/2006 a 53/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a dále se k nim přihlásil, a to v situaci, kdy správce konkursní podstaty úpadce zpeněžil majetek konkursní podstaty podle ustanovení formou veřejné dražby dobrovolné, např. v rozsudku uveřejněném pod číslem 10/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v rozsudku ze dne 22. října 2009, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 2010, pod číslem 107.

Konečně na zásadní právní rozhodnutí odvolacího soudu nelze usuzovat ani z hlediska výhrady dovolatelů, podle níž soudy nepřipustily změnu incidenční žaloby na žalobu o určení, že potvrzení o nabytí předmětu dražby je neplatné a že správce konkursní podstaty je povinen předmět dražby sepsat zpět do konkursní podstaty. Jednak (viz argumentace shora) neplatnost dražby nebyla vyslovena rozhodnutím soudu (naopak, jde-li o spornou dražbu, byla žaloba o určení její neplatnosti zamítnuta – viz rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 25. října 2004, č. j. -61, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 1. prosince 2005, č. j. -104 a usnesením Nejvyššího soudu ze dne 14. června 2007, sp. zn. ), jednak proto, že z obsahu spisu se nepodává žádná skutková či právní okolnost, v jejímž důsledku by se vydražitel (vedlejší účastník na straně žalovaného) nestal vlastníkem sporných nemovitostí.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobců bylo odmítnuto a žalovanému ani vedlejšímu účastníku v dovolacím řízení podle obsahu spisu náklady nevznikly.

Rozhodné znění (do 31. prosince 2007) plyne z , bodu 1. a , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. května 2011

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu