Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2556/2009

U S N E S E N Í

MVDr. M. M.,

M. V.,

zastoupené Mgr. Ing. Petrem Konečným, advokátem se sídlem v Olomouci, Na Střelnici č. 39, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. ledna 2009, č.j. -163, takto:

I.

Dovolání žalované

se odmítá.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 4.860,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Michala Hudečka, advokáta se sídlem v Olomouci, Kateřinská č. 5.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 12. listopadu 2007, č.j. -102, výrokem I. uložil žalované zaslat žalobci omluvný dopis ve znění: „

Omlouvám se MVDr. M. M. a jeho veterinární klinice za to, že jsem jej nepravdivě označovala za viníka smrti mého psa O.“.

Výrokem II. zamítl žalobu, aby žalovaná tuto omluvu uveřejnila na vlastní nálady v deníku Mladá fronta Dnes. Výrokem III. zamítl žalobu, aby žalovaná byla uznána povinnou zdržet se tvrzení, že žalobce zavinil smrt jejího psa slyšícího na jméno O., vyjma podání vůči orgánům činným v trestním řízení, soudu, veřejnému ochránci práv a odborným komisím. Výrokem IV. zamítl žalobu též v požadavku, aby žalovaná zaplatila žalobci z titulu náhrady nemajetkové újmy v penězích podle ustanovení (dále jen „obč. zák.“) částku 100.000,- Kč. Výrokem V. rozhodl o náhradě nákladů řízení a výrokem VI. o náhradě nákladů řízení placených státem.

K odvolání žalované Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 28. ledna 2009, č.j. -163, rozsudek soudu prvního stupně podle (dále jen „ “) v napadené části, tj. ve výrocích I. a VI. potvrdil, změnil jej ve výroku V. o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud po doplnění důkazního řízení s odkazem na ustanovení a obč. zák. mimo jiné především konstatoval, že obstojí závěr krajského soudu, že žalovaná se svými výroky uveřejněnými v článku „Čivavu O. zabila příroda“ v deníku Blesk svými výroky v regionálním vysílání TV Mik 2. února 2007 a v regionálním vysílání TV Morava Olomouckého deníku ze dne 25. května 2007 dopustila protiprávního zásahu do osobnostních práv žalobce a tyto své výroky o zavinění žalobce na zhoršování zdravotního stavu psa vedoucí k jeho smrti šířila jak ve veřejných sdělovacích prostředcích, o čemž svědčí zmíněný článek a televizní zpravodajství, tak i jinak na veřejnosti, jak to potvrdil svědek K.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dne 11. května 2009 dovolání, jehož přípustnost odvozuje z ustanovení , když má za to, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, neboť jsou naplněny předpoklady obsažené v ustanovení (uplatňuje dovolací důvod ve smyslu ustanovení ). Vytýká též, že uvedené rozhodnutí vychází ze skutkových zjištění, která nemají podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (uplatňuje tak též dovolací důvod ve smyslu ustanovení ). Za otázky zásadního právního významu považuje především otázku postižitelnosti výroků pronesených v soudní síni či v soudní budově, a to jak obecně, tak ve vztahu k médiím. Dovolatelka navrhla, aby dotčené rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno.

K dovolání se prostřednictvím svého zástupce písemně vyjádřil žalobce, který se s napadeným rozsudkem odvolacího soudu ztotožnil.

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a uvážil, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, protože není naplněn dovolací důvod podle ustanovení a rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nelze posuzovat jako rozhodnutí po právní stránce zásadního významu ve smyslu ustanovení (rozhodnutí odvolacího soudu vychází z podrobně zjištěného skutkového stavu, který soud pečlivě a logicky hodnotí, a ten pak podřazuje pod odpovídající právní úpravu ustanovení ásl. obč. zák., aniž by se dostal do jakýchkoliv případných interpretačních obtíží, resp. do rozporu s judikaturou dovolacího soudu - analogicky srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.listopadu 2000, sp. zn. apod.). Jestliže z obsahu dovolání vyplývá uplatnění dovolacího důvodu podle ( ), nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu. Pokud žalovaná uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení , nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle , přihlédnuto (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp.zn. , uveřejněné pod č. 132 v časopisu Soudní judikatura, ročník 2004, nebo v usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp.zn. , uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , a , když v dovolacím řízení vznikly žalobci náklady spojené s jeho zastoupením advokátem, spočívající v paušální odměně ve výši 3.750,- Kč (srovnej , , , , ve znění po novele provedené účinné od 1. 9. 2006) a v paušální náhradě hotových výloh advokátovi v částce 300,- Kč ( ve znění po novele provedené ). Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí u žalobce 4.050,- Kč, která je po úpravě o 20% daň z přidané hodnoty představována částkou 4.860,- Kč ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. května 2011

JUDr. Pavlík Pavlík, v. r.

předseda senátu